KALENDÁRIUM OTAKAR JAROŠ

KALENDÁRIUM OTAKAR JAROŠ

Dnes si připomínáme 81. výročí úmrtí hrdinného Otakara Jaroše, kapitána pěchoty in memoriam, jedné z ikon bojů Čechoslováků na východní frontě za druhé světové války.

Otakar Jaroš se narodil 1. srpna 1912 v Lounech. Absolvoval školu pro důstojníky v záloze, poté Vojenskou akademii v Hranicích, ze které byl vyřazen 29. srpna 1937 v hodnosti poručíka telegrafního vojska. V polovině srpna 1939 opustil místo poštovního úředníka v Náchodě a odešel do Polska, kde byl posléze prezentován v Bronowicích ve funkci velitele telegrafické roty. S jednotkou přešel do sovětské internace v táborech Suzdal a Oranki. V Sovětském svazu vystřídal několik služebních zařazení, až počátkem února 1942 byl prezentován v Buzuluku a ustanoven velitelem 1. pěší roty 1. československého samostatného polního praporu v Sovětském svazu, načež v září byl přeřazen do skupiny důstojníků z povolání.

Jarošova hvězdná hodina nastala v rámci bojů u Sokolova, kde velel obraně vesnice, kterou jeho muži bránili několik hodin proti tankovému útoku wehrmachtu. Otakar Jaroš padl blízko svého velitelského stanoviště 8. března 1943 a i díky vyznamenáním, jenž posmrtně obdržel, se zrodil hrdina, legenda, mýtus. V každém případě se však jednalo o oblíbeného, náročného velitele, jenž svým odhodláním, statečností či osobním postojem může být i dnes vzorem.

Připomeňme si proto Otakara Jaroše tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jeho pomníku v Tykalových sadech v Mělníku nebo v ulici Zborovská v Turnově, u pamětní desky na jeho rodném domě v Lounech či u památníku padlým v Sokolovu.

Kapitán pěchoty in memoriam Otakar Jaroš

Kapitán pěchoty in memoriam Otakar Jaroš
Zdroj fotografií: Portrét VHÚ. Památník padlým CEVH.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.