Operace Manganese - František Bíroš, Drahomír Vaňura a Štefan Košina

Dne 2. listopadu 1944 byli poblíž obce Bahníky na Slovensku zastřeleni příslušníky německých okupačních jednotek rotný František Bíroš a četař asp. Drahomír Vaňura, příslušníci výsadku MANGANESE. Jaká byla životní cesta zmíněných čs. vojáků a výsadkářů?

František Bíroš se narodil 15. listopadu 1913 v Likavce na Slovensku, kde také vychodil obecnou školu. Pocházel z početné rodiny lesního dělníka a zemědělské dělnice, na níž po předčasné smrti otce stála veškerá péče o rodinu. Po dvou letech strávených na měšťance v Ružomberoku se vyučil číšníkem a nastoupil do zaměstnání v místním nádražním bufetu. Základní prezenční službu absolvoval u telegrafního praporu. Následně pracoval jako železniční dělník v Ružomberoku. Na podzim 1938 v době mobilizace sloužil jako svobodník u Velitelství armádního sboru v Banské Bystrici. V květnu 1939 překročil hranice do Polska. Důvody pro toto rozhodnutí nejsou přesně známé, ale pravděpodobně nesouhlasil se vznikem Slovenského štátu a Protektorátu Čechy a Morava. Lodní přepravou se dostal z Gdyně do Francie. Dne 22. června 1939 byl přijat do cizinecké legie, kde byl zařazen k výcvikové jednotce. Do čs. zahraniční armády byl odveden dne 26. září1939 v Agde. V lednu 1940 byl zařazen do telegrafního praporu 1. čs. divize, s níž se po pádu Francie v červnu 1940 přeplavil lodí do Velké Británie. Ústupových bojů se pro překotný vývoj poměrů nezúčastnil. Dne 28. října 1940 byl povýšen do hodnosti desátníka. V lednu 1941 byl přemístěn do telegrafní štábní roty.

Dokončil měšťanskou školu. Po vytipování k výcviku pro plnění zvláštních úkolů absolvoval speciální čs. a britský výcvikový program a odpovídající kurzy. Dne 2. července 1942 byl povýšen do hodnosti četaře. V prosinci 1943 se stal telegrafistou Vojenské rádiové ústředny. Dostal falešnou identitu a pod jménem František Burda se připravoval na vysazení na Slovensku. V této souvislosti je nutné zmínit, že většina čs. výsadkářů za druhé světové války byli Češi, respektive muži, kteří se považovali za Čechoslováky. Slováků bylo jen několik.

V dubnu 1944 byl Bíroš ustanoven velitelem paraskupiny MANGANESE, v níž byli zařazeni také radiotelegrafista čet. asp. Drahomír Vaňura a rtn. Štefan Košina. Dne 2. května 1944 se přesunul v hodnosti rotného na vyčkávací stanici v Brindisi v Itálii. V noci z 9. na 10. června 1944 byl s ostatními členy skupiny vysazen poblíž Veľkých Uherců u Topoľčan na rodném Slovensku. 

Na tomto místě v našem výkladu odbočíme, abychom si přiblížili život Drahomíra Vaňury. Ten byl sice Čech, který však kvůli svému otci železničnímu úředníkovi prožil podstatnou část svého dětství a mládí na Slovensku. Narodil se 8. března 1915 v Moravských Bránicích. Vyučil se elektromontérem a maturitu získal na Vyšší elektrotechnické průmyslové škole v Bratislavě. Pracoval v elektrárnách v Oslavanech. S poměry po německé okupaci českých zemí se nesmířil, a tak dne 21. prosince 1939 překročil protektorátní hranice, aby se přes Maďarsko, Jugoslávii, Turecko, Sýrii a Bejrút dostal do Francie. Dne 4. března 1940 byl v Marseille prezentován do čs. zahraniční armády. Byla to jeho první zkušenost s vojenským prostředím, jelikož prezenční službu pro studijní volno nevykonal. Byl zařazen k telegrafnímu praporu 1. čs. divize, ale ústupových bojů o Francii se nezúčastnil. Ve Velké Británii sloužil u štábní roty,  pak u telegrafní roty. V hodnosti svobodníka aspiranta byl zařazen do výcviku pro zvláštní úkoly. V této souvislosti absolvoval odpovídající kurzy a školení včetně speciální radiové a spojovací přípravy. Výcvik ukončil v hodnosti četaře aspiranta. Přesunul se do Itálie, odkud se v rámci výsadku dostal na Slovensko.

Čs. exil stanovil výsadkářům ze skupiny MANGANESE náročné úkoly. Operace měla především pracovat zpravodajsky nezávisle na jiných zdrojích, přispět k podrobnému poznání situace na Slovensku a udržovat radiotelegrafické spojení mezi Vojenskou rádiovou ústřednou v Londýně a odbojem na Slovensku. K tomuto účelu byli výsadkáři vybaveni vysílací stanicí Marienka. Navázání kontaktů na domácí odboj vázlo, až se nakonec podařilo získat spojení přímo na organizaci Flora, pak na okruh lidí kolem Vavro Šrobára. Od konce června 1944 výsadkáři spolupracovali s tajnou Vojenskou radou v čele s pplk. Jánem Golianem. V polovině září 1944 obdrželi nové vysílačky, kterými plnili stanovené úkoly při zajišťování spojení mezi britskými styčnými důstojníky SOE a jejich základnou v Itálii. Od 22. září 1944 se při provozu radiostanice podřídili rozkazům kpt. Jaroslava Krátkého z Velitelství 1. čs. armády na Slovensku.

Po potlačení povstání skupina ustoupila do Nízkých Tater a pracovala u Svätého Ondreje v Sopotnícké dolině. Při radiospojení byla skupina lstí zaskočena německou útočnou skupinou SS-Kampfgruppe Schill. Esesáci výsadkáře zajali. Bíroš s Vaňurou byli následně dne 2. listopadu 1944 u obce Bahníky popraveni. Podle poválečné výpovědi Bíroše esesáci střelili do týlu a odřezali mu prst se zlatým prstenem, který nosil. Košina nacistům unikl. U výslechu úspěšně přesvědčil vyšetřovatele, že je tesař nakupující dřevo. Jeho doklady byly uznány za pravé a následně byl propuštěn. Přešel k partyzánům, u nichž setrval v bojové činnosti až do konce války.

V září 1945 byly Bírošovy ostatky exhumovány a s vojenskými poctami pohřbeny na hřbitov v jeho rodné obci. Obdobně bylo postupováno i v případě Drahomíra Vaňury, avšak jeho ostatky nebyly uloženy do hrobu v jeho rodišti, nýbrž na Ústředním hřbitově v Brně. Později byly i přes protesty rodiny přemístěny na čestné pohřebiště tohoto hřbitova. Za svou účast na národním boji za osvobození byli František Bíroš a Drahomír Vaňura „in memoriam“ povýšeni do hodnosti nadporučíka. Obdrželi i vysoká čs. vyznamenání. 

Památku rotného Františka Bíroše a četaře asp. Drahomíra Vaňury lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u válečných hrobů, které je připomínají.

Jan Benda

Památník ve skotském Arisaigu připomínající rotného Františka Bíroše a četaře asp. Drahomíra Vaňuru: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-32165

Hrob čet. asp. Drahomíra Vaňury na čestném pohřebišti v Brně v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-12374

Summary: 

Operation Manganese was the code name for the first paratrooper landing on the territory of Slovakia during the Second World War. It was sent from Great Britain and organized by the intelligence department of the exiled Czechoslovak Ministry of National Defence.  Its members, commander and radio operator Staff Sgt. František Bíroš, Staff Sgt. Štefan Košina, radio operator Sgt. asp. Drahomír Vaňura had intelligence tasks and in this context they had to maintain radio contact with the Czechoslovak exile in London. For this purpose, they were equipped with a radio station with the code name Marienka. Bíroš and Vaňura were captured by the SS unit and executed on November 2, 1944.