Obléhání Dunkerque a výročí útoku z 28. října 1944

Boje Čs. samostatné obrněné brigády u severofrancouzského přístavu Dunkerque představovaly vyvrcholení činnosti čs. pozemních jednotek na Západě v letech druhé světové války. Zhruba čtyři tisíce čs. vojáků obléhalo po sedm měsíců opevněný přístav, ležící hluboko v týlu spojeneckých vojsk na pobřeží kanálu La Manche u belgických hranic, kde byly v září 1944 obklíčeny německé jednotky o síle 12 000 mužů, jež mohly vážně ohrozit spojenecké komunikační trasy. Velel jim fanatický viceadmirál Friedrich Frisius (1895-1970). 

Čs. síly pod velením generála Aloise Lišky (1895-1977) zaujaly pozice kolem přístavu ve dnech 7. – 9. října 1944 a okamžitě se ocitly v bojové činnosti. Okolí přístavu Němci připravili k obraně velmi důkladně. Velké oblasti se jim podařilo zatopit, zbylé prostory přehradili a zatarasili. Vyhloubili řadu protitankových příkopů a nakladli hluboká minová pole. Čs. samostatná obrněná brigáda proto v místních terénních podmínkách nemohla kalkulovat se soustředěným tankovým útokem, nýbrž se zaměřila na blokování výpadových směrů k belgické hranici a jižním a západním směrem do francouzského území. Ve svém důsledku Čs. samostatná obrněná brigáda při obléhání Dunkerque poprvé plnila samostatný operační úkol, během něhož jí byly podřízeny početné útvary spojeneckých ozbrojených sil. 

Čs. samostatná obrněná brigáda, její velitel, tak prostí vojáci, nehodlali plnit své úkoly pouze pasivně. Vojáci toužili splatit nepříteli veškerá příkoří a v rámci možností, jimiž disponovali, přispět ke konečné porážce nacismu. Velitelství proto již po třech týdnech připravilo poměrně rozsáhlý průzkumný výpad, jenž měl proběhnout na východním úseku německé obrany, kde mohly být nasazeny i tanky. 

Ráno 28. října 1944, na státní svátek Čs. republiky, výročí jejího vzniku, podnikli čs. tankisté a pěšáci průzkum bojem – dvojici útoků, které byly zahájeny v 06:40 a v 09:00. V první fázi došlo na řadě míst po celém obvodu perimetru k drobným klamným výpadům, které měly odvrátit pozornost od hlavního útoku. Na sever od průplavu Dunkerque-Veurne udeřili příslušníci motopraporu, obsadili určené body a ještě před osmou hodinnou se stáhli do výchozích postavení. Během druhého a hlavního útoku Čechoslováci zajali 350 německých vojáků a 6 důstojníků. Boje probíhaly v celé jižní části východního úseku. Úderná uskupení, jejichž základ tvořili příslušníci jednotlivých rot 2. tankového praporu, byla posílena pěšáky, ženisty, vojáky brigádní štábní roty i dvěma francouzskými četami. Náhlý útok Němce překvapil. Čs. vojáci během několika hodin pronikli až 4 km do hloubi německé obrany a zcela zlikvidovali německou posádku daného úseku, který tvořila jednotka „Walter“, rovnající se přibližně pěšímu praporu. Z německého praporu se zachránilo jen několik jednotlivců. Tankistům a také francouzským pěšákům, se dokonce podařilo zajmout personál německého velitelství a obvaziště. Na rozdíl od Němců měla Čs. sam. obrněná brigáda jen 19 padlých a zemřelých na následky bojových zranění. Jelikož akce byla koncipována jako průzkum bojem, po dosažení určených prostorů se vojáci stáhli zpět. K úspěchu gratuloval veliteli brigády gen. Liškovi i maršál Montgomery, neboť poměr ztrát způsobených nepříteli vůči ztrátám vlastním byl skutečně nebývale výhodný. Zmíněný útok z 28. října 1944 zůstal jedním z největších úspěchů čs. pozemních jednotek za druhé světové války a právem se stal součástí vojenských tradic současné české armády. 

O týden později se velení brigády rozhodlo útok zopakovat. Akce začala 5. listopadu 1944 náletem britských letadel. Poté vyrazilo do útoku 43 čs. tanků s pěchotou. Nepřítel byl ale lépe připraven. Přestože se na několika místech podařilo našim vojákům dobýt pevnůstky, tanky uvázly v minových polích. Pěchota bez jejich podpory nemohla stanovené cíle splnit. I tak je tento útok hodnocen jako poměrně úspěšný. Podařilo se zajmout dalších více než 160 nepřátelských vojáků, padlo kolem 150 mužů nepřítele. Čs. jednotky ztratily 26 mužů, 9 se jich stalo nezvěstných, 59 vojáků bylo raněno.

Stávalo se zřejmým, že Němci nejsou ochotni kapitulovat a nejsou ani v takovém morálním stavu, že by se po nějakých větších tankových úderech sami rozpadli a kapitulovali. Boj přešel na skutečně poziční válku, která probíhala několik měsíců až do jara 1945. Její podoba spočívala v tom, že většinou byly do předpolí vysílány průzkumné hlídky nebo byla soustředěna dělostřelecká palba do města. Teprve 9. května 1945 podepsal viceadmirál Friedrich Frisius na velitelství brigády kapitulaci dunkerské posádky. Nad francouzským přístavem zavlála společně čs. a britská vlajka. Boje si na obou stranách fronty vyžádaly množství padlých včetně téměř dvou set Čechoslováků. Za svobodu padli v řadách brigády jak zkušení dobrovolníci, kteří v zahraničních jednotkách bojovali už od roku 1939, tak nově příchozí, z nichž někteří oblékali čs. uniformu pouhých pár týdnů. 

Padlí a zemřelí vojáci z útoku 28. října 1944 byli pohřbíváni především v blízkém týlu, a to na hřbitovech Adinkerke a Veurne. Ti, co zemřeli po zranění, pak buď v Casselu, kde se nacházela brigádní ošetřovna, nebo v St. Omer, kam byli do kanadské nemocnice sváženi těžce ranění. Památku padlých a zemřelých vojáků z útoku z 28. října 1944 lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jejich hrobů, které jsou trvalou připomínkou jejich hrdinství. 

Jan Benda

Na tomto místě uvádíme přehled válečných hřbitovů s hroby čs. vojáků padlých a zemřelých v souvislosti se zmiňovaným útokem a to včetně odkazů do CEVH.

1. Odkaz na hřbitov ADINKERKE MILITARY CEMETERY v Adinkerke u De Panne v Belgii:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=103&con=Belgie&lid=136&lim=Adinkerke,%20De%20Panne&st=0

2. Odkaz na hřbitov COMMUNAL CEMETERY EXTENSION obci Veurne v Belgii:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=103&con=Belgie&lid=636&lim=Veurne&st=0

3. Odkaz na hřbitov Communal Cemetery Extension v obci Cassel-Nord ve Francii: 
https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=203&con=Francie&lid=536&lim=Cassel%20-%20Nord&st=0

4. Odkaz na hřbitov Calais Canadian War Cemetery v obci Leubringhen ve Francii: 
https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=203&con=Francie&lid=551&lim=Leubringhen%20-%20Pas%20de%20Calais&st=0

5. Odkaz na hřbitov Longuenesse Souvenir Cemetery v obci St. Omer ve Francii: 
https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=203&con=Francie&lid=358&lim=St.%20Omer%20-%20Pas%20de%20Calais&st=0

6.  Odkaz na Československý vojenský hřbitov v La Targette ve Francii:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=203&con=Francie&lid=370&lim=La%20Targette%20-%20Pas%20de%20Calais&st=0

Summary: 

 Czechoslovak Independent Armoured Brigade Group, which sailed from Great Britain to France at the turn of August and September 1944, was actively involved in the fight against Hitler's Germany. As part of the Allied invasion forces, it was active during the siege of the port of Dunkirk, where it performed an independent task of protecting strategic communication routes and thus also the rear of the main group. As part of combat activity, on October 28, 1944, it carried out a successful attack on German positions, which became one of the greatest successes of the Czechoslovak ground troops during the Second World War and belongs to the combat traditions of the Czech army.