Pomník Václava Hory, hrdiny od Podola

Boj rakouského praporu polních myslivců č. 18 o most v Podolí na Jizeře.

V Praze na starém a již nepoužívaném holešovickém hřbitově při kostele sv. Klimenta se nachází hrob s pomníkem příslušníka rakouského praporu polních myslivců č. 18 Václava Hory, který podlehl svým zraněním z prusko-rakouské války z léta 1866 ve věku pětadvaceti let. Tento mladý muž se zapsal do dějin zmíněného válečného konfliktu tím, že se mu podařilo během nočních bojů u Svijan-Podolí v noci z 26. na 27. června 1866 splnit rozkaz, a to doplavat se zapálenou loučí k Podolskému mostu na Jizeře, o nějž se sváděl urputný boj, a ten podpálit, aby nepadl neporušený do rukou nepřítele. O pár dní později, 29. června 1866, byl vážně raněn během bitvy u Jičína a padl do zajetí. Z vojenského lazaretu v Žitavě byl po skončení bojů odvezen svým otcem domů do Prahy, kde se 19. října 1866 naplnil jeho osud. Václav Hora byl pohřben právě na hřbitově v Holešovicích. Pomník nad hrobem nechal zřídit jeho otec následujícího roku 1867.

Jedná se o unikátní válečný pomník, a to jak svým originálním sochařským ztvárněním, které jako jediné v Praze zobrazuje příslušníka rakouských mysliveckých jednotek na náhrobku, tak jeho polychromií a konečně také tím, že nám připomíná konkrétní lidský osud a jeho hrdinný čin. Tvoří ho 220 cm vysoký pískovcový pylon, v dolní části odstupňovaný. V hlavní části je nika, v níž se nachází reliéfní a polychromované en-face zobrazení rakouského polního myslivce, který se v zamyšleném postoji opírá loktem pravé ruky o ústí hlavně své pušky, kterou má pažbou položenou na skalce a kterou si přidržuje levou rukou.

V posledních letech byl pomník Václava Hory ve vážném  havarijním stavu, přičemž byl za dobu své existence opravován pouze jednou, a to v roce 1906. Pískovec byl značně degradovaný, mechanicky poškozený, původní polychromie reliéfní výzdoby zašlá, kovový oplůtek rozpadlý a neúplný. Hrozilo nenávratné poškození pomníku. Majitel pomníku, Římskokatolická farnost u kostela sv. Antonína v Praze-Holešovicích, si byl vědom důležitosti péče o pomník, neměl na jeho renovaci ovšem dostatek finančních prostředků. Spojil se proto s Komitétem pro udržování památek z války roku 1866, s nímž ve spolupráci s odborným kameníkem vyhotovili záměr na opravu pomníku.

Renovace pomníku proběhla v minulém roce 2023 a vykonal ji restaurátor Petr Verich z Prahy. Celkové náklady na renovaci pomníku činily 251 680 Kč, přičemž Ministerstvo obrany ČR na ní přispělo částkou 196 020 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE0007-41586

Hrob Václava Hory v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0007-41586

Text věnující se osudům Václava Hory: http://cish.bloger.cz/Clanky-19-stoleti/Vaclav-Hora-hrdina-od-Podola

 

Summary

In Prague's Holešovice old cemetery by the church of St. Clement, the grave of Václav Hora, a member of the Austrian Feldjäger Battalion No. 18, honours his memory. Hora, who was wounded in the 1866 Austro-Prussian War, heroically carried out a dangerous mission by swimming to the Podolský bridge near Jizera with a torch, igniting it during a critical night battle to prevent enemy capture. He was severely wounded in the Battle of Jičín on June 29, 1866, and later died in Prague under his father's care. His unique monument, established by his father in 1867, features a sandstone pillar with a niche displaying a polychrome relief of an Austrian Feldjäger in thought.

Over the years, the monument deteriorated, receiving minimal repairs until a major restoration in 2023 by Petr Verich, aided by the Roman Catholic parish of St. Anthony in Holešovice and by the Committee for the Preservation of Monuments of the War of 1866. Restoration costs totalled CZK 251,680, with significant support from the Czech Ministry of Defence. The monument now stands renewed, commemorating both Hora’s bravery and this historical era.

Boj rakouského praporu polních myslivců č. 18 o most v Podolí na Jizeře.

Boj rakouského praporu polních myslivců č. 18 o most v Podolí na Jizeře.
Autor: Hugo Schüllinger

Dva myslivci a poručík mysliveckého praporu ve stejnokrojích z prusko-rakouské války 1866.

Dva myslivci a poručík mysliveckého praporu ve stejnokrojích z prusko-rakouské války 1866.
Autor: Karel M. Toman

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.
Zdroj: CEVH

Detail textu na pomníku Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.

Detail textu na pomníku Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.
Zdroj: CEVH

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích po rekonstrukci.

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích po rekonstrukci.
Zdroj: CEVH

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.