Problematika válečných hrobů věcně spadá do působnosti Spolkového ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a mládež. Na území Spolkové republiky Německo je cca 12000 válečných pohřebišť výlučně v obecním či církevním vlastnictví. Mrtví, nalezení mimo pohřebiště, jsou přemísťováni na pohřebiště. Válečné hroby na soukromých pozemcích (tj. nestátních a necírkevních) tedy neexistují. Odpovědnost za péči nese vlastník pohřebiště. Náklady na všechna pohřebiště (německá i jiných států) jsou hrazeny ze spolkového rozpočtu. Vedle toho existuje ještě humanitární organizace Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge e.V. (Lidový spolek péče o německé hroby obětí válek) v Kasselu. Volksbund vznikl v roce 1919 a je pověřen vyhledáváním německých válečných hrobů v zahraničí a následnou péčí o tyto hroby (cca 640 pohřebišť ve 43 státech). Je financován jak ze soukromých příspěvků, tak ze státního rozpočtu Spolkové republiky Německo.
Německé vnitrostátní právo zároveň stát zavazuje pečovat na náklady státu nejen o všechny hroby „obětí války a tyranie“ na německém území, ale rovněž o všechny německé hroby v zahraničí. Základní vnitrostátní právní úpravou je zákon o udržování hrobů obětí války a tyranie z roku 1965, který velice široce definuje hroby obětí válek a tyranie (včetně hrobů obětí koncentračních táborů, nuceného nasazení, vyhnanců, osob zahynuvších při útěku z „Východního Berlína“, jakož i všech ostatních civilních i vojenských obětí válek). Zákon zřizuje povinnost všech vlastníků zachovat (proti odškodnění) hrob na jejich pozemku (tj. věcné břemeno). Zákon dále upravuje zřizování hrobů (např., že blízké okolí musí zůstat volné), stanovuje, kdo hradí náklady apod.
Další informace zde: https://www.volksbund.de/
