Podkarpatská Rus 1938–1939

Podkarpatská Rus 1938–1939

V poledne 14. března 1939 Slovenský sněm vyhlásil samostatnost a Československo přestalo fakticky existovat. Na území Podkarpatské Rusi vtrhly pravidelné maďarské jednotky. Podkarpatská Rus, stejně jako celé Československo, ovšem zažívala krušné chvíle již od podepsání Mnichovské dohody, což bylo impulzem k aktivizaci teroristických bojůvek nejen z maďarské, ale i polské strany.

V Centrální evidenci válečných hrobů evidujeme jako prvního padlého z tohoto období vojína Šimona Chudu z Velkého Rakovce z okresu Sevluš v Podkarpatí. Přišel o život v boji proti Maďarům ještě před ukončením Vídeňské arbitráže 26. října 1938. 

Celkem od října 1938 do března 1939 evidujeme na Podkarpatské Rusi 12 padlých příslušníků československých ozbrojených sil. Nejvíce jich padlo v bojích proti Maďarům v lednu 1939 u Rosvygova, které Maďaři zabrali neoprávněně po Vídeňské arbitráži v listopadu 1938. Pět těchto hrdinů bylo pochováno v nedalekém Čynadijovu.

Čtyři příslušníci finanční stráže a četnictva padli ve dnech 14. – 16. března 1939 v okolí Užhorodu, kdy Maďaři začali obsazovat celou Podkarpatskou Rus. Spolu s dalšími doposud neidentifikovanými československými padlými (případně zemřelými nebo po zajetí zavražděnými) je Maďaři pohřbili na užhorodském československém posádkovém hřbitově Na Šachtě 19. března 1939. 

Uvedená čísla nezahrnují všechny oběti bojů proti Maďarům z března 1939. Jejich počet je odhadován na několik desítek. Podle některých svědectví se maďarští okupanti k zajatým nebo zraněným československým vojákům nebo příslušníkům prvosledových jednotek Stráže obrany státu nechovali příliš humánně. Pokud je přímo nemučili a nevraždili, nechávali je na místě zemřít bez pomoci. 

Na bývalém československém posádkovém hřbitově Na Šachtě kromě 12 příslušníků československé branné moci padlých v letech 1938–1939 evidujeme také 262 rakousko-uherských vojáků pocházejících ze současného území České republiky, kteří zemřeli v místních nemocnicích v letech 1914–1918 a 23 československých vojáků, padlých v bojích proti Maďarům v roce 1919. Žádné z těchto hrobů se do dnešních dnů nedochovaly. 

O rekonstrukci pohřebiště se snažíme od roku 2010. Jednání s ukrajinskými úřady byla a jsou složitá. V pořadí již třetí projekt současné vedení města schválilo. Čekáme na nabídku realizační firmy s rozpočtem.

Cesta národů a ceremoniální prostor - schválený projekt rekonstrukce

Cesta národů a ceremoniální prostor - schválený projekt rekonstrukce
Zdroj: MO ČR.

Hroby Stráže obrany státu v Užhorodu

Hroby Stráže obrany státu v Užhorodu
Zdroj: MO ČR.

Stav v Užhorodu

Stav v Užhorodu
Zdroj: MO ČR.

Současný stav

Současný stav
Zdroj: MO ČR.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.