Vzpomínková akce na Konopišti

Vzpomínková akce na Konopišti

Ohlédněte se spolu s námi za vzpomínkovým pietním aktem na počest devíti příslušníků 490. skupiny bombardérů 8. letecké armády USAAF, zavražděných nacisty 19. dubna 1945. Pietního aktu, konaného v den smutného výročí na Konopišti, se zúčastnil plk. Ing. Robert Speychal, ředitel Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR.

Dne 19. dubna 1945 v rozporu se všemi konvencemi pro zacházení s válečnými zajatci nacisté zastřelili osm amerických letců. Jednalo se o zbytky posádek dvou amerických letadel B-17 operujících v rámci 8. letecké armády z Velké Británie. Němečtí stíhači napadli letadla ve chvíli, kdy přelétávala nad cvičištěm SS u Sedlčan. 

První letadlo explodovalo ve vzduchu  a jen tři letci  vyskočili z letadla. Z druhého letadla vyskočilo sedm členů posádky, dvěma zbývajícím členům se podařilo uhasit požár na palubě letadla a pokračovat v letu. Nacisté osm letců zastřelili ranou do týlu.  Zákeřná poprava proběhla právě v místech, v nichž dnes stojí pomník věnovaný památce statečných amerických vojáků. Devátého vojáka nacisté zastřelili později na nádraží v Heřmaničkách. Mrtvoly němečtí katani zakopali u Váňova statku, který se nacházel nedaleko místa první popravy. V roce 1947 byly ostatky amerických vojáků nalezeny, vykopány a převezeny na spojenecký hřbitov. Teprve  v roce 1989 se realizovala idea vybudovat v těchto místech u kilometrovníku s číslem 2,2 pomník k uctění památky amerických letců. 

V naší fotogalerii přinášíme záběry ze slavnostního položení věnců i kolony amerických historických vozidel mířících z pietního místa do centra Benešova. Akce se uskutečnila za zájmu veřejnosti, zástupce velvyslanectví Spojených států amerických plukovníka Jamese Hackbartha, hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové a zástupce města Benešov místostarosty Romana Tichovského.

Vzpomínková akce na Konopišti za účasti plukovníka Roberta Speychala, ředitele Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR

Vzpomínková akce na Konopišti za účasti plukovníka Roberta Speychala, ředitele Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR
Zdroj: vlastní.

Plukovník Robert Speychal vzdává hold

Plukovník Robert Speychal vzdává hold
Zdroj: vlastní

Společná fotografie hostů vzpomínkové akce

Společná fotografie hostů vzpomínkové akce
Zdroj: vlastní.

Momentka z pietní akce

Momentka z pietní akce

Jízdy amerických historických vozidel se zúčastnili plukovník James Hackbart a hejtmanka Petra Pecková

Jízdy amerických historických vozidel se zúčastnili plukovník James Hackbart a hejtmanka Petra Pecková
Zdroj: vlastní.

Detail pomníku se jmény devíti amerických vojáků

Detail pomníku se jmény devíti amerických vojáků
Zdroj: vlastní.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.