Boje o Liptovský Mikuláš 1945

Boje o Liptovský Mikuláš 1945

Po Karpatsko – dukelské operaci čekala 1. československý armádní sbor další krvavá bitva o Liptovský Mikuláš, v jehož předpolí Němci a také Maďaři vybudovali mohutnou obranu. Československé jednotky obsadily už 1. února bez větších ztrát Žiar a Podtureň a 3. února Smrečany severně od Liptovského Mikuláše. Ale Němci se v žádném případě nevzdávali (na rozdíl od Maďarů, jejichž bojová morálka upadala a postupně byli v předních liniích nahrazováni německými vojáky) a podnikali cílené protiútoky s dovedným využitím paleb dělostřelectva řízených s předem vybudovaných pozorovatelen. Ve dnech 2. – 4. února československé jednotky zaznamenávají v Žiaru a Podturni také první větší ztráty, včetně 11 padlých. Mezi těžce zraněnými byl i velitel 3. pěší brigády generál Karel Klapálek, který se poté šest týdnů léčil v nemocnici ve Vyšných Hágách.

 

Do začátku března probíhaly tvrdé poziční boje, v nichž ani jedna strana nedosáhla významných úspěchů. Dne 3. března československé jednotky zahájily překvapivý útok bez dělostřelecké podpory, ale podařilo se jim dobýt pouze obec Bobrovec a Trstené. Německé posily v následujících dnech ovšem opět zatlačily Čechoslováky do Smrečan, o které se neustále sváděly tuhé boje. Ve dnech 11. února až 3. dubna padlo a zemřelo ve Smrečanech 113 československých vojáků.

 

Naproti tomu sovětským jednotkám se podařilo z jihovýchodu obsadit velkou část města Liptovský Mikuláš včetně nádraží. K 10. březnu mělo dojít k vystřídání těchto jednotek československými, ale Sověti se stáhli, aniž by dobyté úseky řádně předali. Nastalého chaosu německé velení využilo k opětovnému obsazení města. Další ofenzívu k osvobození města zahájil čs. armádní sbor 30. března. Po tuhých bojích bylo město v součinnosti se sovětskými jednotkami vyčištěno od nepřátel až 4. dubna 1945.

 

Českoslovenští vojáci padlí v bojích u Liptovského Mikuláše byli pohřbeni pod vrcholem Háj Nicovo. Od roku 1950 zde byl budován monumentální památník, který byl slavnostně odhalen v květnu 1961. V lednu 1985 byl na tomto vojenském hřbitově pohřben i dlouholetý normalizační ministr národní obrany Martin Dzúr, který se bohů u Liptovského Mikuláše rovněž účastnil.

 

V roce 2021 byly v rámci rekonstrukce z pohřebiště odstraněny kamenné obrubníky vymezující jednotlivá hrobová místa. 

V Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR v současnosti evidujeme 541 padlých a zemřelých hrdinů pohřbených v jednotlivých válečných hrobech.

 

Odkaz na Centrální evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=a2544d02-5e30-4fe4-82e5-3148345b0048

 

Pomník v areálu vojenského hřbitova Háj Nicovo

Pomník v areálu vojenského hřbitova Háj Nicovo
Zdroj: MO ČR.

Českoslovenští vojáci padlí v bojích u Liptovského Mikuláše byli pohřbeni pod vrcholem Háj Nicovo

Českoslovenští vojáci padlí v bojích u Liptovského Mikuláše byli pohřbeni pod vrcholem Háj Nicovo
Zdroj: MO ČR.
Zdroj: CEVH.

Celkový pohled na památník

Celkový pohled na památník
Zdroj: CEVH.

Detailní pohled na válečné hroby

Detailní pohled na válečné hroby
Zdroj: MO ČR

V Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR v současnosti evidujeme 541 padlých a zemřelých hrdinů pohřbených v jednotlivých válečných hrobech

V Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR v současnosti evidujeme 541 padlých a zemřelých hrdinů pohřbených v jednotlivých válečných hrobech
Zdroj: MO ČR.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.