Osvobození Brna 1945

Osvobození Brna 1945

Bratislavsko-brněnská operace započala 25. března 1945 překročením řeky Hron na středním Slovensku a 4. dubna byla dobyta Bratislava. Jednotky 2. ukrajinského frontu se probojovaly k řece Moravě 6. dubna. Klíčové překročení řeky Moravy proběhlo již 7. dubna v Brodském a 11. dubna Sověti a Rumuni osvobodily Lanžhot, následovaný o dva dny později Hodonínem a Velkými Bílovicemi. 

Okamžitě 15. dubna 1945 následovala snaha využít zhroucení německé obrany na řece Moravě k rychlému postupu do Brna. První čtveřice sovětských tanků dorazila 18. dubna do oblasti Ústředního hřbitova, ale byla zlikvidována a německá skupina armád Střed, posílená stažením jednotek od Sověty dobyté Vídně, dokázala sovětský postup ve dnech 18.-24. dubna zastavit na linii Ivančice-Ořechov-Rajhrad-Šitbořice. Němci provedli několik úspěšných protiútoků, kdy 19. dubna znovudobyli Ořechov či 20. dubna odřízli sovětské jednotky u Popůvek. 

Obnovený sovětský útok, posílený o 6. gardovou tankovou armádu od Vídně a podporovaný leteckým a dělostřeleckým bombardováním, se dokázal 23. dubna spojit s odříznutými jednotkami u Popůvek a 24. dubna osvobodit Ořechov, Ořechovičky, Tikovice, Popůvky, Omice, část Žebětína, Šlapanice a první brněnské předměstí – Tuřany. Následujícího dne se jednotky 2. ukrajinského frontu probojovaly až k břehům Svratky a Svitavy a v noci v okolí výstaviště za pomoci Brňanů překročili vodní tok a během urputných bojů s jednotkami Wehrmacht, Waffen-SS i Volksturmu ovládli 26. dubna městské centrum i většinu předměstí Brna.

Rozkazem vrchního velitele z 26. dubna 1945 č. 345 maršála Stalina: „Vojska 2. ukrajinského frontu, pokračující v ofenzivě, dnes, 26. dubna, v důsledku obratného obkličovacího manévru a čelním útokem, dobyla velké průmyslové centrum Československa, město Brno – důležitou křižovatku cest a silný opěrný bod německé obrany. (...) Dnes, 26. dubna, v 22 hodin hlavní město naší vlasti Moskva, jménem vlasti zdraví udatná vojska 2. ukrajinského frontu, ovládající město Brno, dvaceti dělostřeleckými salvami z dvě stě dvaceti čtyř děl.“

Osvobození centra a moskevské oslavy ale neznamenaly pro město klid. Německé jednotky držely na severních předměstích pevná obranná postavení a stále dělostřelecky ostřelovaly ulice v severní části metropole. Poslední předměstí Brna – Řečkovice – bylo zcela osvobozeno až v rámci německé kapitulace 9. května 1945.

Celkově si brněnská operace vyžádala asi 20 000 padlých sovětských a rumunských vojáků, 7000 padlých německých vojáků a životy 1200 civilních obyvatel. Boje v samotném Brně stály životy 4 246 Sovětů a 71 Rumunů, kteří byli zprvu pohřbeni v blízkosti místa úmrtí. V poválečných letech byla většina ostatků přemístěna na čestná pohřebiště příslušníků Rudé armády a Rumunské královské armády na Ústředním hřbitově. Výjimku tvoří například 50 rudoarmějců pochovaných v části Nový Lískovec nebo 106 rudoarmějců ve čtyřech šachtových hrobech v části Řečkovice, kteří na těchto místech leží dodnes. Na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova odpočívá 3647 příslušníků Rudé armády a 1569 rumunských vojáků. Čestné pohřebiště rumunských vojáků bylo vytvořeno v letech 1951-1952 přemístěním padlých příslušníků Rumunské královské armády z většiny lokalit Čech a Moravy.

Čestná pohřebiště sovětských a rumunských vojáků na Ústředním hřbitově v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=f6921c4a-8ad4-402f-a166-d009ebbd803c
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=cae956b0-ea50-4c5f-a498-8378a5995f1b

Pohřebiště v lokaci Brno-Jundrov v Evidenci válečných hrobů https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=dfd3a5d9-ad4f-434d-94d3-577fcd34a88a

Pohřebiště v lokaci Brno-Komín v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13801

Pohřebiště v lokaci Brno-Královo pole v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13814&rgid=5&rgn=Jihomoravsk%c3%bd&orid=227&orn=Brno&mid=1296&min=Brno-Kr%c3%a1lovo%20Pole&hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&st=0&

Pohřebiště Brno-Nový Lískovec v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13813

Pohřebiště Brno-Řečkovice v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=4b10fefc-7c3b-4776-8719-31f4c672a370 



 

Sovětští vojáci vedou minometnou palbu z Jánské ulice směrem na Panskou

Sovětští vojáci vedou minometnou palbu z Jánské ulice směrem na Panskou
Zdroj: ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975.

Příjezd prvního sovětského tanku (americký M4 Sherman) k Novému domovu v Brně na Gorkého ulici kolem poledne 26. dubna 1945

Příjezd prvního sovětského tanku (americký M4 Sherman) k Novému domovu v Brně na Gorkého ulici kolem poledne 26. dubna 1945
Zdroj: ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975.

Rumunští důstojníci při slavnosti v Lelekovicích

Rumunští důstojníci při slavnosti v Lelekovicích
Zdroj: MAINUŠ, František, BENEŠ, Pavel. Ve jménu přátelství: Rumunská armáda v bojích za osvobození Československa. Brno: Blok, 1975.

Pomník padlých sovětských hrdinů v ulicích osvobozeného města Brna

Pomník padlých sovětských hrdinů v ulicích osvobozeného města Brna
Zdroj: JAMNICKÝ, Branislav. Osvobození Moravy, Brno, 1964.

Ústřední pomník a kolumbárium Čestného pohřebiště sovětských vojáků v Brně

Ústřední pomník a kolumbárium Čestného pohřebiště sovětských vojáků v Brně
Zdroj: CEVH.

Čestné pohřebiště rumunských vojáků v Brně

Čestné pohřebiště rumunských vojáků v Brně
Zdroj: CEVH.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.