Aktuality

Pomník Václava Hory, hrdiny od Podola

Na starém holešovickém hřbitově v Praze nalezneme hrob Václava Hory, vojína rakouského praporu polních myslivců č. 18, který zemřel na následky zranění z prusko-rakouské války v říjnu 1866. Během bojů u Svijan-Podolí vyplnil rozkaz diverzně podpálit Podolský most, aby jej nepřítel nezískal, v bitvě u Jičína byl raněn a zajat. Pomník, který nechal na hrobě postavit otec Václava Hory v roce 1867, je unikátní ztvárněním rakouského myslivce a použitím polychromie. Pomník v havarijním stavu byl renovován v roce 2023 za přispění Ministerstva obrany ČR.

Operace Manganese - František Bíroš, Drahomír Vaňura a Štefan Košina

Operace Manganese byl krycí název pro první paradesantní výsadek na území Slovenska během druhé světové války. Byl vyslán z Velké Británie a organizoval jej zpravodajský odbor čs. exilového Ministerstva národní obrany. Jeho členové, velitel a radista rtn. František Bíroš, rtn. Štefan Košina, radista čet. asp. Drahomír Vaňura měli zpravodajské úkoly a v této souvislosti měli udržovat radiový kontakt s čs. exilem. K tomuto účelu byli vybaveni radiostanicí s krycím názvem Marienka. Bíroš s Vaňurou byli okupanty zatčeni a 2. 11. 1944 popraveni zastřelením.

Pomník čs. vojákům padlým v boji o Moravskou Chrastovou

U silnice I/43 v Moravské Chrastové stojí pomník připomínající čtyři padlé československé vojáky, kteří zahynuli 31. října 1938 v boji proti sudetoněmeckému Freikorpsu. Po Mnichovské dohodě se Freikorps pokusil násilně připojit obec k Německu. Po prvotním úspěchu nacistů se československé armádě podařilo získat nad obcí opět kontrolu, ale za cenu čtyř životů – svobodníka Antonína Černého a vojáků Bedřicha Stuchlíka, Aloise Žatky a Tomáše Morávka. Za necelý měsíc byla Moravská Chrastová zařazena do tzv. šestého a sedmého pásma záboru a německé jednotky ji obsadily bez boje.

Výroční zpráva za rok 2023

Obléhání Dunkerque a výročí útoku z 28. října 1944

Čs. samostatná obrněná brigáda, která se na přelomu srpna a září 1944 přeplavila z Velké Británie do Francie, se aktivně zapojila do bojů proti hitlerovskému Německu. V rámci spojeneckých invazních vojsk působila při obléhání přístavu Dunkerque, kde plnila samostatný úkol – chránit strategické komunikační trasy a tím i týl hlavního uskupení. V rámci bojové činnosti provedla 28. října 1944 úspěšný útok na německé pozice, který se stal jedním z největších úspěchů čs. pozemních jednotek za druhé světové války a řadí se k bojovým tradicím české armády.

Založení 1. československé brigády Jana Žižky z Trocnova – 26. října 1943

Dne 26. října 1943 byla u jugoslávské obce Bučja založena 1. československá brigáda „Jana Žižky z Trocnova“. Šlo o nástupnickou jednotku již dříve vytvořeného 1. čs. úderného praporu. Jednalo se o největší čs. jednotku v Jugoslávii, kterou mělo projít až 3000 mužů a žen. Její bojovníci, rekrutovaní z českých a slovenských usedlíků, se zapojili do bojů ve Slavonii a okolních oblastech. Během bojů o osvobození Jugoslávie padlo či zemřelo až 800 bojovníků této čs. jednotky.

Operace ANTIMONY

Připomínáme si výročí zahájení operace Antimony na území Protektorátu Čechy a Morava. Úkoly desantu ve složení npor. František Závorka, svob. Lubomír Jasínek a čet. Stanislav Srazil byly poměrně široké. Podmiňovala je spolupráce s domácím odbojem a obnovení radiového spojení s exilem. V oblasti severovýchodních Čech si skupina postupně vybudovala zázemí k vlastní činnosti. Její vysílačka Barbora operovala z několika míst na Turnovsku ale hlavně z Rovenska pod Troskami. I přes určité poruchy vysílala poměrně aktivně až do poloviny ledna 1943, kdy však byla skupina kvůli konfidentům gestapa prozrazena a zlikvidována.

Poprava 262 českých vlastenců v Mauthausenu 24. října 1942

Po úspěšné likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha následovala nacistická msta, která si vyžádala mnoho životů statečných odbojářů i jejich rodin. Jedním ze smutných příkladů je poprava 262 členů domácí rezistence a jejich rodinných příslušníků v koncentračním táboře v Mauthausenu 24. 10. 1942. Nejmladší oběti přitom bylo jen čtrnáct let.

Rekognoskace hrobů v Itálii 7. – 13. října 2024

Ve dnech 7. - 13. října 2024 jsme vyrazili na, v tomto roce v pořadí druhou, rekognoskaci našich válečných hrobů v severovýchodní Itálii. Vzhledem k předchozím zkušenostem už jsme věděli, na co se zaměřit a výsledek je tak ještě pozitivnější. Pořídili jsme tisíce fotografií náhrobků na mnoha vojenských hřbitovech. Každý často s několika jmény. Vzhledem ke ztrátám českých pluků během první světové války v Itálii je nepochybné, že velká část jmen skutečně patří vojákům z našeho dnešního území.

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Před 83 lety, 21. října 1941, se 11. československý pěší prapor pod vedením Karla Klapálka zapojil do obrany obleženého libyjského přístavu Tobruk. Jednotka vznikla v roce 1940 v Palestině a tvořili ji především Čechoslováci, kteří unikli z okupované vlasti. Po nasazení v Sýrii byli v říjnu 1941 přepraveni do Tobruku, kde drželi šestikilometrový obranný úsek. Československý prapor se tak stal součástí slavných „tobruckých krys“. V bojích padlo 10 mužů, další 3 zahynuli na potopené evakuační nemocniční lodi a 1 spáchal sebevraždu. Dodnes jejich oběť připomínají hroby na místním vojenském hřbitově.

Hrob válečných pilotů bratří Rysů v obci Husinec

Na hřbitově v jihočeském Husinci nalezneme hrob dvou válečných pilotů, bratrů Vlastimila a Miloše Rysových. Nezahynuli ve válce, ale v létě 1938 během rostoucího mezinárodního napětí. Vlastimil Rys, pilot-akrobat, tragicky zahynul 23. června 1938 při nácviku leteckého vystoupení v Praze. Pohřben byl 26. června v Husinci. Přesně o měsíc později, 23. července, zahynul jeho starší bratr Miloš při havárii letadla u Zbirohu. Pohřben byl vedle Vlastimila 26. července 1938.

Březolupy

U kostela Nanebevzetí Panny Marie v Březolupech stojí pomník obětem druhé světové války. Jde o stélu s černou žulovou deskou s nápisem „Památce umučených a padlých ve II. světové válce věnují občané“ a jmény devíti místních obyvatel. Dále jsou uvedeni hrdinové rumunské armády, kteří padli při osvobozování obce v květnu 1945. Pomník byl vztyčen v roce 1951 a v roce 2023 kompletně zrenovován. Renovace stála 375 258 Kč, přičemž Ministerstvo obrany přispělo částkou 276 445 Kč.

Bombardování u Jachnivky – pomník ve Svitanoku

Od konce září 1943 se 1. čs. samostatná brigáda přesouvala na frontu u Dněpru. Německé letecké bombardování donutilo 12. října 1943 zastavit vlakový transport s dělostřelci u stanice Jachnivka. Německé letouny zaútočily i na samotný transport a způsobily dělostřelcům těžké ztráty – padlo 54 mužů, včetně velitele 2. baterie, dalších 54 bylo zraněno. Ranění byli operováni v improvizovaných podmínkách. Padlí byli pochováni následujícího dne v zahradě nedalekého strážního domku. V roce 2019 byl slavnostně odhalen obnovený válečný hrob.

Pomník padlých rumunských vojáků z osvobozování Československa

Jižně od Havlíčkova Brodu v místě zvaném Dolík stojí památník rumunským vojákům, kteří se podíleli na osvobození Československa koncem druhé světové války. Rumunsko, původně spojenec Německa, přešlo 23. srpna 1944 na stranu Spojenců a jeho vojáci bojovali po boku Rudé armády a 1. československého armádního sboru při osvobozování Československa. Rumunské síly v Československu osvobodily 1702 vesnic a 31 měst a utrpěly těžké ztráty – z 250 000 mužů na 66 000 vojáků padlo, bylo zraněno nebo zůstalo nezvěstnými.

Rozdrojovice

Na návsi obce Rozdrojovice stojí památník obětem světových válek. Jde o pískovcovou stélu s římsami a státním znakem, která je zdobena hrubými kamenickými záseky. Na čelní straně stély jsou umístěny dvě mramorové desky se jmény padlých občanů a zmínkou o vztyčení za přispění místních občanů a spolků v roce 1922. Památník byl poškozen vlivem atmosférických vlivů, vlhkosti a neodbornými zásahy. Obec Rozdrojovice jej v roce 2023 renovovala s příspěvkem Ministerstva obrany, celkové náklady činily 399 300 Kč.

KALENDÁRIUM Dimitrij Roško

Dimitrij Roško se narodil 7. října 1920 v obci Strabičevo na Podkarpatské Rusi. Po absolvování školní docházky pracoval jako dělník na stavbě železnice. V srpnu 1940 uprchl do SSSR, aby se vyhnul odvodu do maďarské armády. Po přechodu hranice byl zadržen a v listopadu 1940 odsouzen na tři roky do pracovního tábora. Po amnestii se v prosinci 1942 připojil k čs. vojenské jednotce v Buzuluku. Bojoval jako vojín minometné roty u Sokolova. Padl 20. září 1944 během bojů na Dukle.

80. výročí Karpatsko-dukelské operace – 6. říjen 1944 a Jaroslav Vedral – Sázavský

Vojáci 1. československého armádního sboru se 6. října 1944 v rámci Karpatsko-dukelské operace probojovali na území Československa, přičemž zanechali za sebou přes 840 padlých. Ten den padlo téměř dvacet dalších vojáků, včetně brigádního generála Jaroslava Vedrala-Sázavského, jediného čs. generála padlého v boji. Vedral, zkušený legionář a odbojář, zahynul při výbuchu miny. V roce 1945 byl povýšen in memoriam na divizního generála. Je pochován spolu se svými muži na pohřebišti u Dukelského památníku. Na místě tragédie stojí památník „Puklé srdce generála Vedrala-Sázavského“.

Nové pietní místo – město Dukla

V Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR evidujeme na polské straně Dukelského průsmyku 840 padlých čs. vojáků, z toho téměř 670 zatím bez fyzického místa připomenutí. Plánujeme pro ně v polské Dukle vytvořit pietní místo navržené architektem Kryštofem Jansou. Badatelské práce na upřesnění počtu padlých stále probíhají a měly by být dokončeny do konce října. V příspěvku připomínáme některé padlé, jejichž jména nejsou na pomnících v zahraničí doposud uvedena, poručíka Pavla Schmoranzera, podporučíka Andreje Ostrycha, četaře Václava Linhu, desátníka Emila Papouška a četaře Františka Šeboru.

Čs. letci ve Slovenském národním povstání

Při příležitosti letošního 80. výročí Slovenského národního povstání připomínáme padlé čs. piloty, příslušníky 1. čs. samostatného stíhacího leteckého pluku v SSSR. V rámci bojového nasazení od 17. září do 25. října 1944 provedli čs. letci 561 bojových vzletů, v leteckých soubojích sestřelili 10 a pravděpodobně sestřelili 2 nepřátelské letouny a pravděpodobně poškodili dalších 6 letounů. Během přepadu letecké nepřátelské základny Piešťany vyřadili až 20 strojů na zemi. Zatímco ve vzdušných soubojích pluk neutrpěl žádné ztráty, při náletech na pozemní cíle byli 4 jeho piloti sestřeleni protileteckou obranou – Tomáš Motyčka, Bohuslav Mráz, František Vaculík, František Kruťa. Z padajícího stroje se zachránil jen ppor. Kruťa. V pozemních bojích v horách padl jeden pilot – Rudolf Borovec.

Operace PERCENTAGE

V noci z 3. na 4. října 1941 byl na území okupovaných Čech a Moravy vysazen kapitán pěchoty i. m. František Pavelka (1920 – 1943) z výsadku Percentage. Přes počáteční problémy se mu za pomoci domácích vlastenců podařilo splnit část stanovených úkolů. Bohužel brzy byl zatčen gestapem a podroben nelidským výslechovým praktikám, kterým nepodlehl. Byl vězněn na Pankráci a v Berlíně. Tamější Lidový soudní dvůr jej odsoudil k trestu smrti. Dne 11. ledna 1943 byl popraven stětím ve věznici Plötzensee. Jeho pozůstatky byly zpopelněny a popel byl rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína. Symbolický hrob Františka Pavelky se nachází v Brně-Židenicích.

Vojtěch Boris Luža

Dnes je to 80 let, kdy 2. října 1944 v Hřišti padl v boji s českými četníky generál Vojtěch Boris Luža. Legionář a přední důstojník meziválečného Československa velel v roce 1938 na severní Moravě II. armádě. Po mnichovské dohodě byl odpůrcem kapitulace a uvažoval o vojenském převratu. Po 15. březnu 1939 se zapojil do odboje a v září 1941 uprchl do ilegality. Koncem roku 1942 vybudoval organizaci Přípravný revoluční výbor (později Jaro a Rada tří) a připravoval ozbrojené povstání. V září 1944 byla jeho organizace zrazena. Jeho smrt pomstil syn Radomír, který vedl popravu četníků v Přibyslavi.

Výsadek Jermak

Skupina Jermak měla rozvinout partyzánský boj na území Drahanské a Českomoravské vrchoviny za pomoci místních obyvatel a uprchlých sovětských zajatců. Patnáctičlenná skupina byla vysazena 30. září 1944 mezi Ruprechtovem a Račicemi. Po několika dnech pronásledování ustoupila na sever, kde se spojila s místním odbojem. V listopadu se rozdělila na menší oddíly, které prováděly útoky na německé cíle. Skupina se rozrostla na partyzánskou brigádu, kterou během války prošlo 286 osob, z nichž 39 padlo. Gestapo proti skupině a jejím podporovatelům mnohokrát zasáhlo. Do konce války jednotka uskutečnila 243 bojových akcí a eliminovala stovky nepřátelských vojáků.

Pouť do Itálie 18. – 24. září 2024

Ve dnech 18. - 24. září 2024 proběhla pouť do Itálie, během níž byly zejména odhaleny nové památníky v Lestans a v Terstu. Široká účast zástupců místních obcí, spolků a diplomatického zastoupení naší země i zemí dalších ukazuje, že historie je „živá“ a vzpomínka na společné padlé nás vždy spojuje ve vědomí nesamozřejmosti našeho života. V úctě k těm, kteří nás předcházeli.

Generálové Josef Bílý a Hugo Vojta

Obrana národa představovala první významnou protinacistickou odbojovou organizaci na našem území. Vlivem zatýkání a poprav opakovaně přicházela o své velení i řadové členy. Její příběh, který počíná právě i jmény Josefa Bílého a Hugo Vojty, je příběhem celého domácího odboje a jeho proměn. Zároveň je tak dokladem odhodlání domácího obyvatelstva i zahraničního exilu, kdy smrt velitelů odboje nepředstavuje konec celé rezistence. Ale jeho další fázi.

KALENDÁRIUM Libor Zapletal – operace BIVOUAC

Uplynulo 80 let od popravy npor. i. m. Libora Zapletala (1920–1944), odvážného výsadkáře narozeného ve Velkých Bílovicích. Studoval na gymnáziích v Břeclavi a Hodoníně, pak na Vysokém učení technickém v Brně. Po uzavření českých vysokých škol nacisty se zapojil do odbojové činnosti. Po jejím odhalení odešel do Francie, kde vstoupil do čs. armády v zahraničí a účastnil se ústupových bojů na jaře 1940. Ve Velké Británii absolvoval dodatečný výcvik a byl zařazen do výsadku Bivouac. Do okupované vlasti byl vysazen 28. dubna 1942, ale kvůli zradě byl zatčen. Po mnohých peripetiích byl odeslán do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl dne 27. září 1944 popraven.

Péče o válečné hroby – Rumunsko

Péči o válečné hroby a památníky v Rumunsku spravuje Národní úřad pro kult hrdinů (Oficiul National pentru Cultul Eroilor), zřízený na základě zákona č. 379/2003 Sb., o režimu hrobů a válečných pomníků. Úřad, podřízený Ministerstvu národní obrany, eviduje rumunské i zahraniční válečné hroby a památníky, zajišťuje jejich ochranu a spolupracuje s nevládními, náboženskými i zahraničními organizacemi. Organizuje také pietní akce a spravuje data o padlých vojácích. V současnosti eviduje více než 1871 pohřebišť rumunských vojáků v 31 zemích.

Památník Stráže obrany státu (SOS) na hraničním přechodu Srbská – Miloszów

Pomník Stráže obrany státu (SOS) na hraničním přechodu Srbská – Miloszów připomíná památku Václava Čepa, Josefa Vojty a Bohumila Hoška, kteří zde byli zavražděni členy sudetoněmeckého Freikorpsu. Dne 23. září 1938 tito příslušníci finanční stráže sloužili na celnici Wünschendorf, když je střelbou přepadli němečtí teroristé. Václav Čep a Josef Vojta byli zabiti na místě. Bohumil Hošek utrpěl těžké zranění a zemřel následující den v nemocnici ve Frýdlantu. Zbylým dvou mužům se podařilo celnici ubránit a přivolat posily.

80. výročí Karpatsko-dukelské operace II

Dne 20. září 1944 sovětské a československé jednotky dobyly město Dukla, ale následovalo další kruté střetnutí o Hyrowu horu. Při útoku 22. září byl mimo jiné těžce zraněn npor. Richard Tesařík a padl štkpt. Jan Podhájský. Jan Podhájský, vlastním jménem Jan Pulpytel-Podhájský, veterán 1. světové války a bojů o integritu hranic ČSR, se v roce 1939 zapojil do zahraničního odboje. V bojích o Dukelský průsmyk byl prohlášen za nezvěstného. V roce 2020 se podařilo náhodou nalézt jeho hrob, který poukázal na nepřesnosti evidence čs. vojáků padlých v Karpatsko-dukelské operaci na polské straně hranic.

Bitva u Doss Alto

Československé legie v Itálii vznikly teprve v dubnu 1918. Vzniklou 6. československou divizi vedl generál Andrea Graziani. Nejvýznamnějším vojenským vystoupení čs. legionářů v Itálii byla hrdinná obrana vršku Doss Alto poblíž jezera Lago di Garda, kdy 33. pluk čs. dobrovolníků uhájil postavení proti významné rakousko-uherské přesile. Krvavé boje, které se odehrávaly často v osobním střetu s použitím bodáků, poznamenalo i vědomí legionářů, že zajetí znamenalo potupnou smrt oběšením. Vítězná obrana a celkové bojové odhodlání pak byly důležitým signálem pro italské velení i další spojence.

Pomník Antonína Měsíčka

Po potlačení sudetoněmeckého povstání 15. září 1938 uprchlo na 40 000 henleinovců do Německa, kde z nich byl o dva dny později vytvořen Sudetendeutsches Freikorps, polovojenská a teroristická organizace. Od 19. září tyto jednotky překračovaly hranice a prováděly ozbrojené přepady v Československu. Jednou z prvních obětí byl Antonín Měsíček, velitel četnické stanice, který byl 21. září přepaden a těžce raněn členy Freikorpsu poblíž Pasečné na Lipensku. Střelba vyvolala poplach, ale nacisté uprchli. Vrchní strážmistr Antonín Měsíček zemřel v nemocnici 23. září 1938.

KALENDÁRIUM Ivan Ivanovič Petrišče

Ivan Ivanovič Petrišče se narodil 18. září 1921 na tehdejší Podkarpatské Rusi do ukrajinské rodiny. V roce 1939 uprchl před povoláním do maďarské armády do Sovětského svazu, kde byl zatčen za nelegální přechod hranice a odsouzen k pěti letům v nápravně-pracovním táboře. V lednu 1943 nastoupil službu u 1. čs. samostatného praporu v SSSR a bojoval v bitvě u Sokolova. Později sloužil v ženijní rotě a zúčastnil se s ní bojů o Kyjev a dalších operací na Ukrajině v roce 1943. Zahynul 24. ledna 1944 během bojů o most u Žaškova. Sovětské soudy jej rehabilitovaly v srpnu 1989.

Kurt Steiner a Alois Hanuš – první oběti ČSOB po vylodění ve Francii

V rámci 80. výročí vylodění Čs. samostatné obrněné brigády ve Francii připomínáme i životní osudy prvních padlých z tohoto útvaru, ke kterým patřili desátník Alois Hanuš a vojín Kurt Steiner. Jejich hroby na hřbitově „Bayeux War Cemetery“ navštívila i delegace pod vedením paní ministryně obrany Jany Černochové v rámci služební cesty do Normandie. Jejich památka nesmí být zapomenuta.

Operace WOLFRAM

Uplynulo již 80 let od seskoku výsadku „WOLFRAM“, který tvořili kpt. Josef Otisk, rtn. Josef Bierský, rtn. Josef Černota, rtn. Vladimír Řezníček, radista rtn. Karel Svoboda a čet. Robert Matula. Desant vyslaný čs. exilovým centrem v Londýně do severní části moravsko-slovenského pomezí měl podchytit a rozvíjet partyzánské hnutí v této oblasti. Jeho další úkoly spočívaly v provádění sabotážní činnosti a udržování spojení s čs. exilem v Londýně. Výsadek připravovaný v Itálii přistál v noci ze 13. na 14. září 1944 v prostoru hory Slavíč u osady Nytrová v Moravskoslezských Beskydech. Skupina vedená Josefem Otiskem navázala v určeném prostoru četná spojení např. s 1. čs. partyzánskou brigádou Jana Žižky nebo beskydskou sítí Rady tří. Výsadkáři zahájili také zpravodajskou činnost, avšak koncem listopadu 1944 se v souvislosti s údery nacistického potlačovacího aparátu proti partyzánům přesunuli do Líšně a Hostěnic na Brněnsku. Zde se skupina zapojila do odbojového hnutí v prostoru mezi Brnem a Vyškovem. Začátkem května 1945 se skupina spojila s postupující Rudou armádou a ukončila svou činnost.

Pomník zavražděným četníkům v Habartově

V pohraničí českých zemí se v září 1938 rozvinulo prudké sudetoněmecké povstání. Hitlerův projev v Norimberku z 12. září vyvolal vlnu agresivních nepokojů. V Habartově následující den henleinovci obsadili poštu a napadli místní četnickou stanici. Během prvotního střetu byl zabit četník Jan Koukol, ale ostatním se podařilo stanici ubránit. Henleinovci následně pohrozili zavražděním rukojmí Růženy Pardusové, manželky jednoho z četníků, a donutili četníky se vzdát. Četníci Jan Pardus a Antonín Křepela byli během toho brutálně napadeni davem. Křepela na následky zranění zemřel. Po příjezdu posil se podařilo četníkům, za cenu životů desátníka Stanislava Roubala a četaře Vladimíra Černého, henleinovce z Habartova vyhnat.

KALENDÁRIUM Rudolf Hrubec a Bohuslav Nocar – SILICA North

Během válečného konfliktu v letech 1939-1945 byly do okupovaných českých zemí vyslány desítky paravýsadků z Velké Británie, které byly pověřeny celou řadu důležitých úkolů. Řada z nich vstoupila do dějin a zná je dnes takřka každý. Jména jiných, stejně jako stateční muži, kteří je tvořili, upadla neprávem do zapomnění. K těmto druhým bychom mohli zařadit i Rudolfa Hrubce a Bohuslava Nocara z paravýsadku „SILICA North“. Ti se měli v severní Itálii spojit s jednotkami protektorátního vládního vojska a organizovat jejich hromadné přechody k italským partyzánům. První pokus o jejich vysazení dne 8. září 1944 kvůli špatnému počasí nevyšel a pilot se musel vrátit zpět na základnu v Brindisi. Při druhém letu 11. září 1944 se pilot pokusil, navzdory špatnému počasí, výsadek provést a letoun narazil na skalní masiv. V troskách zahynuli všichni příslušníci desantu i celá posádka.

90 let mauzolea v Benešově a bitva na Drině

Dnes si připomínáme 90. výročí dokončení stavby mauzolea na Novém hřbitově v Benešově, ve kterém jsou pohřbeni vojáci padlí v první světové válce. Slavnostní předání mauzolea veřejnosti proběhlo 9. září 1934. Za výstavbou stál spolek bývalých příslušníků c. a k. pěšího pluku č. 102, oficiálně nazvaný Podpůrný a vzdělávací spolek kamarádů benešovských. Velká část pohřbených v mauzoleu byla právě z tohoto pluku. Datum slavnostního aktu bylo zvoleno u příležitosti dvaceti let od začátku bitvy na řece Drině, kde v prvních dnech bojů pluk utrpěl těžké ztráty.

80. výročí Karpatsko-dukelské operce

Karpatsko-dukelská operace začala pro 1. československý armádní sbor 9. září 1944 a již během prvního dne bylo zaznamenáno nejméně 41 padlých. Největší čs. pohřebiště na polské straně průsmyku vzniklo ve městě Dukla, kde bylo pohřbeno nejméně 221 padlých čs. vojáků. Jejich hroby byly ale špatně označeny a nedochovaly se jmenné seznamy. V roce 2016 došlo k nedovolenému umístění desek padlých sovětských vojáků na československou část hřbitova v Dukle. Desky byly odstraněny a došlo pokusu o rekonstrukci hřbitova. V současné době existuje projekt na vytvoření památníku všech padlých, zemřelých a nezvěstných. Ve spolupráci s dalšími institucemi pokračuje pátrání po správných údajích. Na polské a slovenské straně Dukelského průsmyku se v evidenci nachází více než 2 300 padlých čs. vojáků.

Renovace pomníku padlým ve světové válce v obci Neustupov

V Neustupově na Voticku byl v roce 1935 slavnostně odhalen pomník padlým z 1. světové války zhotovený sochařem Rudolfem Kabešem. Pískovcový pomník tvořený hranolovým podstavcem se sochou truchlící ženy nese 75 jmen padlých obyvatel z Neustupova a okolních obcí. Po 89 letech byl pomník poškozen vlivem počasí a znečištěn prachem a mechy. V roce 2023 provedla obec Neustupov jeho renovaci za přispění dotace od Ministerstva obrany.

KALENDÁRIUM Václav Haizler-Havlíček

Václav Haizler se narodil 5. září 1907 v Podbřežicích, okr. Vyškov. V roce 1929 nastoupil prezenční vojenskou službu v československé armádě a dosáhl poddůstojnické hodnosti. V srpnu 1939 utekl do Polska, kde se přihlásil do formujícího se „Československého legionu“. V září 1939 byl společně s dalšími zajat Rudou armádou a internován v Sovětském svazu. Během internace si změnil příjmení na Havlíček. V dubnu 1941 jej div. gen. Ingr určil rozkazem jako jednoho z 93 kádrových instruktorů a důstojníků budoucí čs. jednotky v SSSR. Od března 1942 se v Buzuluku podílel na budování 1. čs. samostatného praporu. Bojoval v bitvě u Sokolova jako rotný, zástupce velitele čety. Padl 8. března 1943.

85. výročí založení „Legie Čechů a Slováků“ v Polsku

Před 85 lety byla oficiálně uznána první odbojová československá jednotka v zahraničí – „Legie Čechů a Slováků“. Šlo o výsledek několikaměsíčních snah politických a vojenských pracovníků odboje a důsledku napadení Polska Německem a Slovenskem 1. září 1939. Legion zasáhl do bojů ovšem spíše symbolicky jako protiletecká obrana během evakuace do Rumunska. Části jednotky se skutečně podařilo do Rumunska ustoupit. Většina byla po útoku Sovětského svazu zajata postupujícími rudoarmějci a internována v Kamenci Podolském. Tito muži se stali základem čs. jednotek ve Francii na Středním východě a v Sovětském svazu.

Krhanice

Na hřbitově v Krhanicích, obci nedaleko vojenského muzea v Lešanech, se nachází hrob dvou vojáků Rudé armády, kapitána Andreje Ivanoviče Botašana a Nikolaje Alekseeviče Kareva, kteří zemřeli v květnu 1945. Hrob je označen kamenným obeliskem zakončeným rudou hvězdou a lemovaný dvěma menšími sloupy. Navzdory pravidelné údržbě byl hrob opotřebovaný a zarostlý velkými stromy, což si v roce 2023 vyžádalo jeho renovaci. Renovace zahrnovala vyčištění pomníku, obnovu nápisů, nahrazení přerostlých stromů tisy a úpravu okolí hrobu. Významnou finanční podporu poskytlo Ministerstvo obrany.

85. výročí začátku 2. světové války

Začátek 2. světové války otevřel pro Československo možnost opětovného získání samostatnosti. Zahraniční ozbrojený odboj se sice začal formovat již na podzim 1938, ale teprve rok 1939 znamenal oficiální uznání a počátek existence československých zahraničních jednotek. Statisíce Čechoslováků byly pronásledovány kvůli své rasové, politické či jiné příslušnosti a desetitisíce mužů a žen se zapojily do domácího i zahraničního odboje. Celkové ztráty Československa během 2. světové války se odhadují na 562 000 obětí. Na území České republiky a v zahraničí jsou tisíce válečných hrobů a pamětních míst připomínajících tyto události.

Operace „Ušiak“

Před 80 lety na Slovensku přistál výsadek „Ušiak“. Skupina se skládala z 21 vycvičených slovenských a sovětských partyzánů a měla za úkol rozvíjet ozbrojený odboj v úseku Vrútky – Žilina – Povážská Bystrica – Německé Pravno. Po prvních bojích a přesunech se jednotka rozrostla a přejmenovala na 1. československý partyzánský oddíl Jana Žižky, který uskutečňoval diverzní a přepadové akce a obdržel nový rozkaz, vést ozbrojený odboj na Moravě. I přes značné ztráty při přechodu hranic v září a říjnu a smrt samotného velitele poručíka Jána Ušiaka v listopadu 1944, pokračoval oddíl v boji a rozšiřování svých řad. Jednotka se rozrostla na téměř 2 000 členů, sdružených v několika praporech a přijala název 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky. Šlo o největší partyzánskou jednotku v českých zemích.

Pietní cesta po stopách Slovenského národního povstání a Karpatsko-dukelské operace

Od 28. srpna do 3. září organizujeme pietní cestu po stopách Slovenského národního povstání a Karpatsko-dukelské operace, při příležitosti jejich 80. výročí. Navštívíme místa spojená s těmito událostmi a dalšími bojovými tradicemi, kde uctíme památku padlých vojáků. V Banské Bystrici se zúčastníme v Muzeu SNP vernisáže výstavy a ve Zvolenu si připomeneme generála Šnejdárka. Uctíme také památku příslušníku čs. paradesantní brigády v Badíně, kteří se účastnili bojů SNP, a v Dukelském průsmyku si připomeneme oběti čs. vojáků v těžkých horských podmínkách. Při zastávce v polském Tarnówě vzdáme hold příslušníkům České družiny, kteří bojovali během první světové války.

Slovenské národní povstání 1944

Dne 28. srpna 1944 německá armáda zahájila okupaci Slovenska, což vedlo k uspíšení provedení protiněmeckého povstání pod vedením pplk. gšt. Jána Goliana. Nedostatečné vedení některých povstaleckých uskupení a politický nesoulad hned v počátku předznamenal neúspěch povstání. Německé jednotky rychle zajaly většinu slovenských vojáků východní skupiny a narušily tak sovětské plány na překonání Karpat. Následné těžké boje v Dukelském průsmyku způsobily zahraniční 1. československé armádě, včetně 2. samostatné paradesantní brigády, těžké ztráty. Část padlých vojáků nebyla nalezena nebo byla pohřbena bez záznamů. Na jejich památku vznikla v Polsku již dříve menší pietní místa. V současné době dochází k přípravám k vybudování památníku pro 662 padlých nebo nezvěstných vojáků v Dukle.

Revitalizace památníku padlých z 1. a 2. světové války v Rovensku pod Troskami

V Rovensku pod Troskami u gotického kostela sv. Václava stojí dva památníky připomínající padlé z obou světových válek. Jejich technický stav si nedávno vyžádal rozsáhlou revitalizaci, kterou finančně podpořilo Ministerstvo obrany. V článku se dozvíte o závadách, které na pomnících způsobil zub času, ale především o postupu renovace a dílčích změnách v jejich vzhledu, aby lépe zapadaly do svého okolí.

KALENDÁRIUM Pavel Ripka

Pavel Ripka, narozený 30. června 1898 v Českém Brodě, byl československý důstojník, který svoji důstojnickou kariéru začal během 1. světové války v rakousko-uherské armádě. V meziválečném Československu získal hodnost štábního kapitána a úspěšně absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se v Brně zapojil do odbojové činnosti v rámci organizace Obrana národa. V prosinci 1939 byl zatčen gestapem, odsouzen k smrti za „přípravu velezrady“ a 26. srpna 1942 popraven ve věznici v Berlíně-Plötzensee. In memoriam byl oceněn Československým válečným křížem 1939 a povýšen na podplukovníka generálního štábu.

Bitva o Halič 23. srpna až 11. září 1914

Začátek první světové války měl na východní frontě podobu několika velkých bitev v rychlém sledu. Počáteční úspěchy rakousko-uherské armády záhy vystřídal nástup ruské armády, která postupně obsadila důležité opěrné body v rámci Haliče. Obecná představa krátkého vojenského konfliktu tak narazila na válečnou realitu. Význam této kampaně je však pro naši historii značný. V bojích vojensky vystoupila řada rakousko-uherských pluků s doplňovacími obvody na území dnešního Česka. Zajatí čeští a slovenští vojáci habsburské monarchie pak později vytvořili jádro Československé legie v Rusku.

Největší hromadný hrob v České republice

Největší hromadný hrob v České republice se nachází u Přestanova v Ústeckém kraji a obsahuje ostatky přibližně 10 000 vojáků, kteří padli v bitvě u Chlumce a Přestanova během Napoleonských válek ve dnech 29. – 30. srpna 1813. Bitva se odehrála mezi francouzským sborem generála Vandamma a spojeneckými vojsky Rakouska, Pruska a Ruska. Francouzi utrpěli druhý den bitvy drtivou porážku a generál Vandamme byl zajat. Ve dvou dnech zemřelo na 20 000 vojáků a bylo zničeno šest obcí. Hromadný hrob v roce 1835 zřídil majitel panství hrabě Josef Westphalen z Fürstenbergu. Hrob je označen jednoduchým pomníkem s nápisem připomínajícím padlé vojáky.

Památník obětem I. a II. světové války v obci Horní Dehtov

V obci Horní Dehtov se od roku 1933 nachází pískovcový pomník obětem první a druhé světové války. V roce 2021 spadlý strom narušil jeho stabilitu a poškodil pískovcové dílce. V loňském roce došlo ke kompletní opravě pomníku. Pomník byl rozebrán, očištěn, ošetřen proti vlhkosti a znovu sestaven. Obnova pomníku byla financována z prostředků obce Třebihošť a Ministerstva obrany.

KALENDÁRIUM – Josef Švéd 16. srpna 1916

Josef Švéd se narodil 16. srpna 1916 do židovské rodiny v obci Vylok na Podkarpatí. Po maďarské anexi uprchl v roce 1939 do Sovětského svazu, kde se stal traktoristou a kombajnistou. V únoru 1942 vstoupil do československé vojenské jednotky v Buzuluku. V bojích u Sokolova 8. a 9. března 1943 se vyznamenal jako střelec z protitankové pušky. Za své hrdinství byl in memoriam vyznamenán sovětským Řádem Rudého praporu a Československým válečným křížem 1939.

Památník bitvy na Ceru 1914

První rakousko-uherská ofenzíva proti Srbsku začala 12. srpna 1914. Následná bitva na Ceru skončila vítězstvím srbské armády. Významný podíl na bojích měla rakousko-uherská 5. armáda, v jejíž řadách bojovali také vojáci z českých zemí. V roce 1928 byl slavnostně odhalen Památník bitvy na Ceru připomínající padlé srbské vojáky a také jejich „československé bratry” „mučedníky 28. pražského pluku”, kteří na ně při útoku nestříleli. Ve skutečnosti šlo o vojáky c. k. zeměbraneckého pěšího pluku č. 28 z Písku, kteří byli v noci přepadeni srbskými jednotkami, což vedlo k jejich těžkým ztrátám.

Hrob francouzského vojáka Jeana Henri de Valmonta

Na zalesněném úpatí Chotovického vrchu nedaleko Nového Boru se nachází skromný hrob mladého francouzského kaprála Jeana Henri de Valmonta. Tento hrob, který vznikl po tragické smrti de Valmonta v šarvátce s rakouskými husary u Červeného rybníka 20. srpna 1813, připomíná dramatické chvíle Napoleonských válek. Po těžkých bojích, kdy Rakouské císařství vstoupilo do války proti Francii, skončil de Valmont svůj život bez obřadu a bez rakve, jeho hrob zůstal dlouho zapomenut. Dnes je hrob obnovován a přístupný, s pamětní tabulkou odhalující jeho příběh a význam v kontextu historických událostí.

Památník padlým vojínům z Jiráskova kraje

Památník padlým vojínům z Jiráskova kraje, umístěný nedaleko Dobrošova, prošel významnou renovací. Tento pískovcový obelisk, postavený na počest obětí první a druhé světové války, se dočkal obnovy díky dotaci od Ministerstva obrany. Po letech znečištění a degradace byla památka revitalizována za 220 764 Kč, přičemž 176 611 Kč přispělo ministerstvo. Renovace, která probíhala na podzim 2023, vrátila obelisku jeho původní krásu a význam.

Schválení vzniku České družiny – 12. srpen 1914

Začátek Velké války aktivoval české a slovenské krajany v carském Rusku. Díky snaze krajanských spolků bylo 12. srpna 1914 schváleno budování českých bojových jednotek a o šestnáct dnů později, 28. srpna 1914, vyšel první rozkaz České družiny. Jednotka se rychle rozrůstala a 11. října 1914 složila přísahu na kyjevském Sofijském náměstí a 23. října odešla Česká družina do pole. O čtyři dny později, 27. října 1914, přešli starodružiníci předválečnou rakousko-uherskou hranici u Brodů a započali ozbrojený boj za vznik vlastního státu.

Pomník padlých rakouských vojáků bitvy u Zahájí 25. května 1742

Pomník u lesíka „Háj“ nedaleko obce Zahájí poblíž Hluboké nad Vltavou připomíná padlé rakouské vojáky z bitvy, která se zde odehrála 25. května 1742 během válek o rakouské dědictví. V této bitvě se střetla rakouská vojska vedená maršálem Janem Jiřím Kristiánem Lobkovicem s francouzskými jednotkami, jimž veleli maršálové Charles Louis Auguste Fouquet de Belle-Isle a Victor François de Broglie. Bitva skončila drtivým francouzským vítězstvím a ztrátou 500 až 600 habsburských vojáků. Pomník, kde je pohřbeno 197 padlých Rakušanů, stojí jako tichá vzpomínka na tuto událost.

Dobytí Kazaně 7. srpna 1918

Chaotická bojová situace v ruském Povolží v létě 1918 a svéhlavost ruských důstojníků vyústila v jednu z nejodvážnějších a v důsledku i nejtragičtějších epizod vystoupení československých legií v Rusku. Necelých 1500 mužů z československé legie, ruské Národní armády a srbského oddílu dobylo 7. srpna 1918 jedno z největších ruských měst, takřka dvousettisícovou Kazaň. Přes počáteční rychlý úspěch a zisk ruského zlatého státního pokladu a velkého množství vojenského materiálu, se nepodařilo získat dostatek vojáků z místního obyvatelstva a v noci na 10. září 1918 musela být Kazaň evakuována.

Oprava vojenského hřbitova z roku 1866 v České Skalici

Vojenský hřbitov obětí války 1866 v České Skalici dlouhá léta jako celek nedostával adekvátní péči. V loňském roce mohlo město Česká Skalice, díky dotaci od Ministerstva obrany ve výši 1 558 337 Kč, zajistit nápravu a uvést lokalitu hřbitova do důstojného stavu.

Péče o válečné hroby - Estonsko

V Estonské republice je péče o válečné hroby zákonem chráněnou činností. Zahrnuje údržbu hrobů, zpřístupnění informací veřejnosti, organizaci oslav a opětovných pohřbů. Tuto úlohu vykonává Estonské válečné muzeum - Muzeum generála Laidonera ve Viimsi pod záštitou estonského Ministerstva obrany a Ministerstva kultury. Muzeum pečlivě eviduje válečné hroby, organizuje jejich vyhledávání, označování a údržbu, a nezapomíná ani na válečné hroby mimo Estonsko.

KALENDÁRIUM Otakar Jaroš

Dnes si připomínáme 112. výročí narození Otakara Jaroše, kapitána pěchoty in memoriam, jedné z ikon bojů Čechoslováků na východní frontě za druhé světové války.

Pomník obětem nacismu v Rychnově u Jablonce nad Nisou

Tři pomníky obětem nacismu v Rychnově u Jablonce nad Nisou prošly zásadní obnovou díky dotaci Ministerstva obrany ve výši 363 758 Kč. Pietní místa, připomínající utrpení vězňů pobočného koncentračního tábora Gross Rosen, byla opravena restaurátorem Petrem Verichem. Tyto památníky nyní znovu důstojně ctí památku obětí prostřednictvím programu 10729 - Zachování a obnova historických hodnot.

Výročí začátku Velké války

Dnes si připomínáme 110. výročí od okamžiku, kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, což vedlo k vypuknutí první světové války, známé také jako Velká válka. V tomto konfliktu proti sobě stály dva mocenské bloky: Trojspolek, který tvořily Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie (později známý jako Ústřední mocnosti), a Trojdohoda, zastoupená Francií, Ruskem a Velkou Británií, která se po připojení dalších států nazývala jednoduše Dohoda.

Dobytí Jekatěrinburgu československými legionáři v roce 1918

Po uzavření separátního míru mezi Ruskem a Centrálními mocnostmi v březnu 1918 se československý dobrovolnický armádní sbor prohlásil v ruských záležitostech neutrálním a po dohodě se sovětskou vládou zahájil přesun po Transsibiřské magistrále do Vladivostoku, odkud měl být dopraven do Francie. V květnu 1918 se na nátlak Německa přesun sboru zastavil a sovětská vláda se jej pokusila násilně odzbrojit. Českoslovenští dobrovolníci na tento pokus odpověděli silou a v několikaměsíčních bojích dosáhli nejen uvolnění železnice k průjezdu do Vladivostoku, ale na nátlak dohodových mocností otevřeli novou protibolševickou frontu v Povolží a na Urale, čímž zablokovali podle některých odhadů až milión bývalých německých a rakousko-uherských zajatců určených k repatriaci z ruských zajateckých táborů. Tento zásadní příspěvek k válečnému úsilí Dohody významně napomohl uznání nároků Čechů a Slováků na samostatný stát.

KALENDÁRIUM Vladimír Blažek

Poznejte příběh Vladimíra Blažka, hrdiny československého odboje během druhé světové války, který se proslavil svým uměleckým nadáním, a především svou odvahou na východní frontě. Vladimír Blažek sloužil v meziválečné československé armádě, v létě 1939 uprchl díky svojí sestřenici, manželce Ludvíka Svobody, do Polska a vstoupil u Krakova do formujícího se Československého legionu. Po porážce Polska prodělal internaci v Sovětském svazu a v dubnu 1941 byl vybrán jako člen Skupiny velitelského kádru pro budoucí formování československé vojenské jednotky v SSSR. Bojoval u Sokolova a Kyjeva. V boji o kótu 208,4 u Bílé Cerkve kryl jako velitel kulometné roty ústup 2. pěšího praporu a 31. prosince 1943 padl.

Pomník druhého padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Druhým mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, by měl být opět rakouský voják - četař husarského pluku č. 10 Emerich Berta z maďarského Ladany. Zahynul kulkou pruského polního myslivce 23. června 1866 nedaleko kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou, před odsunem Němců známého jako Habendorf.

Obnova pomníku padlým ve světové válce v Běcharech

Obec Běchary u Nového Bydžova nedávno obnovila pískovcový pomník padlým v první světové válce. Díky dotaci od Ministerstva obrany ve výši 185 280 Kč se tato významná památka dočkala potřebné obnovy.

KALENDÁRIUM Antonín Velebnovský

F/Lt Antonín Velebnovský, plukovník in memoriam, se stal významnou osobností československého letectva během druhé světové války. Po absolvování hranické vojenské akademie a pilotního výcviku v Prostějově se zapojil do bojů o Francii ve službách francouzských vzdušných sil. Po kapitulaci Francie se připojil k Royal Air Force, kde sloužil jako stíhací pilot během bitvy o Británii. Jeho vojenská kariéra skončila tragicky v červenci 1941 při nočním cvičném letu. Za své hrdinství obdržel řadu vyznamenání, včetně Československého válečného kříže a britské pamětní medaile Air Crew Europe Star.

KALENDÁRIUM Erich Hoffmann

Erich Hoffmann pocházel z české židovské rodiny z Fryštátu. Stal se obětí prvních nacistických transportů, byl vězněn NKVD, a nakonec vstoupil do československé armády v Sovětském svazu. Bojoval u Sokolova a v Novochopersku, stal se jedním z prvních dělostřeleckých poddůstojníků Samostatné československé brigády. Jeho životní pouť náhle skončila v říjnu 1943 v ešalonu č. 18605 u Jachnovščiny.

Válečný hrob ve Fort Ševčenko

V červnu 2023 jsme během rekognoskační cesty po jižním Kazachstánu navštívili hřbitov ve Fort Ševčenko, kde jsou pohřbeni zajatci z první světové války, včetně vojáků pocházejících z českých zemí. Hřbitov, jehož současný stav vyžaduje opravu, zahrnuje kamenný obelisk s nápisy a kamennou dlažbu uspořádanou do kříže. Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR plánuje rekonstrukci na rok 2025, která bude zahrnovat přidání desky se jmény čtyř českých vojáků.

KALENDÁRIUM Jiří Potůček

Jiří Potůček, narozený 12. července 1919 na panství hraběte Šternberka v Jižních Tyrolech, se zapsal do naší historie jako neohrožený člen výsadku Silver A. Po studiích a práci ve firmě Baťa díky svému talentu na cizí jazyky vstoupil do československé zahraniční armády. Během druhé světové války se jako radiotelegrafista stal klíčovým spojem mezi domácím odbojem a exilovou vládou v Londýně. Po zradě a přepadení gestapem byl nucen se ukrývat, až byl nakonec odhalen a 2. července 1942 zastřelen. Jeho hrdinství a oběť připomínají nezlomnou vůli bojovat za svobodu.

Sokolové, brannost a odboj

Červencové dny v dějinách několikrát mobilizovaly příslušníky Sokola. Poprvé vystoupili na obranu pořádku v Praze v červenci 1866. V červenci 1914 sokolové v zahraničí zahájili kampaň za tvorbu československých dobrovolnických jednotek a v červenci 1917 se rozhodl do legií vstoupit také jeden z nejvýznačnějších druhoválečných odbojářů – Alois Eliáš.

Tajemná horská země Tádžikistán – místo posledního odpočinku stovek Čechů a Slováků

Tádžikistán zůstává pro většinu Čechů záhadnou zemí. Většinou ví jen o vrcholcích Pamíru a hraničních sporech. Málokdo však ví, že během první světové války se Češi a Slováci ocitli mezi Tádžiky a horskými masivy. Od roku 1914 proudily transporty zajatců na území dnešního Tádžikistánu, kde byli umísťováni v posádkách turkestánských pluků. Někteří z nich našli poslední odpočinek na hřbitově pro válečné zajatce u tehdejší železniční stanice Dragomirovo (dnes Mechrobod).

Bitva o Británii

Dne 10. července 1940 začala jedna z důležitých etap druhé světové války - letecká bitva o Británii. Bez nadsázky můžeme říci, že se během ní nad Lamanšským průlivem rozhodovalo i o osudu demokratického západního světa. Státy kontinentální Evropy již nacisté bez větších problémů okupovali, anebo je přinutili k uzavření spojenectví. Velká Británie zůstávala, nepočítáme-li neutrální Spojené státy americké, jedinou velkou neporaženou suverénní západní zemí. Bitvu o Británii, na níž se podíleli i českoslovenští letci v jednotkách Royal Air Force, považujeme za první velký neúspěch nacistického Německa ve druhé světové válce.

Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko-rakouská válka byl konflikt vedený v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku. Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku Rakousko-Uherska a pruské hegemonii v Severoněmeckém spolku, což byl krok vedoucí ke sjednocení Německa a jeho maloněmeckému řešení s vyloučením Rakouska. Důsledkem války získala Itálie Benátky odstoupené Rakouskem. Rozhodující boje proběhly v českých zemích.

Operace Roblička I.

Osudy Vendelína Robličky silně poznamenalo jeho narození do smíšené česko-německé rodiny. V letech 1940-1943 sloužil jako příslušník Luftwaffe a zároveň od roku 1941 spolupracoval se sovětskými partyzány, s kterými přečkal do příchodu Rudé armády. V roce 1943 si jej vybrala rozvědka generálního štábu Rudé armády jako agenta-rezidenta a v noci ze 7. na 8. července 1944 byl poprvé vysazen do okupovaného Československa. I přes neúspěch výsadkové akce pomohl sesbíraným materiálem budoucím výsadkům a dokázal se vrátit přes frontu zpět, aby byl do Československa vysazen podruhé.

Vzpomínka na válku roku 1866

O uplynulém víkendu se konaly vzpomínkové akce u příležitosti 158. výročí bitvy u Hradce Králové roku 1866. Za Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany se sobotního programu účastnil zástupce ředitele odboru PhDr. Pavel Kugler Ph.D. Nejdříve položil věnec za Ministerstvo obrany v rámci pietního aktu u pomníku Baterie mrtvých a posléze ocenil plaketou Péče o válečné hroby pana Jiřího Náhlovského, který je technickým referentem pro severní Čechy Komitétu pro udržování památek z války roku 1866. Pan Náhlovský byl navržen obcemi ze Středočeského kraje na ocenění za vzornou péči a pomoc při údržbě pomníků a památek na válku roku 1866.

Operace GLUCINIUM

Uplynulo již 80. let od doby, kdy v noci na 3. července 1944 byl na území Protektorátu Čechy a Morava vysazen desant GLUCINIUM, který tvořili npor. Vítězslav Lepařík, rtn. Ludvík Hanina, radista rtn. František Trpík a čet. Josef Cikán. Prostřednictvím vlastní radiostanice s krycím názvem Marie měli udržovat spojení s československým exilem v Londýně a předávat zpravodajské informace. Další jejich úkol spočíval v provádění sabotážních úkolů na Táborsku a v prostoru jižních Čech.

Bitva u Zborova

Bitva u Zborova z 2. července 1917 ukázala vojenské schopnosti Čechoslováků. I přes nedostatečné vybavení, menší dělostřeleckou podporu a nespolehlivé spojence z ruské armády dokázaly tři československé pluky dobýt tři linie rakousko-uherských zákopů, postoupit o 5-6 km do území nepřítele a zajmout přes 3500 zajatců. Jejich protivníci z pěších pluků č. 35 a 75 pocházeli z Plzeňska a Jindřichohradecka. Jednoznačné vítězství legionářů otevřelo cestu k dalším náborům, zformování vlastní armády, a nakonec získání samostatnosti. V meziválečném Československu pojem „Zborov“ ve společnosti silně rezonoval a datum výročí byl až do roku 1950 slaven jako hlavní armádní svátek.

Ladislav Vácha – Olympionik umučený gestapem

Dnes si připomínáme 80. výročí úmrtí oddaného Sokola a československého olympionika Ladislava Váchy. Brněnský rodák získal pro Československo historicky druhou zlatou olympijskou medaili v Amsterdamu v roce 1928. Na vlastní úspěchy ve vrcholovém sportu navázal znamenitou prací nejen se sokolskou mládeží ve Zlíně a okolí. Během nacistické okupace pokračoval i přes zákaz Sokola v tělocvičném vzdělávání mládeže. Pro podezření z odbojové činnosti byl dvakrát zatčen gestapem. Zemřel měsíc po druhém propuštění z vězení domů dne 28. června 1943 v důsledku podlomeného zdraví.

Kalendárium – Kurt Finkelstein a Arnošt Schudmak

Při 80. výročí vzniku prvního československého samostatného praporu ministryně obrany Jana Černochová ve svém projevu zdůraznila, že „hrdinové, kteří prošli Buzulukem, (…) si nezaslouží, abychom na ně zapomínali a neznali jejich složité osudy.“ Dnešní Kalendárium proto netypicky věnujeme hned dvěma hrdinům od Sokolova, statečným vojínům Kurtu (Felixi) Finkelsteinovi a Arnoštu (Jakubu) Schudmakovi, jejichž životní příběhy známe jen zčásti, a jimž náleží čestné místo v naší Galerii hrdinů stejně jako proslulým vojenským velitelům či rytířům nebes.

Pátrání po hrobech v Itálii

Ve dnech 10. až 14. června 2024 jsme vyrazili do severovýchodní Itálie s cílem určit budoucí priority při zpracování našich padlých z první světové války a rovněž nalézt další místa jejich posledního spočinutí. Celkem jsme navštívili přes dvacet pět předem vytipovaných lokací, kde se mohli nacházet padlí vojáci rakousko-uherské armády pocházející z území dnešní České republiky. Z toho deset lokací, kde jsme skutečně tyto pohřbené vojáky nalezli, bylo zcela nových a nenachází se tak v Centrální evidenci válečných hrobů. Vedle památníků jsme nafotili i stovky náhrobních kamenů se jmény konkrétních vojáků.

Boj v Resslově ulici 18. června 1942

„My jsme Češi. Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“ Dva hlasy ze stovek obětí druhé Heydrichiády, které dodnes silně rezonují. Dnes si připomínáme významný den Den hrdinů druhého odboje. V tento den, 18. června 1942, proběhl v Resslově ulici nerovný boj 7 agentů-výsadkářů proti 800 vojáků SS a úředníků Gestapa. Vrcholila tak vlna represí a teroru, kterou rozpoutali nacisté v protektorátu ve snaze odhalit atentátníky a jejich pomocníky.

Bitva na Piavě

Dnes před 106 lety začala rakousko-uherská ofenzíva na řece Piavě, později označovaná jako Bitva na Piavě, která trvala od 15. června do 23. června 1918. V této bitvě, tak jako o rok dříve u Zborova, se střetnuli vojáci z českých zemí v řadách rakousko-uherské armády s československými legionáři. Rakousko-uherská strana měla celkové ztráty cca 115 000 mužů, obránci ztratili cca 85 000 mužů. Ztráty legionářů byly taktéž vysoké vzhledem k jejich počtu. V místech bojů vzniklo mnoho různě velkých vojenských pohřebišť obou znepřátelených stran. Na Olšanských hřbitovech v Praze se vybudovalo Čestné pohřebiště popravených italských legionářů, které se dochovalo do dnešní doby.

Fotogalerie z kampaně #DěkujemeNezapomínáme

S radostí vám přinášíme slíbenou fotogalerii plnou úžasných fotografií, které jste nám zaslali nebo sdíleli na svých profilech a označili nás. Vidíme na nich tváře lidí z různých koutů naší republiky i ze zahraničí, od nejmladších po nejstarší. Velmi nás těší, že se k nám připojila i jednotlivá města a obce, které sdílely naši výzvu na svých webových stránkách a sociálních sítích. Pomyslnou třešničkou na dortu jsou fotografie z pietních aktů, jichž se někteří z vás zúčastnili.

Bitva u Zvolena

Po skončení první světové války a rozpadu Rakousko-Uherska bylo nutné stanovit hranice mezi novými státy. V únoru 1919 Československo diplomaticky posunulo svou hranici na úroveň dnešní hranice mezi Slovenskem a Maďarskem, přičemž bylo nutné i vojenské obsazení území. V březnu 1919 se v Maďarsku chopili moci bolševici a vyhlásili Maďarskou republiku rad. Maďarské revoluční oddíly rychle dosáhly Slovenska, kde v Prešově vyhlásily Slovenskou republiku rad. Maďarské vojsko zaútočilo na Zvolen, kde se setkalo s čs. 2. pěší divizí pod velením plukovníka Josefa Šnejdárka, zkušeného velitele Československých legií ve Francii a veterána Cizinecké legie.

KALENDÁRIUM Vojtěch Preissig

Dnes si připomínáme 80. výročí úmrtí mistra českého modernismu, Vojtěcha Preissiga (1873–1944), významného českého grafika, ilustrátora, typografa a pedagoga. Preissig proslul nejen jako talentovaný umělec, ale především jako statečný muž a vlastenec, který svým uměním a účastí v rezistenčních hnutích v průběhu obou světových konfliktů – do nichž se zapojili členové jeho vlastní rodiny, především dcera Irena „Inka“ Bernášková“ – přispěl k boji za svobodu a nezávislost svého národa. Preissig v období prvního i druhého odboje vytvořil řadu plakátů, brožur, letáků, grafických listů, návrhů i štočků a proslul především tvorbou náborových legionářských plakátů, které jsou pro svou uměleckou úroveň, působivost a kultivovaný výraz výjimečné i ve světovém kontextu.

Operace Exporter 1941

V červnu roku 1941 britský generál Archibald Wavell zahájil na Blízkém východě výjimečnou válečnou operaci s krycím názvem „Exporter“ s cílem vojensky zasáhnout jednotky vichistické Francie v oblasti Sýrie a Libanonu a zabránit tak Němcům využití vojenských základen a letišť pod správou francouzského loutkového státu. Operace na straně Spojenců se zúčastnil i „Československý pěší prapor 11 - Východní“, který byl součástí 70. britské divize.

Vylodění v Normandii a podíl Čechů a Slováků – II.

U příležitosti 80. výročí vylodění Spojenců v Normandii zakončujeme naši sérii článků textem věnovaným účasti Čechů a Slováků na těchto invazních operacích. Zatímco českoslovenští letci se do operace Overlord velmi výrazně zapojili už od jejího počátku, pozemní jednotky československé zahraniční armády se první fáze zmíněné operace neúčastnily. Československá samostatná obrněná brigáda totiž měla jen omezený počet sil (4 584 příslušníků). Na přelomu srpna a září 1944 se vylodila ve Francii a byla nasazena při obléhání francouzského přístavu Dunkerque.

Vylodění v Normandii a podíl Čechů a Slováků

V rámci 80. výročí vylodění Spojenců v Normandii připomínáme i podíl Čechů a Slováků na invazních operacích. Nejvýznamnější účast měli českoslovenští letci, kteří byli organizováni do čtyř perutí RAF, z toho třech stíhacích a jedné bombardovací. V sestavě 84. skupiny 2. taktického letectva RAF se tak invaze od prvních hodin 6. června 1944 zúčastnilo 134. čs. stíhací křídlo, složené z 310., 312. a 313. čs. stíhací peruti.

Vylodění v Normandii – Přípravy a průběh Dne D

80. výročí vylodění Spojenců v Normandii, které si v následujících příspěvcích připomeneme, zahajujeme krátkým shrnutím příprav a průběhu prvního dne této operace. Otázka otevření druhé fronty v Evropě představovala po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem důležitý bod ve vztazích mezi Spojenci a SSSR. Zatímco německé velení očekávalo útok Spojenců v oblasti Calais, ti si za místo vylodění zvolili nakonec Normandii. Dosavadní operační plán musel být přepracován, jelikož došlo k navýšení počtu potřebných jednotek, což si vyžádalo odklad zahájení operace na 5. června 1944.

Bitva u Lipjag – 4. června 1918

Po dobytí Penzy na konci května 1918 musela západní skupina Československé armády na Rusi překonat řeku Volhu a jedno ze správních center Povolží – Samaru. Samarský sovět se rozhodl legionářský nástup na město zničit u vsí Lipjagy (dnes Novokujbyševsk). Bitva u Lipjag skončila 4. června 1918 rozhodujícím vítězstvím československých zbraní. Připomínání legionářských obětí a skutečné důvody konfliktu legionářů s bolševiky je v oblasti dodnes tabu.

KALENDÁRIUM Oldřich Jambor

Dnes si připomínáme 82. výročí úmrtí československého vojáka a letce, plukovníka in memoriam Oldřicha Jambora. Po nacistické okupaci Čech a Moravy odešel do exilu, aby bojoval za obnovení Československa. Jako pilot 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force absolvoval 34 operačních letů a účastnil se významných misí. Byl oceněn mnoha vyznamenáními a jeho památka žije dál.

Rudo-bílá Penza – dobytí města 29. května 1918

Důležitý železniční uzel Penza byl pomyslným startovním bodem přesunu československého vojska z Rusi do Francie. Českoslovenští legionáři se zde setkávali s česko-slovenskými bolševiky a jejich agitací již dlouho před vystoupením. Nebylo to snadné soužití. V době vystoupení proti bolševikům na konci května 1918 se zde odehrála jedna z největších bitev, kterou legionáři v revolučním Rusku proti bolševikům svedli.

Atentát na Heydricha: Odvážná akce československého odboje

Atentát na Reinharda Heydricha, jednoho z nejmocnějších mužů nacistického Německa, patří k nejvýznamnějším událostem druhé světové války. Tato odvážná akce, známá pod kódovým názvem "Operace Anthropoid", byla výsledkem pečlivé přípravy československých odbojářů, jejichž cílem bylo eliminovat "kata českého národa".

Proces pohřbívání po Pražském povstání

Po skončení Pražského povstání se Praha potýkala s mnoha problémy, včetně množství improvizovaných hrobů osob padlých v květnových bojích o Prahu. V celé metropoli se pro pohřbívání využívaly různorodé dostupné lokality, jako dvory, parky a školní pozemky. Často se jednalo o mělké hromadné hroby, které byly hygienicky závadné a nevhodně umístěné z pietního hlediska. Některé hromadné hroby německých vojáků a civilistů, pokud byly dostatečně hluboké, zůstaly na původním místě mimo hřbitov. V letech 1945–1948 byla většina hromadných hrobů a hrobů jednotlivců postupně exhumována a ostatky přeneseny na pražské hřbitovy.

Rumburská vzpoura

V severočeském městě Rumburku povstali dne 21. května 1918, v závěrečné fázi první světové války, čeští vojáci, příslušníci náhradního praporu střeleckého pluku č. 7. Tito vojáci, většinou navrátilci z ruských zajateckých táborů, byli na jaře 1918 osvobozeni díky Brestlitevskému míru a rychlému postupu vojsk centrálních mocností na Ukrajinu. Mezi popravenými vůdci vzbouřenců byl i vojín František Noha, rodák z Dobřan u Plzně, který po více než dvou letech v zajetí toužil uniknout nesmyslné válce.

Pomník čs. legionářů v Kišiněvě

V listopadu minulého roku jsme vás informovali o slavnostním odhalení pomníku věnovaného památce československých legionářů v moldavském Kišiněvě. Vzhledem k zájmu, který tento příspěvek na sociálních sítích vyvolal, přinášíme podrobnější informace k jeho historii i současnosti.

Pomníky Věrni zůstaneme

Květnové povstání českého lidu v roce 1945 si v Praze vyžádalo životy nejméně 2898 obyvatel a dobrovolníků z okolních obcí. Řešení otázky označení míst, kde padli, či byli zavražděni, se stalo otázkou polemik v tisku i v organizacích. Dodnes na některých ulicích nalezneme plastiku přísahající ruky od Karla Pokorného, která tyto bojovníky označuje.

Turkestán 19 Místo posledního odpočinku zajatců v Taškentu – hřbitov Botkino

Křesťanské hřbitovy v muslimských zemích bývalého Sovětského svazu často odrážejí exodus ruské menšiny z těchto oblastí. Zdejší hřbitovy často připomínají pohled do minulosti, s rozvalenými a poničenými náhrobky, zřícenými hroby, zarostlými trávou a křovím. Nicméně najdou se výjimky. Taškent, podobně jako před sto lety, stále zůstává jedním z mála míst, kde se relativně dobře pečuje i o křesťanské hřbitovy, poskytující jim důstojné místo v historické paměti.

Českoslovenští legionáři v Čeljabinsku

Dnes si připomínáme výročí Čeljabinského incidentu, který zažehl konflikt mezi československými legionáři a bolševiky. První čs. legionář v Čeljabinsku zemřel již o dva dny dříve 12. května 1918. V bojích, které po incidentu následovaly v samotném městě a okolí padly další desítky Čechů a Slováků. Dnes jsou připomínáni na novém památníku u čeljabinského nádraží, na němž je vytesáno 262 jmen.

Bitva u Slivice

Ve dnech, 11. – 12. května 1945 proběhla bitva u Slivice na Příbramsku, poslední ozbrojené střetnutí na československém území na konci druhé světové války a jedna z posledních významnějších vojenských operací druhé světové války v Evropě. Došlo k ní tři dny po bezpodmínečné německé kapitulaci. Proti nepřátelskému uskupení hitlerovské branné moci bojovali bok po boku dobrovolníci z řad domácího hnutí odporu, sovětští partyzáni a jednotky tří ukrajinských frontů (1., 2. a 4. UF) a nepřímo také jednotky amerického XII. sboru 3. americké armády. Předtím zasáhli do bojů i vojáci Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Andrejeviče Vlasova.

KALENDÁRIUM Jaroslav Záruba

Dnes si připomínáme statečného účastníka druhého odboje, Jaroslava Zárubu, majora in memoriam. Narodil se 26. dubna 1907 v Třeboni a po maturitě na gymnáziu absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. I přes své právnické vzdělání dal přednost vojenské kariéře. V roce 1942 se připojil k odboji a svou statečnost prokázal v květnu 1945, když se účastnil bojů o budovu rozhlasu v Praze. Bohužel, dne 8. května 1945 byl zraněn a o dva dny na následky zranění zemřel. Jeho památka žije dál prostřednictvím desky na budově pražského rozhlasu, památníku generálního štábu a dalších míst.

Závěrečné video kampaně #DěkujemeNezapomínáme

V Den vítězství jsme se poklonili statečnosti, obětavosti a odhodlání odvážných vojáků, mužů a žen, kteří 8. května 1945 skoncovali s temným stínem nacismu. Řada lidí obětovala vše, abychom my mohli žít ve svobodné a demokratické zemi. Bez jejich hrdinských činů by naše země nikdy nebyla taková, jakou ji známe dnes. Nikdy nezapomeneme na to, co pro nás udělali. Jejich dědictví nám připomíná, jak důležité je chránit hodnoty svobody, demokracie a lidských práv. Jejich oběť a odhodlání zůstávají v našich srdcích. Nikdy nezapomeneme. Při této příležitosti bychom rádi poděkovali všem, kteří se zapojili do naší kampaně #DěkujemeNezapomínáme.

Ivan Grigorijevič Gončarenko

Ivan Grigorijevič Gončarenko, sovětský důstojník, poručík ukrajinské národnosti, který se účastnil bojů ve Velké vlastenecké válce. Gončarenko mladý, avšak zkušený voják z velkých bitev od roku 1941, projel tankem od Uralu po Berlín. Byl bezpočtukrát zraněn a vyznamenán za statečnost. Padl dne 9. května 1945 při bojích s nepřítelem.

Osvobození západního a jihozápadního území Československa 1945

V polovině dubna 1945 se americká 3. armáda generála Pattona přiblížila k západní hranici předmnichovského Československa. V následujících třech týdnech americké jednotky obsadily Ašský výběžek a osvobodily města jako Cheb, Plzeň a Mariánské Lázně. I přes politická omezení útvary 4. obrněné divize pokračovaly v průzkumu vnitrozemí Čech a setkali se se sovětskou armádou v Borku u Rokycan. Záhy po konci války jako výraz vděčnosti a úcty americkým osvoboditelům vznikaly v mnoha českých obcích a městech reprezentativní pamětní desky a pomníky, avšak komunistický režim později mnohé z nich zlikvidoval.

Osvobození Československa – východní fronta

Většina území Československa byla za druhé světové války osvobozena během šesti rozsáhlých operací Spojenců na východní frontě. Šlo o Karpatsko-dukelskou a Karpatsko-užhorodskou operaci v září a říjnu 1944, Západokarpatskou operaci v lednu a únoru 1945, Bratislavsko-brněnskou a Ostravsko-opavskou operaci od března do května 1945 a závěrečnou Pražskou operaci v květnu 1945. Do bojů zasáhli postupně sovětští, českoslovenští, rumunští a polští vojáci z armád tří frontů.

70. výročí konce bitvy u Dien Bien Phu

Dnes 7. května si připomínáme 70 let od ukončení bitvy u Dien Bien Phu, která znamenala pro Francii konec koloniálního panství v Indočíně. Boje mezi francouzskou koloniální mocností a vietnamskými povstalci podporovanými především komunistickou Čínou probíhaly v různé intenzitě od roku 1945. Do konfliktu v řadách Francouzské cizinecké legie zasáhlo přes 1 600 československých občanů, kolem 300 jich padlo. Naší ambicí je vytvořit seznam padlých Čechoslováků a zhotovit jim pomník, což plně odpovídá zásadám, kterými se při péči o válečné hroby řídíme.

Osvobození Plzně 1945

Dnes si připomínáme 79. výročí osvobození západočeské Plzně. Dne 6. května 1945 vstoupila do města 3. armáda Spojených států amerických. Obrněné vozy, lehké tanky a terénní vozy 16. obrněné divize označené bílými hvězdami a pokryté šeříky se objevily ve směru od Skvrňan ráno v 8. 15. Jejich cesta vedla nejdříve do středu města, kde se jim na náměstí Republiky i přes studený déšť dostalo nadšeného přivítání Plzeňany, kteří je pohostili také známým plzeňským pivem. Odpoledne pak za nimi dorazili příslušníci 97. pěší divize. Svou pouť v Plzni pak zakončili vojáci slavné 2. pěší divize.

Pomník ve Zhůří

Začátkem května 1945 se útvary 3. armády Spojených států amerických pohybovaly v prostoru na sever od Železné Rudy. V oblasti operovaly 357. pluk 90. pěší divize společně s 2. jízdní průzkumnou skupinou XII. sboru, které připravovaly cestu svým kamarádům ze 4. obrněné divize. Ve směru na Hartmanice jim kladli poslední odpor němečtí důstojničtí kadeti Školy praporečníků, kteří obsadili Prášily a Srní.

5. květen – Květnové povstání českého lidu

Květnové povstání českého lidu, významná kapitola v našich moderních dějinách, symbolizuje odvahu a hrdinství českého lidu v boji za svobodu a demokracii. Dne 5. května 1945 vypuklo jedno z nejvýznamnějších povstání v hlavním městě Praze. Povstalci zde i na celém území Čech a Moravy se zmocňovali zbraní, obsazovali klíčové body infrastruktury. K partyzánům se připojily tisíce povstalců z řad českého obyvatelstva s jediným cílem: porazit nacistické Německo a získat svou zemi zpět.

Výsadek SPELTER

Připomínáme si 80. výročí výsadku SPELTER, který proběhl v noci z 4. na 5. května 1944. Operace SPELTER se stala jedním z nejúspěšnějších výsadků z Velké Británie, a kpt. Břetislav Chrastina, rtn. Jaroslav Kotásek, rtn. Rudolf Novotný a čet. Jan Vavrda coby opravdoví hrdinové se navždy zapsali do dějin.

Mezinárodní vědecká konference „Slovensko a Prvá svetová vojna“

Ve dnech 26. a 27. dubna 2024 Klub vojenskej histórie Beskydy v souvislosti s dvacátým výročím své existence zorganizoval mezinárodní vědeckou konferenci „Slovensko a Prvá svetová vojna“ v Humenném. Konference se zúčastnili historici a badatelé z nevládních organizací i představitelé oficiálních institucí ze Slovenska, Maďarska. Polska, České republiky a Ukrajiny.

Bitva u Gorlice 1915

Dne 2. května 1915 počala bitva u Gorlice, během níž vojska Ústředních mocností zahájila průlomovou operaci proti ruské 3. armádě generála Radko Dmitrijeva. Na obou válčících stranách se zapojili i vojáci pocházející z území dnešního Česka. Hlavního útoku se účastnil 21. pěší pluk z doplňovací obvodu Časlau (dnešní Čáslav). Na straně obránců bojovali tzv. „starodružiníci“ (Česká družina), předchůdci československých legií v Rusku.

Přerovské povstání 1945

Dnes, 1. května, si připomínáme protinacistické povstání v Přerově a jeho nejbližším okolí. Celkový počet obětí Přerovského povstání dosáhl 54 padlých a popravených českých občanů. Zároveň zahynulo i několik partyzánů z řad sovětských vojáků, uprchlých z německých zajateckých táborů.

Boje o Slovensko 1919

Na jaře 1919 československé jednotky pod velením italských důstojníků překročily provizorní československo-maďarskou demarkační linii. Dnes si připomínáme československého vojáka Josefa Bendu, italského legionáře, který jako jediný padl v této bojové akci, dne 29. dubna 1919 ve Štrkovci na slovenské straně současné slovensko-maďarské hranice. Jeho hrob jsme objevili v Lence během pietní cesty k 100. výročí bojů proti maďarským bolševikům v roce 2019.

Osvobození Brna 1945

Dnes slavíme výročí osvobození města Brna! Před 79 lety, 26. dubna 1945, po dvoutýdenních statečných bojích dorazily sovětské a rumunské jednotky 2. ukrajinského frontu v čele s maršálem R. J. Malinovským do centra naší moravské metropole.

Osvobození Františkových Lázní a Chebu

Ve dnech 25. a 26. dubna si připomínáme 79. výročí osvobození Františkových Lázní a Chebu 3. armádou Spojených států amerických. Vůbec prvním místem předmnichovského Československa, kam vstoupili američtí vojáci, bylo dnešní město Hranice v Ašském výběžku. V kalendáři se psalo datum 18. dubna 1945. O dva dny později byla osvobozena Aš a záhy následovaly další obce ve směru na Františkovy Lázně, které se dočkaly osvobození 25. dubna 1945.

Vzpomínková akce na Konopišti

Ohlédněte se spolu s námi za vzpomínkovým pietním aktem na počest devíti příslušníků 490. skupiny bombardérů 8. letecké armády USAAF, zavražděných nacisty 19. dubna 1945. Pietního aktu, konaného v den smutného výročí na Konopišti, se zúčastnil plk. Ing. Robert Speychal, ředitel Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR.

Boje u Rosvigova na Podkarpatské Rusi v lednu 1939

Dne si připomínáme památku vojína Jana Slaniny, pekaře ze slezských Holasovic, účastníka bojů u Rosvigova v roce 1939, jenž zde spolu s dalšími odvážnými muži položil svůj život ve jménu svobody a spravedlnosti.

Úmluva o uznání samostatné čs. armády v Itálii

Dne 21. dubna 1918 dosáhlo diplomatické úsilí předních osobností našeho odboje významného milníku. Voják a diplomat Miroslav Rastislav Štefánik v Římě podepsal s italským ministerským předsedou Vittoriem Emanuelem Orlandem dohodu o uznání samostatné československé armády v Itálii a současně uznání Československé národní rady jako jejího vrcholného orgánu.

KALENDÁRIUM Stanislav Srazil

Dnes, 20. dubna, si připomínáme 80. výročí popravy účastníka národního boje za osvobození, příslušníka československé armády v zahraničí, výsadkáře Stanislava Srazila (7. 5. 1919 – 20. 4. 1944), který byl vyslán do okupované vlasti v rámci operace ANTIMONY.

Reportáž ze služební cesty po Albánii II.

Navazujeme na první část naší reportáže, ve které jsme se pustili do pátrání po stopách padlých vojáků pocházejících z území dnešní České republiky v Albánii. V úvodní části jsme navštívili zajímavé lokality na severu země, a to města Skadar (Shkodër), Ležu (Lezhë) a Drač (Durrës). Dnes se společně vydáme dál a představíme vám situaci ve čtyřech vybraných lokalitách: Elbasanu, Beratu, Lushnji (Lushnjë) a Kavaji.

Reportáž ze služební cesty po Albánii I.

Služební cestu po válečných hrobech v Albánii jsme v doprovodu přidělence obrany zahájili v tiranském parku, kde se nachází britské a německé válečné hroby z druhé světové války. Vzhledem ke své poloze a přístupnosti pro veřejnost se park jeví jako ideální místo pro zřízení centrálního válečného hrobu na památku našich padlých vojáků v řadách rakousko-uherské armády v Albánii.

Reportáž ze služební cesty po Srbsku a Severní Makedonii

Přinášíme vám další zprávy z naší pracovní cesty po Balkáně související s rekognoskací válečných hrobů z první světové války. Dokončili jsme průzkum vybrané části Srbska, konkrétně lokality ve městech Kragujevac, Zaječar a Niš a následně se přesunuli do Severní Makedonie.

Pomníky v obci Jeřmanice

Objevte příběh pomníků v obci Jeřmanice v Libereckém kraji.
Zveme vás na virtuální procházku do malebného koutu naší vlasti a přinášíme příběh o obnově dvou pomníků, jimž díky finanční podpoře Ministerstva obrany bylo možné navrátit důstojnost a lesk.

CLAY A CARBON

V noci z 12. na 13. dubna 1944 byla krátce po půlnoci z britského Halifaxu kanadské posádky vysazena do prostoru mezi Ratíškovicemi a Vacenovicemi na Hodonínsku skupina CARBON. Poté v 1.05 ze stejného letounu u obce Hostišová nedaleko Zlína seskočila skupina CLAY (někdy je uváděna jako CLAY- EVA, podle krycího názvu jejich radiostanice). Ve spolupráci s domácím odbojem měli výsadkáři provádět zpravodajskou činnost a pro spojení s Londýnem byl každý z desantů vybaven vlastní radiostanicí (Jarmila, EVA).

Reportáž ze služební cesty v Srbsku

Před třemi dny jsme zahájili služební pracovní cestu se zaměřením na rekognoskaci českých válečných hrobů na Balkáně. Naší první zastávkou je Srbská republika, kde jsme první tři dny věnovali oficiálním setkáním a pracovním jednáním ve spolupráci s Úřadem přidělence obrany v Bělehradě.

SULPHUR A CHALK

Uplynulo již 80. let od doby, kdy v noci na 9. dubna 1944 byl na území Protektorátu Čechy a Morava vysazen desant SULPHUR, který tvořili npor. Adolf Horák a radista rtn. Oldřich Janko. Prostřednictvím vlastní radiostanice s krycím názvem Pavla měli udržovat spojení s československým exilem v Londýně a předávat zpravodajské informace.

KALENDÁRIUM Jozef Gabčík

Dnes, 8. dubna, si připomínáme narození hrdiny protinacistického odboje, československého vojáka a výsadkáře Jozefa Gabčíka (8. 4. 1912 – 18. 6. 1942), který se v rámci Operace Anthropoid podílel na provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27. května 1942.

KALENDÁRIUM Stěpan Vajda

Dnešní Kalendárium přináší příběh Stěpana Vajdy, kapitána in memoriam, neohroženého hrdiny na bitevním poli. Stěpan Vajda se vyznamenal v bojích o Kyjev, Rudu, Bílou Cerekev či během Ostravsko-opavské operace na jaře 1945. Jeho život vyhasl v tento den před 79 lety, během statečných bojů o Tworków v Polsku.

CALCIUM a BARIUM

80. výročí třetí vlny paradesantních výsadků vyslaných čs. exilovou vládou na území Protektorátu Čechy Morava zahajujeme připomínkou seskoku dvou desantů CALCIUM a BARIUM, které byly vysazeny v noci z 3. na 4. dubna 1944. Úkoly výsadků spočívaly ve sběru zpravodajských informací a jejich předávání čs. zahraničnímu odboji. Připomeňte si spolu s námi jejich hrdinství a obětavost.

Pomník v Loučeni

Zavítejte spolu s námi do parku v Loučeni, kde místní pomník připomínající památku padlých z obou světových válečných konfliktů prošel nedávnou renovací. Teď se těší na své návštěvníky s novým leskem a doplněným seznamem obětí.

OUT DISTANCE A ZINC

Dnes si připomínáme v souvislosti s jejich plánovaným vysazením na území Protektorátu Čechy a Morava dva paradesantní výsadky vyslané Ministerstvem národní obrany exilové československé vlády v Londýně.

Velký útěk ze Saganu

Dnes si připomínáme 80. výročí Velkého útěku ze Saganu (polsky Žagaň, česky Zaháň), největšího útěku spojeneckých vojáků v noci z 24. na 25. března 1944 ze zajateckého tábora známého jako Stalag Luft III, který se nacházel přibližně 160 kilometrů jihovýchodně od Berlína a asi 50 kilometrů severovýchodně od Zhořelce.

Turkestán 18 – Revoluce v Taškentu a jejich vliv na válečné zajatce

Historie Taškentu v první polovině 20. století je plná dramatických událostí a revolučních změn. Od revolučních bouří až po bojové konflikty – Taškent byl epicentrem proměn a politických vlivů v celém Turkestánu. Revoluční výboje, jako v roce 1917, ovlivnily osudy mnoha, včetně našich zajatců, kteří se ocitli v bouřlivých časech plných nejistoty a změn.

KALENDÁRIUM BOHUMÍR MARTÍNEK

V dnešním Kalendáriu si připomeneme velitele výsadku Bronze Bohumíra Martínka, kapitána dělostřelectva in memoriam, jemuž se březnové idy roku 1943 staly osudnými.

Adopce hrobů v Nizozemsku

V naší nové rubrice "Podoby péče o válečné hroby" vám představíme rozmanitost péče o válečné hroby z různých koutů světa. Začneme tématem adopce válečných hrobů a podíváme se, jak tato forma péče probíhá v Nizozemsku.

Pomník ve Zděchově

Dnes zavítáme do valašské obce Zděchov ve Zlínském kraji, v níž nalezneme kamenný pomník připomínající památku obětí první a druhé světové války.

Podkarpatská Rus 1938–1939

V poledne 14. března 1939 Slovenský sněm vyhlásil samostatnost a Československo přestalo fakticky existovat. Na území Podkarpatské Rusi vtrhly pravidelné maďarské jednotky. Podkarpatská Rus, stejně jako celé Československo, ovšem zažívala krušné chvíle již od podepsání Mnichovské dohody, což bylo impulzem k aktivizaci teroristických bojůvek nejen z maďarské, ale i polské strany.

Bitva o Czajankova kasárna

Dnes si připomínáme výročí bitvy o Czajankova kasárna v Místku, kdy se večer 14. března 1939 bránil III. prapor pěšího pluku 8 („Slezský“) pod vedením podplukovníka Štěpiny německé přesile. Nejvýznamnější osobou obrany se však stal kapitán Karel Pavlík, který velel kulometné rotě.

Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války hřbitov č. 59 – Przysłup

Zveme vás na další vzrušující výpravu do srdce Malopolského vojvodství, kde se nachází vojenský hřbitov č. 59 v osadě Przysłup v obci Uście Gorlickie, v okrese Żmigród. Toto tiché místo, ukryté pod vrcholem Magura Małastowska, je důležitou zastávkou na cestě po stopách funerální architektury slavného architekta Dušana Jurkoviče.

„Bezejmenná sláva“ - Jan Nepomuk Bittner

Přinášíme vám další článek ze série „Bezejmenná sláva“, jehož hlavním protagonistou je tentokrát Jan Nepomuk Bittner, který zemřel na italské frontě roku 1918 a je pohřben na rakousko-uherském vojenském hřbitově ve Fogliano Redipuglia. V Čechách jej připomíná nápis na pomníku v jeho rodné obci Prchalov na Moravě, na kterém jsou uvedeni i jeho dva příbuzní, bratři Jan a Antonín Bittnerové, kterým se zde také budeme věnovat.

KALENDÁRIUM JOSEF OCELKA

V dnešním Kalendáriu si připomeneme výročí narození Josefa Ocelky, jedinečného velitele 311. československé bombardovací peruti Royal Air Force v hodnosti Wing Commander, generála in memoriam, jenž jako první československý bombardovací letec obdržel od Britů DFC – Záslužný kříž.

Pomník v Měděnci-Kamenné

Dnes si představíme pomník věnovaný památce 12 obyvatel obce Kamenné v Krušných horách, kteří padli v bojích první světové války.

Bachmač (8. – 13. března 1918)

V těchto dnech si připomínáme důležitý úspěch československých legií v bitvě u Bachmače, jenž se stal počátkem slavné sibiřské anabáze. Tehdy, kdy již prakticky od konce roku 1917 východní fronta neexistovala a její konec stvrdila i oficiálně uzavřená smlouva v Brest Litevsku ze 3. března 1918 mezi sovětskou vládou a zástupci Centrálních mocností, se mělo československé vojsko přesunout transsibiřskou magistrálou na východ do Vladivostoku a odtud loďmi do Francie, kde by se připojilo k bojům proti Centrálním mocnostem.

KALENDÁRIUM OTAKAR JAROŠ

Dnes si připomínáme 81. výročí úmrtí hrdinného Otakara Jaroše, kapitána pěchoty in memoriam, jedné z ikon bojů Čechoslováků na východní frontě za druhé světové války.

Sokolovo 1943

Dnes si připomínáme výročí bitvy o Sokolovo za druhé světové války, jehož se zúčastnil československý samostatný polní prapor pod velením plukovníka Ludvíka Svobody. V bojích o Sokolovo utrpěl československý prapor značné ztráty v počtu 80 padlých, z nichž čtvrtina pocházela z Podkarpatské Rusi.

Národní pohřebiště Fleury-devant-Douaumont a bajonetový příkop (Máza)

Vstupte s námi do krajiny ztracených vzpomínek a hrdinství, do místa, kde se stýká minulost s přítomností. Na našem putování francouzskými významnými místy národní paměti dnes zastavíme u břehů řeky Mázy, nedaleko oslavovaného Verdunu. Otevřeme brány do areálu národního pohřebiště Fleury-devant-Douaumont, kde odpočívají ti, kdo položili své životy ve jménu Francie během bouřlivých let 1914 až 1918, zejména v samotné bitvě u Verdunu.

Turkestán 17 – Z taškentského zajetí do Rudé armády

Čeští zajatci vždy nevolili pouze československé vojsko. Někteří z nich vstoupili v listopadu 1917 i do Rudých gard, aby po absolvování vojenského výcviku v květnu 1918 se oficiálně stali příslušníky Rudé armády. O dění v Turkestánu v revolučním roce 1917 vypráví právě náš dnešní příspěvek.

Pomník ve Střeni

Dnes zavítáme do obce Střeň v Olomouckém kraji, kde se nachází pomník věnovaný obětem první světové války, obětem mobilizace z roku 1938 a obětí druhé světové války.

Boje o Liptovský Mikuláš 1945

Po Karpatsko – dukelské operaci čekala 1. československý armádní sbor další krvavá bitva o Liptovský Mikuláš, v jehož předpolí Němci a také Maďaři vybudovali mohutnou obranu.

KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO

V dnešním Kalendáriu si připomeneme rotného Oldřicha Janka, příslušníka výsadku Suplhur, od jehož tragické smrti právě dnes uplynulo 79 let.

Centrální hřbitov a jednání na velvyslanectví ČR ve Vídni

Dnes vám přinášíme slíbený příspěvek o naší cestě do Vídně.

KALENDÁRIUM Robert Weil

Dnes si připomeneme Roberta Weila, jenž v odboji používal krycí jméno Měchura, příslušníka československého exilového vojska, který v průběhu druhé světové války zachraňoval životy vojáků na Středním východě.

Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války – Ożenna

V lokalitě Ożenna v obci Krempná v Podkarpatském vojvodství narazíme hned na tři Jurkovičovy hřbitovy. Hřbitovy č. 1 a č. 2 se nalézají v obtížně dostupném terénu na pohraničním hřebeni necelý půl kilometru od slovenské hranice. Na obou hřbitovech spočívají příslušníci carské armády v hromadných hrobech. Poslední hřbitov v této lokalitě, hřbitov č. 3 najdeme na východním okraji vsi Ożenna. Stojí na místě frontového hřbitova a je zde pohřbeno celkem 423 vojáků, z toho 67 rakousko-uherských a 356 ruských, jež padli během bojů v listopadu a prosinci 1914.

Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Obec Velké Chvojno vlastní celkem čtyři válečné hroby – pietní místa, o které se příkladně stará. Jedná se o pamětní desku se jmény padlých v první světové válce, která se nachází v památníku na zbořenou kapli. Dvě z ostatních tří pietních míst, věnovaných památce místních občanů padlých v první světové válce, byla v minulosti značně pozměněna a jejich původní určení nově příchozí obyvatelé změnili. Jedno pietní místo zůstalo v téměř původním stavu.

Turkestán 16 – Tajný agent policie u zajatců v Taškentu

Když se mezi zajatci v Taškentu objevil v roce 1917 vousatý muž v ruské uniformě, představil se jako Alexandr Mašek, voják a tlumočník 9. ruské armády, zraněný v bojích na...

Národní památník alžírské války a bojů v Maroku a Tunisku

Dnes zavítáme na jednu z pařížských promenád a představíme si Národní památník alžírské války a bojů v Maroku a Tunisku, jenž místní přezdívají také „Mekkou národního vzpomínání“. Památník vzdává hold 23 000 padlým za Francii, vojákům a příslušníkům pomocných jednotek, kteří položili své životy v Severní Africe mezi lety 1952 a 1964 a zároveň připomíná památku civilních obětí a osob pohřešovaných po příměří ze dne 19. března 1962.

Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války - Nowy Żmigród

Navazujeme na první díl naší nové minisérie o haličské funerální architektuře Dušana Jurkoviče a nejprve se zastavíme na hřbitově č. 8 v Nowem Żmigródě v Podkarpatském vojvodství.

Zákon o válečných hrobech slaví 20 let

Dnes 20.

Pomníky v obci Vranov u Brna

V obci Vranov u Brna se nacházejí dva kamenné pomníky zhotovené ze slepence, který se těžil v blízkém Babím lomu. První pomník se nalézá před Obecním úřadem. Pomník z kamenných bloků obsahuje ve svém středu černou žulovou pamětní desku věnovanou památce 15 padlých v první světové válce. Druhý pomník z monolitických kamenů se nachází v parku před hřbitovem a připomíná památku padlých ve druhé světové válce.

KALENDÁRIUM Karel Tržil

Dnešní kalendárium věnujeme Karlu Tržilovi, příslušníku československé exilové jednotky, který nalezl tragickou smrt ve vlnách Středozemního moře, když se zraněný evakuoval na transportní lodi z bojujícího afrického Tobrúku.

Turkestán 15 - Zajatci přivezli prapor 2. pluku z Taškentu

Do československého vojska na Rusi od roku 1914 přijížděli dobrovolníci z celého ruského impéria, ať už po malých skupinkách, nebo sami, podle toho, jak obdrželi úřední povolení k...

Pomník padlých za Francii v zahraničních operacích

Vítejte v zahradě Eugénie-Djendi, jenž se nalézá v parku André-Citroën v Paříži. Pomník padlých za Francii v zahraničních operacích (OPEX) se nachází právě zde. Toto impozantní sousoší spolu se zdí s jmény vojáků navrhl a vytvořil sochař Stéphan Vigny společně se svým týmem. Pomník slavnostně odhalil prezident Emmanuel Macron u příležitosti oslav Dne veteránů 11. listopadu 2019. Toto pietní místo slouží pro vzpomínání na vojáky, kteří obětovali své životy ve službě Francii od roku 1963, symbolizuje jejich statečnost a obětavost a stává se tak nedílnou součástí historie francouzských ozbrojených sil mimo státní hranice.

Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války

S jistotou můžeme říct, že jen málokdo by se mohl pochlubit tím, že nikdy aspoň na fotografii neviděl úchvatné stavby na Pustevnách – Libušín či Maměnka od Dušana Jurkoviče, slavného československého architekta (1868–1947). Věřte či ne, ve vědomostní soutěži o milion dolarů by mnozí z nás možná ztratili nervy a v zoufalství hledali odpověď, aniž by tušili, že tento vynikající architekt je tvůrcem 30 vojenských hřbitovů na polsko-slovenském pomezí, v regionu známém jako Halič. V naší nové minisérii „Jurkovičova haličská funerální architektura za Velké války“ se ponoříme do těchto téměř zapomenutých klenotů funerální architektury a zároveň si tak připomeneme všechny ty, kteří zde nalezli poslední odpočinek po urputném boji, ať ve službách c. k. rakousko-uherské, německé či carské armády v průběhu Velké války.

Průvodce zákonem - Válečné hroby

Průvodce zákonem - Válečné hrobyZa několik málo dní si připomeneme již dvacetileté výročí schválení zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech.Dvacet let je...

Pomník Nemile

V obci Nemile, nedaleko Zábřehu, se nacházejí dva válečné hroby.

KALENDÁRIUM Josef Bublík

V dnešním Kalendáriu uctíme památku Josefa Bublíka, jednoho ze sedmi statečných, který padl v hrdinném boji v s nacistickými okupanty v památný den 18.

„Tři Švandové“

Máme pro vás další příspěvek ze série „Bezejmenná sláva“. Původně se tento text měl zabývat pouze záložním poručíkem Františkem Švandou, ale nakonec jsme se rozhodli nazvat jej „Tři Švandové“.

„Bezejmenná sláva“ - Václav Pavlíček

Začínáme novou sérii textů „Bezejmenná sláva“. Obvykle jsou připomínány a vzpomínány významné vojenské osobnosti, nebo řekněme „hrdinové“. V této sérii se však zaměříme na „obyčejné“ vojáky, kteří padli za první světové války daleko od domova, a pokusíme se vám přiblížit jejich osudy. Vždy vybereme náhodně některého vojáka, který má buď kenotaf na hrobu (pietní místo – hrobové zařízení), nebo je jeho jméno na některém z mnoha pomníků na našem území. V ideálním případě se pokusíme identifikovat místo jeho posledního odpočinku v zahraničí a přiblížit okolnosti, za kterých zahynul.

Spouštíme nové webové stránky Oddělení pro válečné hroby a pietní místa

S radostí oznamujeme spuštění nových webových stránek našeho Oddělení pro válečné hroby a pietní místa Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR. Naleznete na nich základní soubor všech potřebných informací spojených s péčí o válečné hroby a pietní místa v České republice i v zahraničí. Na zdokonalení webu stále pracujeme.