Výroční zpráva za rok 2023

Výroční zpráva 2023

Představujeme naše hlavní aktivity v oblasti péče o válečné hroby v roce 2023. Ve zveřejněné výroční zprávě se zaměřujeme především na péči o válečné hroby v České republice, péči o válečné hroby v zahraničí a na dotace v rámci programu Zachování a obnova historických hodnot I.

Zásadní změna se udála k 1. červenci 2023, kdy došlo ke vzniku samostatného Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. To umožnilo rozvoj dalších činností spjatých s péčí o válečné hroby. V roce 2023 byla domluvena spolupráce s Vojenským historickým archivem a Vojenským historickým ústavem a započala kompletní digitalizace a zpracování fondu Evidence válečných hrobů. Rozšířili jsme dosah naší osvětové činnosti s cílem oslovit širší a různorodější publikum.

Podařilo se také navýšit dotace na podporu válečných hrobů v České republice z 12 na 15 milionů korun ročně. V zahraničí pokračoval na Slovensku projekt obnovy válečných hrobů z období bojů s Maďarskem v roce 1918 – 1919, na Ukrajině projekty podpořily obnovu hrobů z I. a II. světové války. V Mnichově jsme jednali o ostatcích členů skupin Iridium a Bronze a v Kazachstánu došlo k rekognoskaci hrobů válečných zajatců z I. světové války.

O tom všem si můžete detailněji přečíst v předložené výroční zprávě, která je dostupná v následujícím odkaze:

Výroční zpráva 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Pomník čs. vojákům padlým v boji o Moravskou Chrastovou

U silnice I/43 v Moravské Chrastové stojí pomník připomínající čtyři padlé československé vojáky, kteří zahynuli 31. října 1938 v boji proti sudetoněmeckému Freikorpsu. Po Mnichovské dohodě se Freikorps pokusil násilně připojit obec k Německu. Po prvotním úspěchu nacistů se československé armádě podařilo získat nad obcí opět kontrolu, ale za cenu čtyř životů – svobodníka Antonína Černého a vojáků Bedřicha Stuchlíka, Aloise Žatky a Tomáše Morávka. Za necelý měsíc byla Moravská Chrastová zařazena do tzv. šestého a sedmého pásma záboru a německé jednotky ji obsadily bez boje.

Obléhání Dunkerque a výročí útoku z 28. října 1944

Čs. samostatná obrněná brigáda, která se na přelomu srpna a září 1944 přeplavila z Velké Británie do Francie, se aktivně zapojila do bojů proti hitlerovskému Německu. V rámci spojeneckých invazních vojsk působila při obléhání přístavu Dunkerque, kde plnila samostatný úkol – chránit strategické komunikační trasy a tím i týl hlavního uskupení. V rámci bojové činnosti provedla 28. října 1944 úspěšný útok na německé pozice, který se stal jedním z největších úspěchů čs. pozemních jednotek za druhé světové války a řadí se k bojovým tradicím české armády.

Založení 1. československé brigády Jana Žižky z Trocnova – 26. října 1943

Dne 26. října 1943 byla u jugoslávské obce Bučja založena 1. československá brigáda „Jana Žižky z Trocnova“. Šlo o nástupnickou jednotku již dříve vytvořeného 1. čs. úderného praporu. Jednalo se o největší čs. jednotku v Jugoslávii, kterou mělo projít až 3000 mužů a žen. Její bojovníci, rekrutovaní z českých a slovenských usedlíků, se zapojili do bojů ve Slavonii a okolních oblastech. Během bojů o osvobození Jugoslávie padlo či zemřelo až 800 bojovníků této čs. jednotky.