KALENDÁRIUM Erich Hoffmann

KALENDÁRIUM Erich Hoffmann

Erich Hoffmann se narodil 14. července 1919 ve Fryštátu do české židovské rodiny ševce Leopolda Hoffmanna a jeho manželky Rosy. Měl tři bratry a jednu sestru. Do roku 1938 navštěvoval reálné gymnázium ve Fryštátě a poté pobýval půl roku na univerzitě v Praze. Po mnichovských událostech se vrátil do Poláky okupovaného Fryštátu. Po vypuknutí války a obsazení území Němci se stal obětí akce Nisko, při které nacistický režim zkoušel proveditelnost hromadných transportů do koncentračních táborů. U obce Zarzecze nedaleko Niska nad Sanem si měli svépomocí vybudovat koncentrační tábor. Transport, který vyjel z Ostravy 18. října 1939, je považován za první transport v historii holocaustu. Po doražení na místo došlo k selekci, kdy v místě tábora u Zarzace byli ponecháni jen muži vhodní pro stavbu a „přebyteční“ muži byli vyhnáni do mokřadů na východ. Student Erich Hoffman se stal 27. října 1939 jedním z nedobrovolných účastníků následujících transportů a do Niska podle výpovědi dorazil 1. listopadu 1939. V tuto dobu nebyli muži ponecháni v budovaném táboře u obce Zarzecze, ale byli jen zbaveni svého majetku a hnáni dál na východ do mokřadů u demarkační čáry s příkazem opustit německé území.

Erichu Hoffmannovi se spolu s asi 80 dalšími vězni podařilo přejít 4. či 14. listopadu 1939 přes nedalekou demarkační linii na řece Rudce do území ovládaného Sověty a následně putoval do Lvova. Stejně jako jiní uprchlí vězni z Niska neměl doklady ani prostředky. Pokoušel se přihlásit na univerzitu, ale snahy zanechal ze zdravotních důvodů. Začal pracovat jako pomocný dělník na stavbě místního divadla a žil v ulici Rybja č. 3. Sovětská NKVD jej zatkla 27. června 1940. Ve vyšetřovacím spise uvedl svoji profesi jako mechanik či student. Po vyšetření NKVD deportovala uprchlíka Hoffmanna do pracovních táborů Volgolagu v ruské Jaroslavské oblasti, kde téměř 97 000 vězňů mělo za úkol vybudovat vodní dílo Uglič a Rybinsk a kde tisíce při výstavbě zahynuly. Erich Hoffmann měl štěstí, dožil se amnestie pro Čechoslováky a 23. prosince 1941 byl propuštěn. Přes Kujbyšev odjel do Buzuluku, kde byl odveden 8. února 1942 a zařazen jako zástupce velitele zdravotní hlídky. Celkem se z tábora Nisko do jednotky na východě přihlásilo asi 350 mužů. Absolvoval poddůstojnickou školu a radiotelegrafický kurz. Účastnil se 8. března 1943 bitvy u Sokolova jako příslušník Kudličovy 2. pěší roty. Po boji byl povýšen na desátníka a v Novochopersku, kam dorazil spolu s ostatními veterány 9. května 1945, absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze a získal podporučickou hodnost. Erich Hoffmann byl zařazen k formujícímu se československému dělostřelectvu. Sloužil jako 1. důstojník 2. baterie I. dělostřeleckého oddílu 1. československé brigády.

Od konce září se Československá samostatná brigáda přesouvala na frontu k bojům o Kyjev v devíti ešalonech. Hoffmann s ostatními jel 4. vlakovým transportem – ešalonem č. 18605.  Vlak  musel 12. října 1943 kolem 20:00 na trati Něžin-Priluky asi 600 m před Jachnovščinou (dnes Jachnivka) zastavit. Koleje byly zablokované troskami palivového vlaku zničeného německým bombardováním v oblasti Priluk. Stmívalo se. Asi po hodině ešalon s dělostřelci objevilo německé letadlo. Trefilo pumou trať před vlakem. Velitel transportu přikázal vyčkat ve vagonech. Deset minut po půlnoci přiletěly od jihu dva německé dvoumotorové letouny. Svrhly pumy a postřelovaly vagony z palubních zbraní. Jeden z vagónů dostal přímý zásah. Další z vozů se roztříštil tlakovou vlnou. Další z pum dopadla v blízkosti ošetřovny a velitelského vagonu. Podle vzpomínek: „Po náletu vyběhli z trosek vagonů všichni, kdo vyvázli bez zranění nebo byli zraněni jen lehce. Vlak, vezoucí na frontu jednu z nejlepších jednotek brigády, byl k nepoznání. V troskách vagonu druhé baterie a vagonu-skladiště sténali ranění. Mezi zohýbanými traverzami, úlomky desek a na písku náspu ležela těla mrtvých. Plameny hořícího studebakeru osvítily hrůzné divadlo." Druhá baterie během oněch pár minut fakticky přestala existovat. Padl velitel 2. baterie podporučík Ervín Falter, 8 poddůstojníků, mezi nimi i Erich Hoffmann, a 30 příslušníků mužstva. Dalších 9 mužů 2. baterie bylo raněných a jen 6 jich vyvázlo bez zranění. Padlo také dalších 11 příslušníků 1. dělostřeleckého oddílu a 4 muži od velkorážných protileteckých kulometů. 

Celkem u Jachnivky onu noc zemřelo 54 mužů. Dalších 54 bylo raněno. Oběti náletu byly pochovány v pět hodin odpoledne 13. října v zahradě strážního domku do společného hrobu za přítomnosti velitele brigády plk. Ludvíka Svobody a velitele dělostřelectva kpt. Otakara Rytíře. Poručík Falter byl pochován v hrobě před mohylou. Společně dodnes leží v ukrajinské obci Svitanok, která vznikla v blízkosti trati. Všichni padlí byli vyznamenáni Československým Válečným křížem 1939. Současná podoba pomníku na bratrské mohyle upomíná i 2 muže, kteří zemřeli na zranění v následujících dnech a byli pochováni v Pyrjatině. V blízkosti pomníku od roku 1979 funguje také malé Muzeum ukrajinsko- česko-slovenské družby.

Společný hrob padlých u Jachnovščiny ve Svitanoku: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=UKR-1443

Pomník upomínající vězněné z tábora STALAG VIII B a rodákům v Českém Těšíně: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8104-39113

Pomník padlým z Těšínska v Havířově: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8108-30233

 

Zdroje:

Vyšetřovací spis lvovské NKVD č. 4076. On-line: https://archivkgb.zcu.cz/asbu/fR/asbu_lvov_f__r_4076

Databáze padlých ve 2. světové válce VÚA. On-line: https://www.vuapraha.cz/padli-2-svetova/154

Databáze příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí VÚA. On-line: https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/24521

BROŽ, Miroslav, KOPECKÝ, Milan a kol. Sokolovo 1943. Svazek Sokolovo - nezapomenutí hrdinové: Příslušníci 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Praha: ČsOL, 2023.

KULKA, Erich, BROD Toman. Židé v československé Svobodově armádě. Praha: Naše vojsko, 1990.

RICHTER, Karel. Bojové zasazení 1. čs. samostatné brigády v SSSR: k 40. výročí Kyjevské operace. In: Historie a vojenství, roč. 32 č. 6. S. 49-69. On-line: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:04322bae-5d13-11ea-88d7-001b63bd97ba

Za svobodu Československa: Kapitoly z dějin čs. vojen. jednotky v SSSR za 2. světové války. 1. sv. Praha: Naše vojsko, 1959.

BORÁK, Mečislav. Transporty do Niska nad Sanem ve světle literatury a pramenů. In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska sv. 22. 2005. On-line: https://www.mecislavborak.cz/dokumenty/publikace/periodika/86-Transporty_do_Niska_nad_Sanem_ve_svetle_literatury.pdf

Tábor v Nisku nad Sanem. On-line: https://pinkas.jewishmuseum.cz/cs/cesty-bez-navratu/prvni-transporty/nisko-nad-sanem

1-ja Čechoslovackaja brigada v bojach za Kiev v 1943 godu. On-line: https://ruslo.cz/index.php/arkhiv-zhurnala/2016/04-2016/item/1356-1-ya-chekhoslovatskaya-brigada-v-boyakh-za-kiev-v-1943-godu

 

 

Koncentrační tábor Nisko nad Sanem v zimě 1939/1940

Koncentrační tábor Nisko nad Sanem v zimě 1939/1940
Zdroj: Židovské muzeum v Praze

Příslušníci dělostřeleckého oddílu 1. čs. brigády (zleva) podporučík Erich Falter a podporučík Erich Hoffmann při rozhovoru s osvětovým důstojníkem a redaktorem brigádního časopisu podporučíkem Janem Marešem

Příslušníci dělostřeleckého oddílu 1. čs. brigády (zleva) podporučík Erich Falter a podporučík Erich Hoffmann při rozhovoru s osvětovým důstojníkem a redaktorem brigádního časopisu podporučíkem Janem Marešem
Zdroj: BROŽ, Miroslav, KOPECKÝ, Milan a kol. Sokolovo 1943. Svazek Sokolovo - nezapomenutí hrdinové: Příslušníci 1. čs. samostatného praporu v SSSR Praha: ČsOL, 2023.

Výcvik dělostřelců v Novochopersku v létě 1943

Výcvik dělostřelců v Novochopersku v létě 1943
Zdroj: VÚA.

Cesta 1. čs. samostatné brigády ke Kyjevu

Cesta 1. čs. samostatné brigády ke Kyjevu
Zdroj: Za svobodu Československa: Kapitoly z dějin čs. vojen. jednotky v SSSR za 2. světové války. 1. sv. Praha: Naše vojsko, 1959.

Úprava bratrské mohyly ve Svitoku v 70. letech

Úprava bratrské mohyly ve Svitoku v 70. letech
Zdroj: maps.google.com.

Současná podoba společného hrobu ve Svitoku

Současná podoba společného hrobu ve Svitoku
Zdroj: maps.google.com.

Pomník upomínající vězněné z tábora STALAG VIII B a rodákům z Českého Těšína

Pomník upomínající vězněné z tábora STALAG VIII B a rodákům z Českého Těšína
Zdroj: CEVH.

Jméno Ericha Hoffmanna nalezneme také na pomníku padlým z Těšínska v Havířově

Jméno Ericha Hoffmanna nalezneme také na pomníku padlým z Těšínska v Havířově
Zdroj: CEVH.

Portrét Ericha Hoffmanna a místo jeho posledního odpočinku

Portrét Ericha Hoffmanna a místo jeho posledního odpočinku
Zdroj: portrét (Zdroj: BROŽ, Miroslav, KOPECKÝ, Milan a kol. Sokolovo 1943) a válečný hrob (CEVH).

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.