KALENDÁRIUM Arnošt Falter

KALENDÁRIUM Arnošt Falter

Arnošt (Ernst) Falter se narodil 23. listopadu 1902 v Orlové do české židovské rodiny řeznického mistra Josefa Faltera a jeho ženy Malvíny, roz. Herzové. V roce 1922 byl odveden do československé armády a dosáhl hodnosti četaře v záloze. V civilu pracoval jako úředník a angažoval se v židovském fotbalovém družstvu SK Hakoah Orlová. Arnošt Falter se stal 27. října 1939 jedním z nedobrovolných účastníků transportů do budovaného koncentračního tábora Nisko nad Sanem, kam podle výpovědi jiného vězně a svobodovce, Ericha Hoffmanna, transport dorazil 1. listopadu 1939. Muži z tohoto transportu nebyli ponecháni v budovaném táboře u obce Zarzecze, ale jen byli okradeni o vezený majetek a vyhnáni dál na východ do mokřadů u demarkační čáry se Sovětským svazem, s příkazem opustit německé území. Jako mnoho dalších vězňů této příležitosti využil a uprchl na území tehdejšího SSSR. Po přechodu hranice byl zatčen NKVD a internován v Saratově až do nástupu do čs. vojenské jednotky v Buzuluku. V Buzuluku byl prezentován 16. června 1942 a v hodnosti četař byl zařazen jako velitel rotních minometů 2. pěší roty. Obdržel kmenové číslo 842/M. 

Arnošt Falter se jako velitel družstva minometů 2. pěší roty zúčastnil boje o Sokolovo. Během boje 9. března 1943 utrpěl těžké zranění. Za svoji bojovou iniciativu byl 23. března 1943 povýšen do hodnosti rotného a vyznamenán Čs. medailí Za chrabrost před nepřítelem. V návrhu na udělení je uvedeno: „9. 3. 1943 při útoku na Sokolovo osvědčil se jako rozvážný a chrabrý velitel. Když jako velitel rotních minometů neměl více možností plnit úkol svými zbraněmi, rozhodl se útočit s pěchotou, jako pěší družstvo. Přestože byl raněn, vedl svoje družstvo hustou palbou a vnikl spolu s ostatními sledy své roty do Němci obsazené vesnice.“ Po bojích u Sokolova a vyléčení absolvoval v Novochopersku školu pro důstojníky v záloze. Někdy v tuto dobu se oženil s polskou Češkou Janou Lošťákovou, která se mylně domnívala, že její první manžel zahynul na Urale během internace sovětskými orgány. Do Buzuluku, rovněž z internace, sama dorazila v březnu 1942, ale pro podlomené zdraví vykonávala práce v kuchyni a prádelně. V roce 1944 prodělala paravýcvik a účastnila se bojů SNP. 

Arnošt Falter se v hodnosti podporučíka, s kmenovým číslem, 201/D jako příslušník 2. pěšího praporu 1. čs. brigády, účastnil 30. prosince 1943 boje o Rudu. Hned následující den přišel rozkaz obsadit kótu 208,4 ležící za rozvodněnou řekou Ros, jižně od Bílé Cerkve. Cílem útoku bylo odříznout německé jednotky ve městě. K přechodu řeky Ros byl zvolen lesní úsek severně od vsi Glybočka. Do 13.00 ovládl 1. a 2. pěší prapor les a vojáci začali postupovat do mírného zasněženého holého svahu směrem ke kótě. Němci v tu chvíli zahájili protiútok za podpory tanků, děl a minometů. Vojáci 2. praporu přišli během krátké chvíle o většinu důstojníků a začali v panice utíkat zpět do lesa. Hrdina od Sokolova podporučík Arnošt Falter padl 31. prosince 1943 na kótě 208,4 jižně od Bílé Cerkve. Je pochován na česko-slovenském pohřebišti v Parku Slávy v Bílé Cerkvi. V březnu 1946 byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 in memoriam a o devět měsíců později byl povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty v záloze in memoriam. V roce 1948 byl vyznamenán Sokolovskou pamětní medailí in memoriam. V České republice je připomenut na pomníku v rodné Orlové a v Těšíně.

Vlastimil Křišťan

Číslo válečných hrobů: UKR-796, CZE8118-7688 a CZE8104-39113

Odkaz na pomníky v Evidenci válečných hrobů zde:
Česko-slovenské pohřebiště v Parku Slávy v Bílé Cerkvi: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=UKR-796
Pomník umučeným židovským občanům z Orlové a okolí: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8118-7688
Pomník upomínající vězněné z tábora STALAG VIII B a rodáky v Českém Těšíně: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8104-39113

 

Summary:

Arnošt Falter, born on November 23, 1902, in Orlová, was a Czech Jew who served in the Czechoslovak Army and later worked as a clerk. In 1939, he was deported to Concentration Camp in Nisko nad Sanem but escaped to the USSR, where he was detained by the NKVD. He joined the Czechoslovak military unit in Buzuluk on June 1942 and became a commander of platoon’s mortar group. Falter fought bravely in the Battle of Sokolovo, earning a promotion and the Czechoslovak Medal for Bravery after leading his unit into battle despite severe injuries. Following his recovery, he trained as a reserve officer and married Soviet Czech Jana Lošťáková. In late 1943, as a second lieutenant, Falter participated in battle near Bílá Cerkev. On December 31, 1943, he was killed during heavy fighting near Hill 208.4. Posthumously, he received several honours, including the Czechoslovak War Cross 1939. Today, he is commemorated in Orlová, Těšín, and Bílá Cerkev.

Arnošt Falter (23. 11. 1902 – 31. 12. 1943)

Arnošt Falter (23. 11. 1902 – 31. 12. 1943)
Zdroj: VÚA-VHA

Pochodující frekventanti důstojnické školy v čele s podporučíkem Ing. Ervínem Falterem. V první řadě pochodujícího útvaru zprava rotmistr Richard Tesařík, rotný Arnošt Falter, rotný Karel Hahn a desátník Erich Rosenzweig.

Pochodující frekventanti důstojnické školy v čele s podporučíkem Ing. Ervínem Falterem. V první řadě pochodujícího útvaru zprava rotmistr Richard Tesařík, rotný Arnošt Falter, rotný Karel Hahn a desátník Erich Rosenzweig.
Zdroj: VÚA-VHA

Náčrtek bojů o Bílou Cerkev.

Náčrtek bojů o Bílou Cerkev.
Zdroj: KRÁTKÝ, Karel. Účast 1. čs. brigády v SSSR v bojích u Bílé Cerkve. In: Historie a vojenství. Roč. 1957, č. 3.

Hromadný hrob českých a slovenských vojáků padlých během bojů o Bílou Cerkev 1943-1944.

Hromadný hrob českých a slovenských vojáků padlých během bojů o Bílou Cerkev 1943-1944.
Zdroj: CEVH

Pomník umučeným židovským občanům z Orlové.

Pomník umučeným židovským občanům z Orlové.
Zdroj: CEVH

Pomník upomínající vězněné z tábora STALAG VIII B a rodákům z Českého Těšína.

Pomník upomínající vězněné z tábora STALAG VIII B a rodákům z Českého Těšína.
Zdroj: CEVH

Zdroje: 

BROŽ, Miroslav, KOPECKÝ, Milan a kol. Sokolovo 1943. Svazek Sokolovo - nezapomenutí hrdinové: Příslušníci 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Praha: ČsOL, 2023, s. 94.

KULKA, Erich a Toman BROD. Židé v československé Svobodově armádě. Praha: Naše vojsko, 1990. s. 144 a 350.

BORÁK, Mečislav. První deportace evropských Židů: transporty do Niska nad Sanem (1939-1940). Ostrava: Český svaz bojovníků za svobodu, Městský výbor v Ostravě, 2009, s. 225.

KOPECKÝ, Milan, KAMENÍK Václav. Andělé se samopalem: Výsadkářky 2. čs. samostatné paradesantní brigády v SSSR. Praha: ČsOL, 2021.

KRÁTKÝ, Karel. Účast 1. čs. brigády v SSSR v bojích u Bílé Cerkve. In: Historie a vojenství. Roč. 1957, č. 3. On-line: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:8d0b6c62-7fb2-49c2-af57-6fe10eb0c252

Konzultace s Milanem Kopeckým 23. 11. 2024.

Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích 769, matrika narozených Karviná, fol. 52, on-line: https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=dee6b433-d868-472b-b01b-b1f40a38774f&scan=a37e0fa3710c1b32aefd4a4482e76c5d

Databáze padlých ve 2. světové válce, on-line: https://www.vuapraha.cz/padli-2-svetova/243

Databáze příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí za 2. sv. války, on-line: https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/15361

Nadporučík in memoriam Arnošt Falter, Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/arnost-falter-420/

Výsledky valných hromad. In: Poledník, 1. 2. 1933, s. 5.

Po stopách bojové cesty manželů Tůmových: Na růžovém vrchu Hory svaté Kateřiny. In: Obrana lidu, 17. 3. 1973, on-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:d4bd8cf7-e1af-11ea-ba8f-001b63bd97ba

Osobní věstník čs. ministerstva národní obrany č. 20, 2. 3. 1946, on-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:651fecb8-7a4e-11ea-8284-001b63bd97ba

Osobní věstník čs. ministerstva národní obrany č. 115, 7. 12. 1946, on-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:727eca54-7a6c-11ea-a940-001b63bd97ba

KALENDÁRIUM Erich Hoffmann, on-line: https://valecnehroby.army.cz/aktuality/kalendarium-erich-hoffmann

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.