KALENDÁRIUM JOSEF OCELKA

V dnešním Kalendáriu si připomeneme výročí narození  Josefa Ocelky, jedinečného velitele 311. československé bombardovací peruti Royal Air Force v hodnosti Wing Commander, generála in memoriam, jenž jako první československý bombardovací letec obdržel od Britů DFC – Záslužný kříž. 

Josef Ocelka se narodil 12. března 1909 v Lipníku nad Bečvou-Novém Dvoře. Po maturitě na státní reálce absolvoval Školu na důstojníky pěšího vojska v záloze v Opavě a Vojenskou akademii v Hranicích. Během své vojenské kariéry si vysloužil vždy nadprůměrně vysoké hodnocení, vynikal ve sportu a neustále si zvyšoval vojenskou kvalifikaci. Není divu, že v roce 1937 na základě vlastní žádosti byl přeložen do skupiny důstojníků letectva, které v něm získalo jednoho z nejlepších a nejperspektivnějších důstojníků. Během mnichovské krize sloužil u 83. těžké bombardovací letky a získal od svého hodnotitele toto dobrozdání: „Velmi rád létá, nebojácný. Výkonné službě dává přednost před kancelářskou prací, výtečný denní i noční pozorovatel.“

Začátkem července 1939 po prezentaci na československém konzulátě v Krakově odplul do Francie. V květnu následujícího roku byl sice povýšen na kapitána letectva, avšak po pádu Francie se evakuoval z Bordeaux do britského přístavu Falmouth. Koncem července 1940 se stal jedním ze zakládajících příslušníků 311. perutě RAF. I zde postupně stoupal od nejnižší hodnosti Pilot Officer k hodnostem vyšším. Josef Ocelka mezi kamarády letci proslul metodou letět vždy do místa kde protiletadlový granát právě vybuchl, neboť věřil, že do stejných míst Němci nebudou střílet dvakrát za sebou. V nejprudší palbě nalétával na cíl i čtyřikrát, aby umožnil navigátorovi přesně shodit náklad a nejednou ho od splnění úkolu neodradila ani porucha letounu nad nepřátelským územím. Nutno dodat, že ze všech příslušníků 311. perutě nalétal nejvíce operačních hodin a vykonal 45 bombardovacích náletů. Nepřekvapí tedy, že již 3. července1941 byl jmenován novým velitelem „jeho peruti“ a následně povýšen na Wing Commandera. Patřil k jejím nejrespektovanějším i nejoblíbenějším velitelům a v průběhu jeho velení jednotka konečně dosáhla plného operačního stavu. Proslulé životní paradoxy se však nevyhnuly ani Josefu Ocelkovi. Statečný a neochvějný letec se potkal se Smrtí 21. července 1942, kdy při zkušebním letu na letounu Beaufort krátce po startu zachytil o střechu hangáru a zřítil se k zemi. O čtyři dny později byl pohřben se všemi vojenskými poctami na oddělení RAF vojenského hřbitova v Brookwoodu.

Připomeňme si proto Josefa Ocelku tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pamětní desky na jeho rodném domu v Lipníku nad Bečvou, na jeho hrobě v Brookwoodu, nebo u Památníku československým letcům v pražské Bubenči.