Pomník druhého padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Pomník druhého padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Druhým mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, by měl být opět rakouský voják - četař husarského pluku č. 10 Emerich Berta z maďarského Ladany. Zahynul kulkou pruského polního myslivce 23. června 1866 nedaleko kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou, před odsunem Němců známého jako Habendorf.

Část pruských sil, která vpadla do Čech při prusko-rakouské válce, byla I. pruská armáda, a to u Žitavy 23. června 1866. Její čelní oddíly se záhy střetávaly s rakouskými předsunutými hlídkami, jako právě ve Stráži nad Nisou, kde byl utábořen odřad rakouských husarů, mezi něž patřil také Emerich Berta.

V zápise místní kroniky stojí: „Několik Prusů zaujalo postavení za topoly lemujícími obecní cestu. Krátce nato padaly u Wörflovy budovy výstřely ze všech stran, takže v žádném domě nebylo možno přistoupit k oknu - kulky svištěly v jejich blízkosti. Hlídkující rakouští husaři se proto otočili a směřovali dolů v blízkosti kostela, aby se dostali na chrastavskou silnici a odtud do Liberce. Pruští myslivci, stojící za topoly, stříleli na husarskou hlídku, která projížděla od školy ke stodole. Velitel hlídky jménem Emerich Berta uhnul proto z cesty, jel k topolům a mířil na jednoho pruského myslivce, který stál za topolem. Rána nešťastně zasáhla topol místo nepřítele. Ten získal čas, aby se připravil ke střelbě, zamířil a trefil husara přímo do prsou.“ Berta zemřel asi po třech hodinách v hostinci U Zlaté koruny. O dva dny později byl pochován u zdi kostela sv. Kateřiny.

V roce 1896 byl ve Stráži nad Nisou vztyčen pomník na počest Emericha Berty i všech, kdo v libereckém okrese v prusko-rakouské válce padli. Jeho odhalení se zúčastnily významné osobnosti v čele s prvním protektorem Komitétu pro udržování památek z války roku 1866  princem Wilhelmem von Schaumburgem-Lippe. Památku Emericha Berty uctili rovněž jeho dva bratři.

 

Odkaz na místo, kde byl Emerich Berta ve Stráži nad Nisou smrtelně postřelen: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5105-8189

Pomník Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5105-8187

Náhrobní deska Emericha Berty na zdi kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5105-8188

 

Summary

Emerich Berta, a sergeant of the Hussar Regiment No. 10, was the second soldier killed on our territory during the Austro-Prussian War in 1866. He died after being shot by a Prussian field marksman near St. Catherine's Church in Stráž nad Nisou. Berta's death occurred during a skirmish between Prussian and Austrian troops. In 1896, a monument was erected in Stráž nad Nisou to honor Berta and others soldiers who died in this conflict.

Detail pomníku Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou

Detail pomníku Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou
Zdroj: CEVH.

Náhrobní deska Emericha Berty na zdi kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou

Náhrobní deska Emericha Berty na zdi kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou
Zdroj: CEVH.

Pomník Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou

Pomník Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou
Foto: Hejlik 75.

Tabulka s označením místa, kde byl Emerich Berta ve Stráži nad Nisou smrtelně postřelen

Tabulka s označením místa, kde byl Emerich Berta ve Stráži nad Nisou smrtelně postřelen
Zdroj: CEVH.

Obraz Fritze Neumanna z roku 1910 připomínající událost ve Stráži nad Nisou

Obraz Fritze Neumanna z roku 1910 připomínající událost ve Stráži nad Nisou
Zdroj: Wikipedie.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.