Výročí začátku Velké války

Výročí začátku Velké války

Vojáci pocházející z území dnešní České republiky se Velké války účastnili na obou stranách konfliktu. Na straně Trojspolku (Ústředních mocností) byli zastoupeni především v armádě rakousko-uherské, do níž bylo za celou válku mobilizováno z českých zemí cca 1 600 000 – 1 800 000 mužů. Určitý počet vojáků původem z území dnešní České republiky sloužil i v německé císařské armádě, jednalo se především o obyvatele Hlučínska, které bylo tehdy součástí Německého císařství. Naproti tomu byli naši vojáci bojující za vznik samostatného státu v československých legiích na straně Trojdohody (Dohody). Celkem se jednalo o 88 688 mužů, kterým byl po válce udělen statut legionářů dle zákona, z nichž 60 109 působilo v ruských legiích, 9 368 ve francouzských legiích a 19 211 v italských legiích. Dalším 20 902 mužům nebyl přiznán status legionáře, jednalo se o 10 913 vojáků z ruských legií, 2479 vojáků z francouzských legií a 7 510 vojáků z italských legií.

Pokud bychom chtěli vyčíslit přesné počty padlých vojáků původem z našeho území za celé válečné období, tak pro vojáky v řadách rakousko-uherské armády nemáme přesné číslo, ale odhaduje se počet cca 250 000 padlých. Pro padlé z řad československých legií existují přesnější informace, v ruských legiích padlo 4 210, v italských 725 a ve francouzských 560 mužů.

V současné době se v Centrální evidenci válečných hrobů nachází zaevidované válečné hroby s ostatky 2 373 legionářů (182 ČR, 331 zahraničí). Na území České republiky máme evidováno 8724 válečných hrobů s ostatky a 5 osárií, kde je pohřbeno 21 430 vojáků rakousko-uherské armády, z nichž 5 455 má uvedeno českou národnost. V zahraničí máme v evidenci 1 505 hrobů s ostatky a 18 osárií s 5 678 padlými z řad rakousko-uherské armády. 

Z uvedených čísel vyplývá, že nám v evidenci chybí stále značné množství válečných hrobů, především vojáků původem z našeho území, kteří padli v řadách rakousko-uherské armády.  Jejich dohledání a doevidování je jedním z aktuálních prioritních úkolů Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. Jak práce pokračují se můžete přesvědčit například na nedávno „objeveném“ a zaevidovaném válečném hrobu v srbském Kragujevaci s 293 padlými.

 

Odkaz na válečný hrob Kragujevac v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SRB-57522

První boje rakousko-uherské armády proběhly na začátku srpna 1914 v Srbsku, s nimi přišli i první padlí a válečné hroby. O těchto konkrétních místech bojů a válečných hrobech budeme psát v následujících článcích. 

Infografika - počty válečných hrobů a pietních míst v Centrální evidenci válečných hrobů

Infografika
Autor: Adina Šefraná

Infografika - počty a druhy vojenských útvarů

Infografika - počty a druhy vojenských útvarů
Autor: Adina Šefraná

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.