- 8.4.2024
Uplynulo již 80. let od doby, kdy v noci na 9. dubna 1944 byl na území Protektorátu Čechy a Morava vysazen desant SULPHUR, který tvořili npor. Adolf Horák a radista rtn. Oldřich Janko. Prostřednictvím vlastní radiostanice s krycím názvem Pavla měli udržovat spojení s československým exilem v Londýně a předávat zpravodajské informace.
Už od počátku operace výsadkáře provázela smůla. Byli vysazeni u Všetat u Rakovníka, tedy na jiném místě, než bylo plánováno. Při doskoku se jim nepodařilo vyprostit padáky a na žádné z kontaktních adres nebyli přijati. Museli nouzově přebývat v lese, v důsledku čehož u O. Janka propuklo onemocnění a musel bojovat s vysokými horečkami.
Kvůli zradě muže ze Zruče-Sence na Plzeňsku, jehož požádali o pomoc, byli oba výsadkáři 20. dubna 1944 zatčeni četníky, kteří je předali gestapu. Horák nevýslovnému tlaku represivní moci podlehl. Přislíbil spolupráci, kterou i posléze plnil a podílel se tak na likvidaci dalších výsadkářů. Zároveň vypověděl vše, co věděl o organizaci výcviku a úkolech dalších desantů. Na O. Jankovi si tajná státní policie vynutila účast na radiové hře Wallenstein. Janko ale dal operátorovi Vojenské rádiové ústředny ve Velké Británii prostřednictvím varovných signálů jasně na vědomí, že nevysílá svobodně, ale pod nátlakem. Nic netušící nacisté byli spokojeni a Londýn věděl, že operace SULPHUR byla prozrazena. Z moci gestapa se Janko s Horákem pokusili uniknout v srpnu 1944 společným útěkem na Slovensko. Jejich plán byl odhalen a oba byli uvězněni. Dne 1. března 1945 byli v Terezíně popraveni.
Čtyři hodiny po desantu SULPHUR seskočil u Větrova u Kamýku nad Vltavou výsadek CHALK. Jeho velitelem byl npor. Bohumil Bednařík. S rtn. Vladimírem Hauptvogelem, radistou rtn. Františkem Nedělkou a čet. Josefem Künzlem /Künzelem/ dostali za úkol pomocí radiomajáku navádět spojenecké bombardéry na cíl. S podporou vlastní radiostanice s krycím názvem Ludmila měli československé exilové vládě zasílat zpravodajské údaje.
Zázemí pro činnost se jim zpočátku hledalo obtížně, první zprávu do Londýna tak mohli odeslat až 8. května 1944. O jejich přítomnosti se mezi místními občany začalo mluvit, což vedlo k tomu, že okolí Kamýku začalo pročesávat gestapo. Po zatčení radisty Nedělky v Chraštičkách byl úkryt výsadku v lesním krmelci prozrazen. Gestapo výsadkáře dne 13. května 1944 obklíčilo. S okupační mocí již spolupracující A. Horák vyzval zbývající příslušníky desantu CHALK k tomu, aby se vzdali, což pod tíhou nastalé situace učinili. Při následném transportu se V. Hauptvogelovi podařilo uprchnout. Při přestřelce s oddílem SS byl postřelen do nohy a následně spáchal sebevraždu. Künzl s Bednaříkem využili zmatku při Hauptvogelově útěku a poškodili radiomaják. Příslušníci desantu byli uvězněni a gestapem donuceni k radiové hře proti Londýnu pod krycím názvem Seni. Bednařík a Nedělka ale okupantům zatajili varovné signály, které vedly k tomu, že radiová hra byla v exilu záhy odhalena. Nacisté ji tak po neúspěchu v únoru 1945 ukončili. Plány okupantů na využití internovaných parašutistů tím nekončily. Dne 4. května 1945 byli vybaveni falešnými doklady a měli být vysláni proti Rudé armádě s cílem provádět proti ní sabotáže. Po propuštění 7. května 1945 nakonec odešli ke svým blízkým.
Vynucená spolupráce s okupanty znepříjemňovala přeživším příslušníkům skupiny CHALK jejich život i po konci války. Přivodila jim zatčení a vyslýchání československými a sovětskými zpravodajci. Přestože trestní stíhání ze zločinu vojenské zrady bylo v únoru 1946 zastaveno, jmenovaní z československé armády odešli. Po komunistickém převratu v roce 1948 Nedělka a Künzl emigrovali, Bednařík zemřel v Československu.
Věnujme proto těm československým vojákům, kteří svou přísahu neporušili, alespoň tichou vzpomínku, nebo zapalme svíčku či položme květiny u pomníků ve Zbenicích a Rasoškách.
V Centrální evidenci válečných hrobů v souvislosti se skupinou CHALK evidujeme pietní místo u obce Zbenice ve Středočeském kraji:
Spojitost s jedním z příslušníků výsadku SULPHUR má evidované pietní místo v obci Rasošky v Královéhradeckém kraji:
Pomník v katastru obce Zbenice ve Středočeském kraji byl vystavěn v roce 1946 na místě, kde dne 13. 5. 1944 padl parašutista Vladimír Hauptvogel v boji s početným oddílem SS
Symbolický hrob obětem fašismu obdélníkového půdorysu v obci Rasošky v Královéhradeckém kraji připomíná i popraveného příslušníka výsadku SULPHUR Oldřicha Janka
Bohumil Bednařík (20. 8. 1911 – 28. 2. 1973) byl velitelem výsadku CHALK
Vladimír Hauptvogel (8. 2. 1914 – 13. 5. 1944), příslušník výsadku CHALK
Adolf Horák (16. 5. 1908 – 1. 3. 1945) byl velitelem výsadku SULPHUR
Oldřich Janko (26. 11. 1910 – 1. 3. 1945), příslušník výsadku SULPHUR
Josef Künzl /v pramenech je uváděn i jako Künzel, resp. Kunzel/ (19. 1. 1919 – 17. 2. 2007), příslušník výsadku CHALK
František Nedělka (23. 9. 1913 – 70. léta 20. století), příslušník výsadku CHALK
Označené místo na mapě označuje pole, na kterém parašutisté ze skupiny CHALK přistáli
Označený bod na mapě označuje místo, v jehož blízkosti přistáli parašutisté z výsadku SULPHUR
