Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Obec Velké Chvojno vlastní celkem čtyři válečné hroby – pietní místa, o které se příkladně stará. Jedná se o pamětní desku se jmény padlých v první světové válce, která se nachází v památníku na zbořenou kapli. Pamětní deska byla původně umístěna na levé straně průčelí kaple sv. Antonína Paduánského v Lučním Chvojně (Deutch - Kahn) a slavnostně ji obyvatelé obce odhalili dne 10. června 1923. Po zboření kaple desku v roce 1973 dočasně uložili na hřbitově v Arnultovicích. Nakonec ji vrátili zpět na místo zbořené kaple do Lučního Chvojna, kde se nyní nachází vedle sochy sv. Antonína Paduánského. Pamětní deska tak získala svůj původní význam na svém historicky původním místě. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-31185

Dvě z ostatních tří pietních míst, věnovaných památce místních občanů padlých v první světové válce, byla v minulosti značně pozměněna a jejich původní určení nově příchozí obyvatelé změnili. Jedno pietní místo zůstalo v téměř původním stavu.

Pomník v Arnultovicích, zhotovený podle návrhu architekta Arnolda z Ústí nad Labem a sochaře Ulricha, přičemž kamenosochařské práce provedl kameník Heinrich Pilz, byl slavnostně odhalen 5. srpna 1923. Po druhé světové válce a vysídlení původních obyvatel noví usedlíci pomník v roce 1950 z vlastní iniciativy upravili. Původní nápisy osekali a na pomník upevnili pamětní desku oslavující Rudou armádu. Po roce 1989 tuto desku odstranili a na pomník umístili pamětní desku obecně věnovanou obětem válek. V roce 2012 tato deska praskla. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-31134

Pomník ze světlé žuly ve Velkém Chvojně místní zřídili v roce 1924 a věnovali jej památce obětí první světové války. Čtyři desky na pomníku uvádí jména vojáků padlých na všech frontách Velké války. Z historických fotografií z roku 1924 rozeznáváme i mohutný podstavec z kamenných bloků, který časem pokryl okolní trávník. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-37788

Pomník ve Žďáru, obelisk z černé leštěné žuly na rozšířeném kamenném podstavci tehdejší občané obcí Žďár a Žďárek zřídili v 1. polovině 30. let minulého století a věnovali jej padlým v první světové válce. Později pomník otočili a nápisy, které se ocitly na zadní straně pomníku, z části osekali. Na přední (původně zadní stranu) umístili nápis „Věnováno památce padlým hrdinům Dukly“. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-39108

Obec Velké Chvojno se rozhodla všechny tři pomníky zrekonstruovat a vrátit jim jejich původní podobu a význam. Práce byly ukončeny v říjnu 2022 a celkové náklady na odborné rozebrání, očištění, opětovnou kompletaci, obnovení původních nápisů a konzervaci všech tří pomníku byly původně vyčísleny na 168 940 Kč. Skutečné náklady na restauraci pomníků, kterou provedla firma Josef Sotona, Kamenické práce, byly nakonec 178 940 Kč a Ministerstvo obrany se na nákladech podílelo formou finanční dotace ve výši 135 152 Kč. 

Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.