Výsadek Jermak

Velitelský štáb skupiny Jermak – Porošin.

Cílem skupiny Jermak bylo prozkoumat možnosti rozvinutí partyzánského boje zhruba na území Drahanské vrchoviny a východní části Českomoravské vrchoviny a podchytit pro tuto činnost také uprchlé sovětské válečné zajatce z této oblasti. Šlo o širší snahu rozvratu nepřátelského týlu.  Skupina o velikosti 22 osob měla původně překročit frontu 1. září 1944 v oblasti polské obce Frysztak, severně od Jasla, ale došlo k jejímu odhalení a při následném střetu s okupační mocí jeden partyzán padl a několik příslušníků oddílu, včetně velitele Dmitrijeva, bylo zraněno. Došlo proto k rozhodnutí vysadit skupinu z letadla a z tohoto důvodu se snížil počet jejích členů na 15 osob (14 Sovětů a 1 Poláka).

Složení skupiny:
Velitel: Nikolaj Ivanovič Dmitrijev †
Náčelník štábu: Maxim Fedorovič Petrovskij 
Politický komisař: Leonid Jefremovič Železňak †
Ošetřovatelka: Naděžda Vasiljevna Ivanovova
Radistky: Ariadna J. Paršinova, Dina Mefodijevna Šapovalova
Odborníci na destrukční práce a budoucí velitelé čet: Zdislaw „Zich“ Nowacki, Grigorij Mitrofanovič Žukov, Andrej Jegorovič Fursenko, Konstantin M. Nikolskij †, Nikolaj Iljin †, Roman Vasiljevič Chlud, Grigorij Semenovič Litviško, Fedor A. Mitin †, Jakov Kirilovič Kolomijec

Výsadek partyzánské skupiny Jermak se nakonec snesl k zemi mezi Ruprechtovem a Račicemi na Vyškovsku 30. září 1944 po 23. hodině. Skupina byla místním obyvatelstvem zjištěna v ranních hodinách a nahlášena místní policii. Velitel Dmitrijev rozhodl setrvat v místě dopadu. Hlášení vrchního strážmistra Masaříka udává, že jedna z žen byla již po přistání pravděpodobně zraněna. Okamžitě následovalo uzavření prostoru německou a protektorátní policií, místním četnictvem a třemi prapory wehrmachtu. Jermaku se povedlo ustoupit teprve 2. října. Musel však na místě zanechat část operačního materiálu. Skupina postupovala k severu. Vydala se omylem do středu vojenského výcvikového prostoru, odkud bylo už dříve násilně vystěhováno 32 obcí. Po 6 dnech pochodu vojenským prostorem byla skupina hlášena četnickou stanicí v Plumlově a poté se usadila v polesí Kocuřina mezi Hluchovem a Přemyslovicemi. V Hluchově nalezli u místního rolníka Antonína Poláka útočiště tři ženy z výsadku a díky úředníkovi z Přemyslovic, Josefu Šlézarovi, oddíl Jermak navázal spojení s místním odbojem a získal tolik potřebné spolupracovníky. Skupině se podařilo také v okolí navázat kontakt s uprchlými sovětskými zajatci. Na konci října skupina podnikla první akce namířené vůči místní německé správě a zásobování. Brněnské gestapo proti Jermaku nasadilo konfidenty a provokatéry, vydávající se za partyzány. Protiúdery gestapa, růst skupiny a blížící se zima donutily v listopadu skupinu k rozdělení na menší polosamostatné oddíly, operující v oblastech Prostějovska, Litovelska, Boskovicka a Tišnovska. Jednotlivé oddíly poté prováděly útoky na četnické i policejní stanice za účelem zisku zbraní a individuální teror vůči kolaborantům či domnělým kolaborantům. Gestapo naopak zkoušelo partyzány dopadnout. Na začátku prosince například získalo informace o schůzce velitelů partyzánských skupin, včetně několika příslušníků oddílu Jermak, ve Žďárné. Během německého přepadu Žďárné padli 7. prosince 1944 velitelé skupin Nikolaj P. Bachmutskij a Fedor A. Mitin, člen původního výsadku. Ostatním, včetně rodiny Šmatlů, u které se schůzka konala a radistce Paršinové, se podařilo uniknout. Velitelství Jermaku se následně přesunulo k Prosetínu. Další útok podniklo gestapo 11. ledna 1945 na lesní bunkr Jermaku u Nýrova. Padli všichni čtyři partyzáni, včetně dvou mužů z původního výsadku Konstantina Nikolského a Nikolaje Iljina. V únoru 1945 získalo gestapo informace o schůzce velitelů Jermaku a Třetí čs. úderné roty generála Luži. V osudný den 26. února 1945 obsadili agenti gestapa, vydávající se za partyzány, hájovnu nedaleko Šerkovic a po příchodu velitelů došlo k boji. Během pokusu o útěk padl velitel Jermaku Nikolaj Ivanovič Dmitrijev. Komisař brigády Jermak, Leonid Jefremovič Železňak, byl zajat, vyslýchán, souzen a nakonec 16. dubna 1945 popraven. Velení brigády převzal Maxim Fedorovič Petrovskij.

S blížící se frontou začali v březnu 1945 příslušníci jednotlivých oddílů partyzánské brigády Jermak vést údery na mosty, vojenské transporty, velká armádní skladiště a také menší skupiny německých vojáků. Za dobu svého působení jednotka sdružovala 286 partyzánů různých národností, včetně 35 Čechů a 2 Američanů. Během aktivní činnosti Jermaku padlo v jeho řadách 39 osob, z toho šlo o 6 příslušníků prvotního výsadku. Další oběti byly zaznamenány mezi spolupracovníky z řad místních občanů. V Mauthausenu bylo popraveno 10. dubna 1945 celkem 180 mužů a žen – spolupracovníků partyzánů z Moravy. Z oblasti působení skupiny Jermak šlo o 39 osob. Mezi nejznámější z případů spojených se skupinou Jermak patří vypálení obce Javoříčko dne 5. května 1945, kde bylo zavražděno 38 mužů ve věku od 15 do 76 let. Šlo o nacistickou odvetu za dubnové útoky a individuální teror skupiny Jermak – Fursenko. Za dobu svého působení na území Protektorátu Čechy a Morava provedla skupina Jermak celkem 243 bojových akcí, vykolejila 23 vlaků, zničila 21 železničních a silničních mostů a zabila či zranila stovky nepřátelských vojáků.

Vlastimil Křišťan

První velitel oddílu Nikolaj Ivanovič Dmitrijev je připomenut v Šerkovicích na prostranství naproti obecnímu úřadu:  https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6217-18017

Politický komisař Leonid Jefremovič Železňak, velitel skupiny Dmitrijev a mnozí další jsou připomenuti na partyzánském pomníku mezi Všechovicemi a Hlubokými Dvory: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6217-18026

Pomník v prostoru zemljanky u Nýrova připomíná dodnes šest padlých. Čtyři muži zahynuli během přepadu 11. ledna 1945. Mezi nimi bychom také našli dva příslušníky původního výsadku – Konstantina M. Nikolského a Nikolaje Iljina. Další dva připomenutí partyzáni zahynuli o 3 dny později, když je Němci nalezli u rodiny Čechů v Nýrově: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6202-43129

Fedor Mitin je spolu s Nikolajem Bachmutským a Aloisem a Jaromírem Šmatlovými připomenut na pamětní desce na domě rodiny Šmatlových: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6202-27368

Pomník skupině Jermak od Františka Kovaříka odhalený v r. 1970: https://www.vets.cz/vpm/43755-pomnik-partyzanske-skupine-jermak/#43755-pomnik-partyzanske-skupine-jermak

Summary:

The Jermak group aimed to organize partisan warfare in the Drahanská and Českomoravská Highlands, coordinating with escaped Soviet POWs. The group, consisting of 15 members, was parachuted into Czechoslovakia at September 30, 1944. After initial engagements, they connected with local resistance and Soviet POWs, eventually splitting into smaller units. These factions conducted sabotage operations, including attacks on German authorities and infrastructure. Despite Gestapo efforts, which led to casualties among the group's leaders, Jermak remained active until the end of the war. By the war's end, the group executed 243 military operations, derailed 23 trains, destroyed 21 bridges, and inflicted significant losses on enemy forces. The Nazi regime retaliated harshly, leading to the execution of civilians supporting the group, including 39 people from the Vyškov area. The group’s most infamous event was a brutal Nazi response to their attacks – the burning of Javoříčko in May 5, 1945.

Hlášení o zpozorování výsadku Jermak.

Hlášení o zpozorování výsadku Jermak.
Zdroj: Partyzánský odboj na Vyškovsku. [Výstavní panel]

Osa přesunu skupiny Jermak po přistání.

Osa přesunu skupiny Jermak po přistání.
Zdroj: Partyzánský odboj na Vyškovsku. [Výstavní panel]

Politický komisař skupiny Leonid Jefremovič Železňak (*10. 10. 1923 Děrevok, Volyňská oblast – † 16. 4. 1945 Brno – Kounicovy koleje)

Politický komisař skupiny Leonid Jefremovič Železňak (*10. 10. 1923 Děrevok, Volyňská oblast – † 16. 4. 1945 Brno – Kounicovy koleje)
Zdroj: ŽAMPACH, Vojtěch. Partyzánské portréty. Brno: Blok, 1980.

Velitelský štáb skupiny Jermak – Porošin.

Velitelský štáb skupiny Jermak – Porošin.
Zdroj: ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc. Sv. 3. Praha: Laguna, 2003-2008.

Partyzánský pomník mezi Všechovicemi a Hlubokými Dvory.

Partyzánský pomník mezi Všechovicemi a Hlubokými Dvory.
Zdroj: CEVH

Pomník prvního velitele oddílu Nikolaje Ivanoviče Dmitrijeva v Šerkovicích.

Pomník prvního velitele oddílu Nikolaje Ivanoviče Dmitrijeva v Šerkovicích.
Zdroj: CEVH

Pomník v podobě partyzánské zemljanky u Nýrova.

Pomník v podobě partyzánské zemljanky u Nýrova.
Zdroj: Richard Panáček via Mapy.cz

Pamětní deska na domě rodiny Šmatlovy ve Žďárné.

Pamětní deska na domě rodiny Šmatlovy ve Žďárné.
Zdroj: CEVH

Pomník skupině Jermak od Františka Kovaříka odhalený v r. 1970.

Pomník skupině Jermak od Františka Kovaříka odhalený v r. 1970.
Zdroj: Vladimír Šustáček via VETS.cz

Zdroje:

ČERNÝ, Vladimír. Protipartyzánské operace na Moravě v letech 1944-1945. [Disertační práce] Brno: FF MUNI, 2007. On-line: https://is.muni.cz/th/uwb5y/

FALTÝNKOVÁ, Monika. Protifašistický odboj na Konicku (na pozadí historicko-dokumentační činnosti Leopolda Färbera). [Diplomová práce] Brno: PedF MU, 2008. On-line: https://is.muni.cz/th/ahgbf/

KOCOURKOVÁ, Zdeňka. Významná místa druhého odboje na Drahanské vrchovině (se zaměřením na obce Žďárná, Suchý, Benešov). [bakalářská práce] Brno: PedF UK, 2017. On-line: https://is.muni.cz/th/di4yt/

KYNCLOVÁ, Vlasta. Vojenské výsadky ze Sovětského svazu na Žďársku a Novoměstsku. Příspěvek k dějinám partyzánského odboje na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1944-1945. [Rigorózní práce] Praha: FF UK, 2016. On-line: http://hdl.handle.net/20.500.11956/76698

BARTOŠ, Josef. Javoříčko: pravda a legendy. Olomouc 2010.

STENIN, Afrikan Aleksejevič. "Jermak" na Moravě. Praha 1983.

ŽAMPACH, Vojtěch. Partyzánské portréty. Brno 1980.

ŽAMPACH, Vojtěch. Třetí československá úderná rota: z partyzánského hnutí na Tišnovsku. Ivančice 1969.

MAINUŠ, František. Památka na Jermakovy partyzány žije. Hlas revoluce 29, č. 9 (1. 3. 1975), s. 1 a 7.

JAKL, Tomáš. Vypálení obce Javoříčko 5. května 1945. On-line: https://www.vhu.cz/vypaleni-obce-javoricko-5-kvetna-1945/

Partyzánský odboj na Vyškovsku. [Výstavní panel] Velitelství výcviku-Vojenská akademie. On-line: https://www.vavyskov.cz/sites/default/files/field/archive/sites/default/files/attachments/node-647/2_valka_c.pdf

Jermak. On-line: https://www.valka.cz/Jermak-t67681

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.