Péče o válečné hroby

Péči o válečný hrob (Péčí o válečné hroby se rozumí zabezpečování úpravy, ochrany, zřizování nových válečných hrobů, přemísťování nebo rušení válečných hrobů, včetně exhumací) zabezpečuje vlastník válečného hrobu, a pokud není znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn.

Přemístění nebo zrušení válečného hrobu a jinou změnu válečného hrobu než jeho údržbu a úpravu (Údržbou a úpravou válečného hrobu se rozumí označení válečného hrobu, umístění pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobného symbolu, včetně běžné údržby válečného hrobu, jeho okolí a přístupu k němu) může jeho vlastník nebo, pokud není znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn, provést jen na základě jeho písemné žádosti a po písemném souhlasu Ministerstva obrany (dále jen "ministerstvo").

  • Nový válečný hrob lze zřídit jen na základě písemné žádosti zřizovatele a po písemném souhlasu vlastníka nemovitosti a ministerstva.
  • Souhlasy ministerstva nenahrazují povolení nebo vyjádření jiného správního úřadu, pokud je vyžadováno podle zvláštního právního předpisu.

Vlastník válečného hrobu, jakož i vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob umístěn, pokud je válečný hrob mimo pohřebiště, je povinen umožnit k němu přístup za účelem vzdání úcty nebo provedení prací souvisejících s péčí o válečný hrob.

Je-li válečný hrob umístěn mimo pohřebiště, má vlastník nemovitosti nárok na náhradu za omezení užívání nemovitosti. Pokud je vlastníkovi nemovitosti užívání závažným způsobem v důsledku existence válečného hrobu ztíženo, je stát povinen, na základě jeho písemné žádosti, nemovitost nebo její část odkoupit. Náhrady vlastníkům nemovitostí poskytuje ministerstvo. Výše náhrady a kupní cena se stanoví podle zvláštních právních předpisů.

Péčí o válečné hroby a pietní místa se rozumí zabezpečování úpravy, ochrany, zřizování nových válečných hrobů (pietních míst), přemísťování nebo rušení válečných hrobů (pietních míst) včetně exhumací (§ 3 zákona).

Nedílnou součást péče o válečné hroby (pietní místa) tvoří jejich běžná údržba včetně údržby jejich okolí a přístupu k nim (§ 2 odst. 5 zákona). Cílem udržování válečných hrobů a pietních míst je jejich zachování v důstojném a poznatelném stavu.

Běžnou údržbou se ve smyslu ustanovení zákona rozumí zejména:

  • udržování náhrobků, hrobového zařízení, pamětních desek, pomníků, památníků nebo obdobných symbolů v čistotě, nezkorodovaném (nezoxidovaném) a jinak neporušeném stavu a jejich zachování v poznatelném stavu;
  • odstraňování případných hanlivých nebo jinak nepatřičných a znesvěcujících nápisů a symbolů;
  • zajišťování pietní výzdoby při významných výročích, která se k válečnému hrobu (pietnímu místu) vztahují, a včasné odstraňování uschlých květin a věnců;
  • taková úprava okolí, při které nedojde k omezení viditelnosti válečného hrobu (pietního místa) a přístupu k němu (např. výsadba keřů, stromů a sečení přerostlé trávy);
  • zajišťování schůdnosti přístupové cesty včetně odstraňování přerostlé trávy, sněhu a náledí.

Je-li válečný hrob (pietní místo) prohlášen za kulturní památku, je nutno při jeho údržbě a úpravě včetně běžné údržby válečného hrobu (pietního místa), jeho okolí a přístupu k němu postupovat podle § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.


Práva a povinnosti:

Podle ustanovení § 3 zákona zabezpečuje péči o válečný hrob (pietní místo) vlastník válečného hrobu (pietního místa), a není-li znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob (pietní místo) umístěn.

Vlastník válečného hrobu (pietního místa), jakož i vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob (pietní místo) umístěn, je-li hrob (pietní místo) mimo pohřebiště, jak veřejné tak neveřejné, jsou povinni umožnit k němu přístup za účelem vzdání úcty nebo provedení prací, které souvisejí s úpravou a údržbou válečného hrobu (pietního místa).

Je-li válečný hrob (pietní místo) umístěn mimo pohřebiště, má vlastník nemovitosti nárok na náhradu za omezení užívání nemovitosti.

Je-li vlastníkovi nemovitosti její užívání ztíženo závažným způsobem v důsledku umístění válečného hrobu (pietního místa), je stát zastoupený Ministerstvem obrany povinen na základě písemné žádosti vlastníka nemovitost nebo její část odkoupit.


Základní pojmy:

Válečný hrob

Válečným hrobem je pro účely tohoto zákona místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku

  • aktivní účasti ve vojenské operaci nebo
  • válečného zajetí, anebo
  • ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.

Válečným hrobem může být

  • hrob jednotlivce,
  • hrob hromadný nebo osárium,

včetně náhrobků a ostatního hrobového zařízení.

Válečným hrobem je rovněž evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí, anebo jiný objekt, který je za válečný hrob považován v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána.

  • místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci (např. příslušník čs. armády, příslušník AČR, voják, který konal službu ve spojenecké armádě, příslušník stráže ochrany hranic) nebo v důsledku válečného zajetí (válečný zajatec), anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války (např. za účast byly popraveny);
  • evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí;
  • jiný objekt, který se za válečný hrob považuje v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána.

Naleznou-li se při skrývce horniny nebo při výkopových pracích lidské ostatky, a při dalším průzkumu se potvrdí, že se jedná o ostatky osob podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona, eviduje se takové místo jako válečný hrob. Podle ustanovení § 2 odst. 4 a 5 zákona se takový hrob buď upraví, přemístí nebo zruší.


Pietní místo

Válečným hrobem je pro účely tohoto zákona i pietní místo, kterým se rozumí

  • pamětní deska,
  • pomník,
  • památník nebo obdobný symbol

připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku

  • aktivní účasti ve vojenské operaci nebo
  • v důsledku válečného zajetí, anebo
  • oběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.

Evidence válečných hrobů

Evidencí válečného hrobu se rozumí listinný nebo jiný záznam obsahující údaje o válečném hrobu, pokud jsou známy; těmito údaji jsou zejména:

  1. jméno, popřípadě jména, příjmení, vojenská hodnost, státní příslušnost, národnost, datum narození, datum a místo úmrtí a příčina smrti osoby nebo osob, jejíž ostatky jsou ve válečném hrobu pohřbeny, nebo osoby, jíž se válečný hrob týká.
  2. název státu, obce nebo vojenského újezdu, katastrálního území a parcelní číslo, popřípadě číslo popisné nemovitosti, kde se válečný hrob nachází
  3. historická událost, ke které se válečný hrob vztahuje, charakter a stručný popis vzhledu válečného hrobu včetně fotodokumentace,
  4. označení vlastníka válečného hrobu a vlastníka nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn.

Péče o válečné hroby

Péčí o válečné hroby se rozumí zabezpečování úpravy, ochrany, zřizování nových válečných hrobů, přemísťování nebo rušení válečných hrobů, včetně exhumací.


Údržba a úprava

Údržbou a úpravou válečného hrobu se rozumí označení válečného hrobu, umístění pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobného symbolu, včetně běžné údržby válečného hrobu, jeho okolí a přístupu k němu.


Přestupky a správní delikty

Fyzická osoba se dopustí přestupku a právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, se dopustí správního deliktu tím, že

  1. neumožní k válečnému hrobu přístup,
  2. nezabezpečí úpravu válečného hrobu, ač je k tomu podle tohoto zákona povinna, nebo
  3. provede jinou změnu válečného hrobu než jeho úpravu, anebo přemístí nebo zruší válečný hrob bez souhlasu ministerstva.

Přestupky a správní delikty projednává pověřený obecní úřad; dopustí-li se správního deliktu obec, je příslušným k jeho projednání krajský úřad.


Pohřebiště

Prostor určený k pohřbívání lidských pozůstatků nebo k uložení zpopelněných lidských ostatků. Tento prostor má podobu míst pro hroby a hrobky, úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové popř. vsypové louky nebo jejich kombinace.


Válečné oběti

Osoby, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo osoby, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.


Válečné události

Vojenské operace nebo odbojová činnost

  • Vojenská operace je plánovaná a koordinovaná činnost, která se uskutečňuje vojenskými prostředky s cílem splnit strategické, operační nebo taktické úkoly. Vojenské operace mohou být válečné (např. vojenské operace - Pražská, Ostravská, Karpatskodukelská, Bratislavsko-brněnská) nebo jiné (mírové, záchranné, humanitární).
  • Odbojová činnost je činnost v domácím nebo zahraničním hnutí v době války, která směřuje ke vzniku nebo osvobození Československé republiky (např. partyzánské hnutí, účast v povstání, ilegální činnost, hnutí odporu).

Válečnými zajatci ve smyslu Ženevských úmluv jsou zejména

  1. příslušníci ozbrojených sil, příslušníci milic nebo příslušníci dobrovolnických sborů, které jsou součástí těchto ozbrojených sil;
  2. příslušníci jiných milic a jiných dobrovolnických sborů včetně členů organizovaného hnutí odporu (v jejich čele musí být odpovědná osoba, nosí rozeznávací znak a nosí otevřeně zbraně);
  3. příslušníci pravidelných ozbrojených sil, kteří se hlásí k vládě, již neuznává mocnost, která drží zajatce;
  4. osoby, které doprovázejí ozbrojené síly, nejsou však přímo jejich součástí (např. dopisovatelé, příslušníci civilních osádek vojenských letounů);
  5. posádky obchodních lodí a civilních letadel a obyvatelé neobsazených území, kteří se z vlastní vůle chopí zbraní, aby bojovali proti vojsku.

Věcná břemena

Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.