KALENDÁRIUM JOSEF OCELKA

KALENDÁRIUM JOSEF OCELKA

V dnešním Kalendáriu si připomeneme výročí narození  Josefa Ocelky, jedinečného velitele 311. československé bombardovací peruti Royal Air Force v hodnosti Wing Commander, generála in memoriam, jenž jako první československý bombardovací letec obdržel od Britů DFC – Záslužný kříž. 

Josef Ocelka se narodil 12. března 1909 v Lipníku nad Bečvou-Novém Dvoře. Po maturitě na státní reálce absolvoval Školu na důstojníky pěšího vojska v záloze v Opavě a Vojenskou akademii v Hranicích. Během své vojenské kariéry si vysloužil vždy nadprůměrně vysoké hodnocení, vynikal ve sportu a neustále si zvyšoval vojenskou kvalifikaci. Není divu, že v roce 1937 na základě vlastní žádosti byl přeložen do skupiny důstojníků letectva, které v něm získalo jednoho z nejlepších a nejperspektivnějších důstojníků. Během mnichovské krize sloužil u 83. těžké bombardovací letky a získal od svého hodnotitele toto dobrozdání: „Velmi rád létá, nebojácný. Výkonné službě dává přednost před kancelářskou prací, výtečný denní i noční pozorovatel.“

Začátkem července 1939 po prezentaci na československém konzulátě v Krakově odplul do Francie. V květnu následujícího roku byl sice povýšen na kapitána letectva, avšak po pádu Francie se evakuoval z Bordeaux do britského přístavu Falmouth. Koncem července 1940 se stal jedním ze zakládajících příslušníků 311. perutě RAF. I zde postupně stoupal od nejnižší hodnosti Pilot Officer k hodnostem vyšším. Josef Ocelka mezi kamarády letci proslul metodou letět vždy do místa kde protiletadlový granát právě vybuchl, neboť věřil, že do stejných míst Němci nebudou střílet dvakrát za sebou. V nejprudší palbě nalétával na cíl i čtyřikrát, aby umožnil navigátorovi přesně shodit náklad a nejednou ho od splnění úkolu neodradila ani porucha letounu nad nepřátelským územím. Nutno dodat, že ze všech příslušníků 311. perutě nalétal nejvíce operačních hodin a vykonal 45 bombardovacích náletů. Nepřekvapí tedy, že již 3. července1941 byl jmenován novým velitelem „jeho peruti“ a následně povýšen na Wing Commandera. Patřil k jejím nejrespektovanějším i nejoblíbenějším velitelům a v průběhu jeho velení jednotka konečně dosáhla plného operačního stavu. Proslulé životní paradoxy se však nevyhnuly ani Josefu Ocelkovi. Statečný a neochvějný letec se potkal se Smrtí 21. července 1942, kdy při zkušebním letu na letounu Beaufort krátce po startu zachytil o střechu hangáru a zřítil se k zemi. O čtyři dny později byl pohřben se všemi vojenskými poctami na oddělení RAF vojenského hřbitova v Brookwoodu.

Připomeňme si proto Josefa Ocelku tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pamětní desky na jeho rodném domu v Lipníku nad Bečvou, na jeho hrobě v Brookwoodu, nebo u Památníku československým letcům v pražské Bubenči. 

KALENDÁRIUM JOSEF OCELKA

KALENDÁRIUM JOSEF OCELKA
Zdroj fotografií: Portrét VHÚ. Hrob CEVH.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.