Operace Tetřev

Posilující partyzánská aktivita na Moravě, spojená s vypuknutím Slovenského národního povstání, přesuny jednotlivců a menších skupin dobrovolníků přes hranice na Slovensko a naopak příchodem skupiny kpt. Jána Ušiaka, zárodku budoucí 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky, na Moravu, vyvolala odvetné údery německých okupačních jednotek. Již 2. listopadu 1944 se Němcům podařilo za pomoci konfidentům přepadnout štábní jednotku oddílu Jana Žižky, následující den padl sám velitel Ušiak a následovalo zatýkání spolupracovníků v okolních obcích. Ale K. H. Frank požadoval demonstrativní úder. Vznikl tak plán protipartyzánské operace Tetřev, kdy mělo dojít k hermetickému obklíčení oblasti působení oddílu Jana Žižky a dalších partyzánských skupin, systematickému pročesání lokality východně od Rožnova a Frenštátu pod Radhoštěm a likvidaci všech staveb a míst vhodných k ukrytí před blížící se zimou. 

Operace započala 16. listopadu 1944 v ranních hodinách a zapojilo se 12 000 mužů 540. divize Wehrmachtu, 700 mužů zvláštních policejních stíhacích oddílů Ruhsam a Burger a 320 mužů komand zvláštního určení. Hranice obklíčené oblasti dosahovala délky 55–60 km. V oblasti byl vyhlášen výjimečný stav s drakonicky vymáhaným zákazem vycházení a obyvatelstvo se smělo pohybovat jen po určených cestách. Zatčení spolupracovníci měli být pro výstrahu popravováni oběšením v místě bydliště. K. H. Frank na akci osobně dohlížel. Celá oblast byla rozdělena do devíti sektorů a každý den pak byly od východu jeden až dva sektory pročesány. Kvůli dopravním komplikacím se nepodařilo uzavřít oblast okamžitě. Členitost terénu a rozsah obklíčeného území byl nad síly okupačních jednotek. Nedostatek přepravních kapacit nutil jednotky armády k pěším přesunům a do toho se začalo zhoršovat počasí. Navíc se partyzánské oddíly, v reakci na zatýkání z počátku listopadu, rozptýlily a rozdělily do menších skupin a začaly se přesouvat ještě před započetím operace jinam. 

Přesto došlo k několika střetnutím německých jednotek a partyzánů. K prvnímu došlo již 17. listopadu 1944 v místě zvaném Kladnatá nedaleko Lhotské Louky. Asi patnáctičlenná partyzánská skupina se ukryla v domě Kamily Tkáčové, jejíž manžel František byl již dříve zadržen nacistickými orgány. V 10:15 dorazila ke stavení skupina německých vojáků a policistů za účelem domovní prohlídky. Uvítala je Tkáčová s dítětem v ruce. Němci zpozorovali v síni zanechané kulomety. Začala přestřelka. Zprávy o výsledku boje se zcela neshodují. Dozajista padl kapitán Zachar Sirotin, nadporučík Grigorij Pankevič a poručík Pavel Kudelja. Mezi padlými jsou vzpomínáni také František Vala ze Vsetína a ruský partyzán „Fedor“. Do zajetí měl upadnout živý partyzán „Luboš“. Zbytku skupiny se podařilo uprchnout. Na straně útočníků padl jeden důstojník a tři příslušníci mužstva (někdy je udáváno až pět padlých příslušníků mužstva) a dva němečtí policisté byli zraněni. Samotné stavení buď vzplanulo během boje, nebo bylo posléze Němci zapáleno. Těla padlých partyzánů byla ponechána plamenům. Kamila Tkáčová byla zatčena a druhý den spáchala v cele ve Frenštátě pod Radhoštěm sebevraždu. V místě, kde stál domek manželů Tkáčových, byl 7. května 1977 odhalen pomník připomínající tři padlé a Kamilu Tkáčovou. Zuhelnatělá těla partyzánů byla den po skončení operace Tetřev pochována u zdi hřbitova v Horní Bečvě. V roce 1970 byl na hřbitově odhalen impozantní pomník s nápisovou tabulkou „kpt. Syrotin Zachar, Kudelja Pavel † 17. 11. 1944 a další“, opatřený na vrcholu pod rudou hvězdou textem „Padlým rudoarmějcům 4. května 1945“.

Operace tetřev probíhala dál. Druhý větší střet vypukl 20. listopadu 1944, když byl odhalen dočasný úkryt v lese Cípková u Prostřední Bečvy. Šlo o čtyřčlennou skupinu spolupracovníků partyzánů – uprchlíků, kterou vyhnala 5. listopadu 1944 z Prostřední a Horní Bečvy protipartyzánská akce následující po rozbití velitelství partyzánské jednotky Jana Žižky. Došlo ke krátké nerovné přestřelce. Nebylo úniku. Během kapitulace skupiny se zastřelil učitel František Háša, jeden ze dvou převaděčů, kteří byli zodpovědní za úspěšný přechod partyzánské skupiny Jana Žižky ze Slovenska na Moravu v září 1944. Dva další obyvatelé úkrytu, Čeněk Divín a jeho švagr Bedřich Kubiš, byli zajati, vězněni, v lednu 1945 odsouzeni v Brně k trestu smrti a 13. března 1945 popraveni v pražské pankrácké sekyrárně. Alžbětě Divínové, manželce zajatého Čeňka Divína, se podařilo ukrýt v závěji a zatčení uniknout. Válku přežila a mohla se vrátit ke svým dvěma dětem. V roce 1963 byl v místě tragédie, nyní Hášově háji, odhalen prostý pomník z kamenných kvádrů s nápisovou deskou. Aktu se zúčastnil také druhý velitel 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky pplk. D. B. Murzin.

Další dva partyzáni padli podle německé zprávy následujícího dne, 21. listopadu 1944. Václav Mašek z Moravské Ostravy a Ludvík Wasserbauer z Prahy, členové skupiny kapitána V. G. Ševcova-Grekovského z 1. čsl. partyzánského oddílu Jana Žižky, byli zastřeleni u Bácova nedaleko Prostřední Bečvy. Také v místě jejich úmrtí byl vztyčen prostý pomník, který určuje jako datum střetu již 20. listopad 1944. Na dalších pomnících je jméno Mašek často komoleno do podoby Maček a jméno  Ludvíka Wasserbauera  nabývá až podoby Vaserbauer.

Protipartyzánská operace Tetřev byla ukončena 22. listopadu 1944. Z německého pohledu šlo o fiasko. Do zajetí padli jen 4 partyzáni a 13 jejich spolupracovníků. V boji padlo 8 partyzánů či jejich spolupracovníků. Německé ztráty byly srovnatelné – 8 mužů padlo a 4 byli zraněni. Některé ztráty měly na svědomí vlastní nedostatečně vycvičené jednotky. Vojenský velitel operace, generálporučík Windeck, shrnul pocity z operace Tetřev následovně: „Závěrem musím konstatovat, že spolupráce s policií byla v každém ohledu neradostná a nekamarádská. Policie se neslýchaně vyvyšovala, byla domýšlivá, přitom ale pohodlná. Policejní vedení bylo málo rázné, ba vysloveně měkké. Za energičtějšího velení nasazených policejních sil, byly by bývaly výsledky příznivější.“ Během operace Němci zastřelili také 3 civilisty. V Trojanovicích druhý den operace vojáci smrtelně ranili dvě mladé ženy, Boženu Brožovou a Boženu Slovákovou, které šly na svatbu své kamarádky či se na ní chystaly pletením věnečků. V Prostřední Bečvě zastřelili dopoledne 19. listopadu vojáci Jindřicha Frňku, který vyběhl ze stavení za svým synem. Kromě těchto smrtelných incidentů bylo v Trojanovicích, Horní, Prostřední a Dolní Bečvě postřeleno dalších 6 civilistů.

Nešlo o všechny oběti operace Tetřev. V souladu s nařízením o veřejných exekucích došlo den po skončení operace, 23. listopadu 1944, k vykonání poprav pomocníků partyzánů. U silnice v Čeladné byli na lípě oběšeni Karel Vinkler a Oldřich Machandr za poskytnutí pomoci zraněnému veliteli 1. čsl. partyzánského oddílu Jana Žižky, Jánu Ušiakovi. V Dolní Bečvě byl u svého domku na lípě popraven Hynek Tošenovský. U svého obchodu v Prostřední Bečvě byl na telefonním sloupu u jeho domu oběšen Oldřich Šimurda a ve Velkých Karlovicích nacisté popravili na jasanu u místního kostela obchodníka Dobromila Kováře. Těla, opatřená cedulkou „Pomáhal jsem partyzánům“, zůstala na místě pod četnickou stráží viset po dobu čtyřiceti osmi hodin. Po sejmutí byli muži zpopelněni v ostravském krematoriu. Jasan, na kterém byl oběšen Dobromil Kovář, nechal hned 9. května 1945 pokácet František Molo, Kovářův osobní přítel a člen 1. čs. partyzánské brigády J. Žižky. Ponechaný 1,5 m vysoký kmen použitý jako památník na Dobromila Kováře byl odstraněn při rozšiřování silnice. Pamětní deska je tak umístěna na domě, kde žil. V roce 1947 byly perzekvovaným Tošenovskému a Šimurdovi odhaleny památníky v místech skonu. Prvotní skromný pomník K. Vinklera a O. Machandra byl umístěn přímo na lípě. Současný rozměrný pomník na přístupu do Čeladné byl odhalen 4. listopadu 1962. Oběti z řad pomocníků, partyzánů i nahodilých obětí operace Tetřev jsou připomenuty také na Památníku 2. světové války v Hrabyni.

Vlastimil Křišťan

Pomník boje na Klednaté ze 17. listopadu 1944: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7206-805

Pomník partyzánům padlým na Kladnaté 17. listopadu 1944 umístěný na hřbitově v Horní Bečvě: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7206-803

Pomník spolupracovníků partyzánů v Hašově háji, kde došlo k boji 20. listopadu 1944: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7206-790

Pomník v místě úmrtí partyzánů Maška a Wasserbauera u Bacova:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7206-796

Oběti boje v Hašově háji a u Bácova a perzekucí na civilním obyvatelstvu jsou také připomenuty na památníku před ZŠ U mostu v Prostřední Bečvě: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7206-789

Připomínka obětí z Hášova háje, partyzánů Maška a Wasserbauera a rodáků na pamětní desce na budově ZŠ U Mostu: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7206-792

Připomínka obětí z Hášova háje na pamětní desce na MŠ Kněhyně: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7206-793

Bedřich Kubiš a Kamila Tkáčová jsou připomenuti také na památníku v Horní Bečvě: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7206-801

Na příjezdové cestě do Čeladné jsou Oldřich Machandr a Karel Vinkler připomenuti od 4. listopadu 1962 rozměrným pomníkem: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8107-8044

Hynek Tošenovský je, krom jiných míst, připomenut pod lípou u kostela v Dolní Bečvě, kde byl popraven: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7206-799

Pomník Oldřicha Šimurdy v místě popravy v Prostřední Bečvě: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7206-791

Pamětní deska Dobromila Kováře ve Velkých Karlovicích: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1149

Památeční obraz Boženy Slovákové uložený na obecním úřadě v Lužné: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1206

Připomenutí Boženy Brožové na pomníku v Trojanovicích: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8105-26262

Pomník 2. světové války v Hrabyni: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8117-35126

Summary:

The growing partisan activity in Moravia, linked to the Slovak National Uprising and the arrival of Captain Ján Ušiak's group (the nucleus of the 1st Czechoslovak Partisan Brigade of Jan Žižka), provoked German forces into reprisals. Operation Tetřev (Grouse), launched on the morning of November 16, 1944, aimed to encircle and eliminate partisan groups and possible hiding places east of Rožnov pod Radhoštěm and Frenštát pod Radhoštěm. The operation, which involved 13,000 members of German army and police, imposed curfews and severe restrictions on the civilian population. The partisans dispersed before the operation began, and the German efforts were further complicated by difficult terrain, poor logistics and deteriorating weather. Only few clashes occurred, including fight at Kladnatá, where five partisans died, and in Cípková forest, where František Háša committed suicide after his group's was discovered and a short, unequal battle with the Germans. Other resistance members were captured and executed later, including public hangings of partisan supporters, the day after the official end of the operation on November 23, 1944. Also eight German soldiers and three innocent civilians were killed during the operation. Despite its scale, Operation Tetřev was a failure.

Zdroje:

SUCHÁNKOVÁ, Kateřina. Protipartyzánská operace Tetřev v roce 1944. [Diplomová práce]. Brno, MU FF, 2013. On-line: https://is.muni.cz/th/ll3b3/Suchankova_DP.pdf

GEBHART, Jan, ŠIMOVČEK, Ján. Partyzáni v Československu 1941-1945. Praha: Naše vojsko, 1984.

PŘIKRYL, Josef. 1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky: Srpen-listopad 1944. Ostrava: Profil, 1976.

Protipartyzánská operace Tetřev. On-line: https://www.druhasvetova.com/?p=partyzani/Protipartyzanska-operace-Tetrev

STACHEN, Petr. Pankrácká kalvárie 3. In: Hlas revoluce, 26. 7. 1980. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:61441751-ad07-11ea-9a8c-001b63bd97ba

In memoriam. In: Partyzán, 22. 3. 1946. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:38e899db-9a5b-11e9-a5d1-005056b73ae5

Z bojů za naši svobodu. In: Zbrojovák, 23. 11. 1984.

HÝŽA, Václav. Uctění smrti padlého velitele partyzánského oddílu Jana Žižky, Jána Ušiaka v Čeladné. On-line: https://www.majgemer.sk/gemer/odboj/item/11726-ucteni-smrti-padleho-velitele-partyzanskeho-oddilu-jana-zizky-jana-usiaka-v-celadne

MLČÁK, Leoš. Státní seznam nemovitých kulturních památek okresu Frýdek-Místek: metodický a informační materiál pro pracovníky památkové péče a národních výborů. Ostrava: Krajské středisko státní památkové péče, 1980.