Vzpomínka na válku roku 1866

Vzpomínka na válku roku 1866

Válka roku 1866, někdy také nazývaná jako Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka, byla krátkým, ale historicky významným konfliktem, který Prusku otevřel cestu k vytvoření jednotného Německa. Boje probíhaly na území dnešního Německa a v Itálii, ale k rozhodujícímu střetnutí došlo právě na našem území, v bitvě u Hradce Králové dne 3. července 1866. Počtem 436 000 zúčastněných vojáků se jedná o největší vojenské střetnutí na území Čech a Moravy a druhou největší bitvu 19. století po bitvě u Lipska. Pruská armáda v této rozhodující bitvě vyhrála a zajistila si tak vítězství v celém konfliktu. Ztráty v bitvě u Hradce Králové byly obrovské, hlavně na straně poraženého Rakouska se jednalo o 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, 7500 zraněných a 22000 zajatých vojáků, 6000 koní, téměř 200 děl a přes 600 povozů. Rakouský spojenecký saský armádní sbor ztratil 130 mrtvých, 430 pohřešovaných, 900 raněných, 130 koní. Pruské ztráty činily 2000 mrtvých, asi 300 pohřešovaných a 7000 zraněných vojáků, počet koní klesl téměř o 1000. 

Na místech probíhajících bojů se do současné doby dochovalo mnoho pomníků a válečných hrobů s ostatky, které tvoří ojedinělý ucelený komplex válečných památek. Velkou měrou k tomu přispěl právě  Komitét pro udržování památek z války roku 1866, který od svého vzniku roku 1888 budoval a pečoval o pomníky a válečné hroby z války roku 1866 a činí tak s výjimkou období obou totalit dodnes. 

V nadcházejících měsících pro vás připravíme články o vybraných významných válečných hrobech a památnících z války roku 1866.

Odkaz na stránky sdružující projekty a informace k válce roku 1866:

Portál institucí, spolků, sdružení obcí, jednotlivců a všech se vztahem k válečným událostem roku 1866

https://www.1866.cz/

Kladení věnců za Ministerstvo obrany a Krajské vojenské velitelství Hradec Králové při pietním aktu u Baterie mrtvých

Kladení věnců za Ministerstvo obrany a Krajské vojenské velitelství Hradec Králové při pietním aktu u Baterie mrtvých
Zdroj: facebookový profil Komitét 1866 - Bojiště Hradec Králové

Pan Jiří Náhlovský přebírá plaketu Péče o válečné hroby

Pan Jiří Náhlovský přebírá plaketu Péče o válečné hroby
Zdroj: vlastní

Zástupce ředitele Odboru pro válečné veterány a válečné hroby PhDr. Pavel Kugler Ph.D. předává plaketu panu Náhlovskému

PhDr. Pavel Kugler, Ph.D. předává plaketu panu Náhlovskému
Zdroj: vlastní

Součástí vzpomínkových akcí byla i rekonstrukce bitvy u Hradce Králové. Zde fotka salvy pruského gardového batalionu

Součástí vzpomínkových akcí byla i rekonstrukce  bitvy u Hradce Králové. Zde fotka salvy pruského gardového batalionu
Zdroj: facebookový profil Königgrätz 1866

Salva rakouské pěchoty

Salva rakouské pěchoty
Zdroj: facebookový profil Komitét 1866 - Bojiště Hradec Králové

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.