Ministerstvo obrany řídí a realizuje péči o české válečné hroby ve spolupráci se zastupitelskými úřady, zejména pak s přidělenci obrany či vojenskými a leteckými přidělenci při velvyslanectvích ČR akreditovanými v jednotlivých zemích.
České válečné hroby v zahraničí definujeme jako místa na území státu akreditace, kde jsou pochováni čeští občané (občané bývalého Rakousko-Uherska a bývalého Československa apod.), kteří zahynuli v důsledku válek, ozbrojených konfliktů, v zajetí nebo v jeho důsledku, zahrnujíc v to hroby jednotlivců i hroby hromadné, hřbitovy nebo části hřbitovů, jakož i pomníky, mohyly a památníky na těchto místech postavené.
V souladu s Ženevskými úmluvami na ochranu válečných obětí z 12. srpna 1949 a Dodatkových protokolů I a II z 8. června 1977, s bilaterálními dohodami o spolupráci a v případě Ruské federace, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Ukrajiny, Srbska a Rumunska i mezivládními dohodami o péči o válečné hroby definujeme oblasti spolupráce, mezi které patří především:
- pomoc při vyhledávání, evidování, udržování a úpravě válečných hrobů;
- vzájemná informovanost o místech výskytu a stavu válečných hrobů;
- vzájemná výměna příslušných seznamů válečných hrobů a doplňků k nim;
- zabezpečení ochrany válečných hrobů na území států přidělení a jejich udržování v poznatelném stavu;
- dodržování právních předpisů, národních, náboženských a jiných tradic obou států při ochraně, údržbě a úpravě nových válečných hrobů;
- právo dohledu nad stavem válečných hrobů prostřednictvím diplomatických a konzulárních úřadů (případně zplnomocněných orgánů);
- vzájemná informovanost o všech známých případech protiprávních činů vůči válečným hrobům státu druhé smluvní strany;
- zabezpečení uvedení poškozených válečných hrobů do původního stavu.
