Rady, postupy, žádosti

Postup při vyřizování žádostí

Žádost podaná ve smyslu ustanovení zákona musí mít písemnou formu a musí obsahovat údaje uvedené níže (viz jednotlivé druhy žádostí).

Žádost se podává prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Součástí žádosti musí být i požadované přílohy.

Náklady na pořízení příslušných příloh hradí žadatel.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností předloženou žádost posoudí:

• zejména s ohledem na skutečnost, zda je předmětný válečný hrob (pietní místo) v evidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu,
• dále posoudí okolnosti, které vedou žadatele k podání žádosti a k žádosti připojí své vyjádření, zda je s ohledem na ustanovení zákona oprávněná a zda její kladné vyřízení doporučuje nebo nedoporučuje.

Žádost se svým vyjádřením postoupí příslušnému krajskému úřadu.

Krajský úřad postupuje obdobně jako obecní úřad obce s rozšířenou působností a žádost se svým vyjádřením zašle odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany.

Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany posoudí, zda žádost obsahuje všechny potřebné údaje a náležitosti. Případné nejasnosti a nedostatky řeší se žadatelem, popřípadě s obecním nebo krajským úřadem. Vykazuje-li žádost závažné nedostatky, které brání jejímu kladnému vyřízení, vrátí žádost s odůvodněním žadateli k doplnění chybějících údajů a náležitostí.

Souhlasí-li ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany s přemístěním, zrušením válečného hrobu (pietního místa), jinou změnou než jeho údržbou a úpravou a se zřízením nového válečného hrobu (pietního místa), řeší předloženou žádost písemným souhlasem.

Nesouhlasí-li, žádost zamítne a své stanovisko s odůvodněním sdělí žadateli.

Na řešení žádostí o zrušení (přemístění) válečného hrobu (pietního místa) nebo o zřízení nového válečného hrobu (pietního místa) se nevztahují ustanovení správního řádu.

Žádosti se zpracovávají volnou formou, nebo s využitím formulářů vydaných Ministerstvem obrany v minulosti.

Přemístění, zrušení a jiná změna válečného hrobu (pietního místa)

Přemístěním válečného hrobu se rozumí vyzvednutí ostatků válečných obětí z dosavadního válečného hrobu a jejich přemístění do hrobového místa na veřejném pohřebišti nebo do jiného válečného hrobu za podmínek uvedených v ustanovení § 4 a 6 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.

Součástí přemístění válečného hrobu je i zajištění úpravy místa, kde se původní válečný hrob nacházel a zajištění údržby a úpravy válečného hrobu na novém místě ve smyslu ustanovení § 2 zákona.

Přemístěním pietního místa se rozumí umístění pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobného symbolu na nové vybrané místo, které připomíná válečné události a oběti,a to na katastrálním území obce, v němž se válečná událost uskutečnila.

Podmínkou je dodržení dosavadního vzhledu pietního místa, popř. jeho vylepšení v rámci údržby a úpravy ve smyslu ustanovení § 2 zákona. Není-li to možné, odůvodněné výjimky povoluje odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany.

Zrušením válečného hrobu se rozumí vyzvednutí ostatků válečných obětí z dosavadního válečného hrobu za podmínek uvedených v ustanovení § 4 a 6 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů a jejich odvezení do zahraničí.

Zrušením válečného hrobu se rozumí i vyzvednutí lidských ostatků z dosavadního válečného hrobu za podmínek uvedených v ustanovení § 4 a 6 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, a jejich pohřbení na veřejném pohřebišti, rozhodne-li Ministerstvo obrany, že se v daném případě nejedná o válečný hrob.

Zrušením pietního místa se rozumí odstranění pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobného symbolu, který připomíná válečné události a oběti.

Jinou změnou válečného hrobu (pietního místa) se rozumí změna vzhledu (architektonického řešení) válečného hrobu (pietního místa), změna obsahu textu na náhrobku nebo pamětní desce.

O přemístění, zrušení a jiné změně válečného hrobu nebo pietního místa se v Evidenci válečných hrobů provedou změny příslušných údajů.

Zřízení nového válečného hrobu (pietního místa)

Zřízením nového válečného hrobu se rozumí realizace projektu válečného hrobu na pohřebišti za podmínek stanovených zákonem a zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.

Zřízením nového pietního místa se rozumí realizace projektu pietního místa za podmínek stanovených příslušnými právními předpisy. O zřízení nového válečného hrobu nebo pietního místa se v Evidenci válečných hrobů pořídí potřebný záznam.

Zřizovatelem válečného hrobu (pietního místa) se rozumí fyzická nebo právnická osoba (např. pozůstalý nebo příbuzný, občanské sdružení, obec apod.), která na své náklady zřídí válečný hrob včetně náhrobku a ostatního hrobového zařízení, v případě pietního místa včetně pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobného symbolu, který připomíná válečné události a oběti.

Žádost se zasílá prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany.

K žádosti musí být přiložen písemný souhlas vlastníka nemovitosti, na které má být nový válečný hrob (pietní místo) zřízen.

Nový válečný hrob (pietní místo) může být zřízen pouze se souhlasem ředitele odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany a vlastníka nemovitosti. Tyto souhlasy však nenahrazují povolení nebo vyjádření jiného správního úřadu.

Náhrada za omezení užívání nemovitosti, na které je válečný hrob (pietní místo) umístěn

Omezením užívání nemovitosti se rozumí stav, kdy vlastník nemovitosti je nucen na předmětné nemovitosti strpět válečný hrob nebo pietní místo jako věcné břemeno, jehož umístění mu neumožňuje užívat nemovitost v plném rozsahu vlastnických práv.

Věcné břemeno zřizuje vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob (pietní místo) umístěn, na vlastní náklady.

Žádost o náhradu podává písemně vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob (pietní místo) umístěn, nachází-li se předmětný hrob (pietní místo) mimo pohřebiště a omezuje-li jeho umístění vlastníkovi nemovitosti užívání této nemovitosti.

Náhradou za omezení užívání nemovitosti se rozumí odškodnění vlastníka nemovitosti, který prokazatelně prokáže omezení užívání nemovitosti.

Náhrada se poskytuje pouze jednou, bez ohledu na případné změny vlastnických vztahů a o přiznání náhrady rozhoduje ředitel odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany.

Odkoupení nemovitosti (její části), na níž je válečný hrob (pietní místo) umístěn

Žádost o odkoupení nemovitosti podává písemně vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob (pietní místo) umístěn, nachází-li se předmětný hrob (pietní místo) mimo pohřebiště a omezuje-li jeho umístění vlastníkovi nemovitosti závažným způsobem užívání této nemovitosti.

Závažným způsobem omezené užívání nemovitosti se rozumí stav, kdy věcné břemeno [válečný hrob (pietní místo) na předmětné nemovitosti a s jeho umístěním spojený provoz] např. poškozuje nemovitost nebo výrazně omezuje majetkový nebo jiný prospěch vlastníka nemovitosti.

Věcné břemeno zřizuje vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob (pietní místo) umístěn, na vlastní náklady.

Rozhodnutí, co je válečným hrobem (pietním místem)

Vznikne-li pochybnost, zda určitý již existující objekt je nebo není válečným hrobem (pietním místem) ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 a 2 zákona, může vlastník takového objektu požádat odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany o příslušné rozhodnutí.

K péči o opuštěné německé a další hroby na hřbitovech v České republice

Péče o hroby je humanitárním požadavkem všeobecně vyžadujícím pietu vůči mrtvým. Zároveň představuje respektování potřeby rodinných příslušníků zachovávat památku na zemřelé a místa jejich posledního odpočinku v úctě, ctít náboženské vnímání hřbitovů jako „svatého pole“ a respektovat význam hřbitovů z hlediska kulturněhistorického, architektonického a uměleckořemeslného obsahu a projevu kulturní jedinečnosti krajiny. Radu vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“) v té souvislosti oslovili zástupci německé menšiny v Radě, spoukázáním na bilaterální česko-německou Smlouvu o dobrém sousedství a přátelské spolupráci č. 521/1992 Sb., která Českou republiku k výše uvedenému přístupu zavazuje.

Text příručky upravuje možný postup obcí pří nakládání s opuštěným civilním hrobovým zařízením původně německého vlastníka, a to zdůvodu specifické povahy této věci v souvislosti s uvedenou mezinárodní smlouvou, etickými principy a zachováním dostatečné piety. Zcela specifické postavení sepulkrálních památek zejména v pohraničí je dáno důsledky poválečného vystěhování Němců. Tyto památky bývají veřejností považovány za české, ale jsou spojené i s německým kulturním dědictvím. Je zřejmé, že zde existuje nejen český, ale v duchu usmíření oprávněně i německý zájem na jejich zachování.

Příručka: K péči o opuštěné německé a další hroby na hřbitovech v České republice