Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války - Nowy Żmigród

Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války - Nowy Żmigród

Navazujeme na první díl naší nové minisérie o haličské funerální architektuře Dušana Jurkoviče a nejprve se zastavíme na hřbitově č. 8 v Nowem Żmigródě v Podkarpatském vojvodství. Hřbitovu dominuje ústřední pomník, jež tvoří pět sloupů na společném podstavci, zakončených hlavicemi s motivem akantových listů. Pomník nese rovněž nápis: FRAGT NICHT, WER FREUND EUCH ODER FEIND GEWESE – HIER RUHN DEM EID GETREU HELDEN AUS; AUS TAUSENDEM IM WILD ERGRIMMEN STRAUSS VOM WURGER TOD ZU OPFERN AUSERLESEN – WOM WÜRGER TOD, DER GRAB AN GRABER REITHE, BIS SICH VERSÖHNUNG AUS DEM NASS BEFREITE. Díky rekonstrukci hřbitov znovu zaplnily vztyčené litinové kříže 214 padlých a pohřbených vojáků, kteří zde zahynuli v měsících listopadu a prosinci 1914, a dále v květnu 1915.  

Na hřbitově spočívají vojáci hned tří armád ve 27 masových hrobech a 157 jednotlivých hrobech. Nejvyššího počtu pohřbených dosahují ruští vojáci, příslušející k několika plukům: 32. (32-й пехотный Кременчугский полк), 189. (189-й пехотный Измаильский полк), 190. (190-й пехотный Очаковский поовский пооок 192. (192-й пехотный Рымникский полк), 195. (195-й пехотный Оровайский полк) a 196. (196-й пехотный Инсарский полк) pěšímu pluku.

Druhou nejpočetnější skupinu představují příslušníci c. k. rakouské armády, jichž zde napočítáme na 58. Jedná se o muže z pěšího pluku č. 97 z doplňovacího obvodu Triest, pěšího pluku č. 47 z doplňovacího obvodu Marburg (dnešní Maribor), pěšího pluku č. 27 z doplňovacího obvodu Graz, pěšího pluku č. 96 z doplňovacího obvodu Carlstadt (dnešní Karlovac) a konečně z 2. a 3. polního střeleckého praporu. Třetí seskupení tvoří sedm německých vojáků ze 77. a 46. pruského pěšího pluku a dále z 3. a 13. bavorského pěšího pluku. 

V Centrální evidenci válečných hrobů evidujeme na tomto hřbitově dva příslušníky c. k. praporu polních myslivců č. 2 Hradec Králové. Nalézá se zde válečný hrob s ostatky jägera neboli myslivce (vojína) Václava Vrobického, který dne 19. listopadu 1914 si dal zde schůzku se Smrtí. V druhém případě se jedná o Josefa Ernsta Reichelta, rodáka ze Smržovky na Jablonecku, u něhož disponujeme údajem, že zesnul ve Żmigródě.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-41412&coid=193&con=Polsko&lid=211&lim=Nowy%20%c5%bdmigr%c3%b3d&st=1&

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-41413&coid=193&con=Polsko&lid=211&lim=Nowy%20%c5%bdmigr%c3%b3d&st=1&

Přehled všech identifikovaných pohřbených na tomto hřbitově naleznete zde: http://wicy.webd.pl/polegli/miasto.php?lng=pl&m=382&order=n

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.