Pomník Václava Hory, hrdiny od Podola

Boj rakouského praporu polních myslivců č. 18 o most v Podolí na Jizeře.

V Praze na starém a již nepoužívaném holešovickém hřbitově při kostele sv. Klimenta se nachází hrob s pomníkem příslušníka rakouského praporu polních myslivců č. 18 Václava Hory, který podlehl svým zraněním z prusko-rakouské války z léta 1866 ve věku pětadvaceti let. Tento mladý muž se zapsal do dějin zmíněného válečného konfliktu tím, že se mu podařilo během nočních bojů u Svijan-Podolí v noci z 26. na 27. června 1866 splnit rozkaz, a to doplavat se zapálenou loučí k Podolskému mostu na Jizeře, o nějž se sváděl urputný boj, a ten podpálit, aby nepadl neporušený do rukou nepřítele. O pár dní později, 29. června 1866, byl vážně raněn během bitvy u Jičína a padl do zajetí. Z vojenského lazaretu v Žitavě byl po skončení bojů odvezen svým otcem domů do Prahy, kde se 19. října 1866 naplnil jeho osud. Václav Hora byl pohřben právě na hřbitově v Holešovicích. Pomník nad hrobem nechal zřídit jeho otec následujícího roku 1867.

Jedná se o unikátní válečný pomník, a to jak svým originálním sochařským ztvárněním, které jako jediné v Praze zobrazuje příslušníka rakouských mysliveckých jednotek na náhrobku, tak jeho polychromií a konečně také tím, že nám připomíná konkrétní lidský osud a jeho hrdinný čin. Tvoří ho 220 cm vysoký pískovcový pylon, v dolní části odstupňovaný. V hlavní části je nika, v níž se nachází reliéfní a polychromované en-face zobrazení rakouského polního myslivce, který se v zamyšleném postoji opírá loktem pravé ruky o ústí hlavně své pušky, kterou má pažbou položenou na skalce a kterou si přidržuje levou rukou.

V posledních letech byl pomník Václava Hory ve vážném  havarijním stavu, přičemž byl za dobu své existence opravován pouze jednou, a to v roce 1906. Pískovec byl značně degradovaný, mechanicky poškozený, původní polychromie reliéfní výzdoby zašlá, kovový oplůtek rozpadlý a neúplný. Hrozilo nenávratné poškození pomníku. Majitel pomníku, Římskokatolická farnost u kostela sv. Antonína v Praze-Holešovicích, si byl vědom důležitosti péče o pomník, neměl na jeho renovaci ovšem dostatek finančních prostředků. Spojil se proto s Komitétem pro udržování památek z války roku 1866, s nímž ve spolupráci s odborným kameníkem vyhotovili záměr na opravu pomníku.

Renovace pomníku proběhla v minulém roce 2023 a vykonal ji restaurátor Petr Verich z Prahy. Celkové náklady na renovaci pomníku činily 251 680 Kč, přičemž Ministerstvo obrany ČR na ní přispělo částkou 196 020 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE0007-41586

Hrob Václava Hory v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0007-41586

Text věnující se osudům Václava Hory: http://cish.bloger.cz/Clanky-19-stoleti/Vaclav-Hora-hrdina-od-Podola

 

Summary

In Prague's Holešovice old cemetery by the church of St. Clement, the grave of Václav Hora, a member of the Austrian Feldjäger Battalion No. 18, honours his memory. Hora, who was wounded in the 1866 Austro-Prussian War, heroically carried out a dangerous mission by swimming to the Podolský bridge near Jizera with a torch, igniting it during a critical night battle to prevent enemy capture. He was severely wounded in the Battle of Jičín on June 29, 1866, and later died in Prague under his father's care. His unique monument, established by his father in 1867, features a sandstone pillar with a niche displaying a polychrome relief of an Austrian Feldjäger in thought.

Over the years, the monument deteriorated, receiving minimal repairs until a major restoration in 2023 by Petr Verich, aided by the Roman Catholic parish of St. Anthony in Holešovice and by the Committee for the Preservation of Monuments of the War of 1866. Restoration costs totalled CZK 251,680, with significant support from the Czech Ministry of Defence. The monument now stands renewed, commemorating both Hora’s bravery and this historical era.

Boj rakouského praporu polních myslivců č. 18 o most v Podolí na Jizeře.

Boj rakouského praporu polních myslivců č. 18 o most v Podolí na Jizeře.
Autor: Hugo Schüllinger

Dva myslivci a poručík mysliveckého praporu ve stejnokrojích z prusko-rakouské války 1866.

Dva myslivci a poručík mysliveckého praporu ve stejnokrojích z prusko-rakouské války 1866.
Autor: Karel M. Toman

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.
Zdroj: CEVH

Detail textu na pomníku Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.

Detail textu na pomníku Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.
Zdroj: CEVH

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích po rekonstrukci.

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích po rekonstrukci.
Zdroj: CEVH

Osvobození Kyjeva 6. listopadu 1943

Ve dnech 5. – 6. října 1943 se podílela 1. čs. samostatná brigáda v SSSR pod velením plk. Svobody na osvobozování Kyjeva. Čs. jednotky dobyly k večeru kyjevské hlavní nádraží a jako první dosáhly v ranních hodinách 6. října západního břehu Dněpru. Brigáda během bojů utrpěla minimální ztráty a jejich úspěch ocenila Rudá armáda vysokými sovětskými řády. Čs. vojáci jsou pohřbeni na kyjevských hřbitovech Lukjanivka a Svjatošino, které byly obnoveny k 70. výročí osvobození města v roce 2013.

Operace Manganese - František Bíroš, Drahomír Vaňura a Štefan Košina

Operace Manganese byl krycí název pro první paradesantní výsadek na území Slovenska během druhé světové války. Byl vyslán z Velké Británie a organizoval jej zpravodajský odbor čs. exilového Ministerstva národní obrany. Jeho členové, velitel a radista rtn. František Bíroš, rtn. Štefan Košina, radista čet. asp. Drahomír Vaňura měli zpravodajské úkoly a v této souvislosti měli udržovat radiový kontakt s čs. exilem. K tomuto účelu byli vybaveni radiostanicí s krycím názvem Marienka. Bíroš s Vaňurou byli okupanty zatčeni a 2. 11. 1944 popraveni zastřelením.

Pomník čs. vojákům padlým v boji o Moravskou Chrastovou

U silnice I/43 v Moravské Chrastové stojí pomník připomínající čtyři padlé československé vojáky, kteří zahynuli 31. října 1938 v boji proti sudetoněmeckému Freikorpsu. Po Mnichovské dohodě se Freikorps pokusil násilně připojit obec k Německu. Po prvotním úspěchu nacistů se československé armádě podařilo získat nad obcí opět kontrolu, ale za cenu čtyř životů – svobodníka Antonína Černého a vojáků Bedřicha Stuchlíka, Aloise Žatky a Tomáše Morávka. Za necelý měsíc byla Moravská Chrastová zařazena do tzv. šestého a sedmého pásma záboru a německé jednotky ji obsadily bez boje.