Reportáž ze služební cesty po Srbsku a Severní Makedonii

Přinášíme vám další zprávy z naší pracovní cesty po Balkáně související s rekognoskací válečných hrobů z první světové války. Dokončili jsme průzkum vybrané části Srbska, konkrétně lokality ve městech Kragujevac, Zaječar a Niš a následně se přesunuli do Severní Makedonie.

Podle archivních dokumentů z období po první světové válce byl v Kragujevci vojenský hřbitov, na kterém spočívaly ostatky 275 padlých vojáků Rakouska-Uherska pocházejících z území dnešní České republiky. Vojenský hřbitov, založený v druhé polovině 19. století, se nachází v dnešním parku Šumarice v blízkosti města. Provázel nás ředitel Institutu pro zachování kulturního dědictví Nenad Karamijalkovič. Park Šumarica je pro srbské dějiny významný díky událostem z druhé světové války, kdy zde bylo během Kragujevackého masakru 21. října 1941 povražděno více jak 2 800 osob. V celém parku se nachází hromadné hroby obětí tohoto masakru. V zachovalé části historického vojenského hřbitova se nalézá hromadný hrob, do kterého byly přemístěny veškeré ostatky padlých z první světové války. Hrob je označen tabulí se jmény padlých příslušníků srbské armády. Vzhledem k tomu, že známe jména našich padlých, kteří jsou zde pohřbeni, chtěli bychom do budoucna vybudovat na tomto místě pomník na jejich připomínku.

Ve městě Zaječar nedaleko bulharských hranic se nalézal vojenský hřbitov, na kterém mělo být pochováno 89 vojáků rakousko-uherské armády z našeho území. Bohužel přesnou lokalizaci na městském hřbitově se nám nepodařilo určit.

V Srbsku jsme se zastavili i ve městě Niš. Dokumenty uvádějí 272 rakousko-uherských vojáků z našeho území pochovaných na vojenských hřbitovech v části zvané Ćele-kule a u svatého Pantale. Hřbitov v Ćele-kule, kde jsou mimochodem pohřbeni britští vojáci padlí na soluňské frontě (1915-1918), je udržován ve velmi dobrém stavu. Vzhledem ke skutečnosti, že se na něm nenachází zmínka o pohřbených rakousko-uherských vojácích, chtěli bychom doplnit informace na hřbitově o jména našich pohřbených v městě Niš. A to včetně těch, kteří by měli být pohřbeni u svatého Pantale, protože stav hřbitova je v naprosto nevyhovujícím stavu.

Ze Srbska pokračovala naše cesta do Severní Makedonie. Do této doby jsme zde neevidovali žádný hrob z první světové války. Za přítomnosti velvyslance České republiky v Severní Makedonii pana Jaroslava Ludvy jsme navštívili katolický hřbitov ve Skopje, kde jsou s největší pravděpodobností umístěny ostatky našich vojáků v rakouskou-uherské armádě. Ty tam byly přemístěny z bývalého katolického hřbitova zničeného zemětřesením v 60. letech minulého století. 

Další zastávku představoval vojenský hřbitov německého Volksbundu v makedonském Prilepu, na kterém je pochováno 40 rakousko-uherských vojáků. Čeká nás ještě přesná identifikace, ale už teď je zřejmé, že někteří pocházeli z území dnešní České republiky.

Posledním navštíveným místem v Severní Makedonii byly německý a srbský vojenský hřbitov v Bitole. Domníváme se, že na některém z nich jsou pochovány ostatky téměř 400 našich vojáků, kteří zde měli zemřít v období let 1914-1915. Údaje o pohřbení budeme verifikovat ve spolupráci s naší ambasádou ve Skopje. 

Naše další cesta povede do Albánie.