Reportáž ze služební cesty v Srbsku

Reportáž ze služební cesty v Srbsku

Před třemi dny jsme zahájili služební pracovní cestu se zaměřením na rekognoskaci českých válečných hrobů na Balkáně. Naší první zastávkou je Srbská republika, kde jsme první tři dny věnovali oficiálním setkáním a pracovním jednáním ve spolupráci s Úřadem přidělence obrany v Bělehradě.

První jednání proběhlo v Bělehradě, za srbskou stranu se ho účastnili zástupci Ministerstva obrany a Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí, při jednání zastupované státním tajemníkem, je zodpovědné za péči o válečné hroby v Srbské republice. Tématem bylo naplňování mezivládní dohody k péči o válečné hroby z roku 2016. Obě strany se shodly na zintenzivnění spolupráce, a to především v oblasti identifikace válečných hrobů a vzájemné výměny informací. Základem pro naplnění tohoto cíle je vytvoření společné komise pro válečné hroby v co nejbližší době, což předpokládá mezivládní dohoda. Ta bude řešit otázky spjaté s českými hroby v Srbsku a srbskými hroby na území České republiky.

Následně česká delegace navštívila vojenský hřbitov v Bělehradě, na kterém je pochováno přes 700 rakousko-uherských vojáků padlých a zemřelých v období let 1914-1915. V současné době na základě archivních dokumentů sestavujeme seznam vojáků pocházejících z území dnešní České republiky, kteří by měli být na hřbitově pochování. Hřbitov by si jistě zasloužil rekonstrukci. Nabízí se spolupráce nejen se srbskou stranou, ale také s rakouskými a maďarskými partnery.

V minulosti Česká republika opakovaně poskytla finanční dar na péči o válečné hroby v Srbsku. Jedním z míst byla i obec Dublje, ve které se nachází kostnice s ostatky rakousko-uherských vojáků z první světové války. Finanční prostředky byly využity na opravu samotné kostnice a také kostela, pod kterým se kostnice nachází. Místním se podařilo shromáždit dobové artefakty válčících stran a vybudovat další objekty připomínající památku padlých. Za příkladnou péči o válečné hroby ocenili zástupci ministerstva obrany plaketou otce Uroše z Dublje, který byl hlavním iniciátorem celého procesu vybudování a opravy válečného hrobu. Mimořádnost celé akce podtrhuje přítomnost velvyslance České republiky v Srbsku Ing. Tomáše Kuchty a vysokých představitelů episkopátu a místní samosprávy.

Naše další cesta bude směřovat přes Severní Makedonii do Albánie a bude již spočívat především v rekognoskaci a dohledávání našich válečných hrobů z období první světové války na základě dochovaných archivních dokumentů.

Společná fotografie z jednání na srbském Ministerstvu obrany

Společná fotografie z jednání na srbském Ministerstvu obrany
Zdroj: vlastní

Rakousko-uherský vojenský hřbitov v areálu bělehradského hřbitova Novo groblje

Rakousko-uherský vojenský hřbitov v areálu bělehradského hřbitova Novo groblje
Zdroj: vlastní

Setkání v Dublje

Setkání v Dublje
Zdroj: vlastní

Oceňování otce Uroše plaketou za péči o válečné hroby

Oceňování otce Uroše plaketou za péči o válečné hroby
Zdroj: vlastní

Krypta s ostatky padlých vojáků v Dublje

Krypta s ostatky padlých vojáků v Dublje
Zdroj: vlastní

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.