Vylodění v Normandii a podíl Čechů a Slováků – II.

Vylodění v Normandii a podíl Čechů a Slováků – II.

Úvodních fází vylodění v Normandii se tak zúčastnili zřejmě jen čtyři příslušníci československé armády v zahraničí v rámci dlouhodobých stáží u britských jednotek. Jedním z nich byl kpt. Pravoslav Kubišta (1913-2000), jenž se nad ránem 7. června 1944 vylodil jako první československý voják na pláži Sword. Byl přidělen k 9. průzkumnému pluku královského dělostřelectva. V Normandii se zúčastnil těžkých bojů u Caen, Le Havru a Calais. V rámci druhé fáze operace (24. června 1944) se vylodil npor. Miloš Knorr (1918–2008), jenž v té době sloužil v řadách britského 43. průzkumného pluku Královského tankového sboru. Jeho loď však byla ještě před přistáním potopena výbuchem německé miny a celá posádka se musela urychleně evakuovat. Knorr utrpěl zranění a po vyléčení byl poslán na francouzské bojiště jako velitel čety a zpravodajský důstojník. Zmiňován je také československý válečný zpravodaj Jiří Mucha (1915–1991), jenž se v Normandii vylodil v červnu 1944 a záhy se stal očitým svědkem bojů o město Caen.

V úvodním příspěvku jsme již zmínili několik krajanů ze Spojených států amerických. Podle odhadů v americké armádě sloužilo během války 66 000-160 000 Čechoameričanů. Jedním z nich byl i český rodák Leonard Ladislav Jindra (1921-?), rodné Koňkovice na Sázavsku opustil jako 16letý. Do americké armády se mladý emigrant přihlásil jako dobrovolník, s myšlenkou na maminku a dva bratry žijící v okupované vlasti. Dne 6. června 1944 se vylodil v Normandii jako vojín 2. praporu 115. pěšího pluku 29. pěší divize. Na pláži Omaha potom zažil peklo. Později vzpomínal, že jeho kamarádi, s nimiž na lodi vtipkoval, během pár minut padli. Leonard Ladislav Jindra strávil v první frontové linii dva měsíce bez přestávky. Utrpěl těžké zranění a byl operován. V týlu ve Francii pak strávil zbytek více než dvouletého nasazení v Evropě. S maminkou a bratry se nakonec setkal až po válce. Čechoameričan plk. Matt Konop (1906-1983) se vylodil dne 7. června 1944 jako příslušník 23. pěšího pluku 2. pěší divize americké armády. Jeho prarodiče pocházeli z Chodska. Díky své znalosti češtiny prokazoval svému útvaru cenné služby při osvobozování západních Čech. Čechoameričan a budoucí filmový producent por. Norbert Auerbach (1922-2009) se zapojil do operace Overlord 9. června 1944 v rámci 2. tankové divize americké armády. Počty našich krajanů ve spojeneckých jednotkách nebyly československými úřady podchyceny, a tak historický výzkum v této oblasti stále zůstává výzvou pro badatele i zájemce o oblast vojenské historie. 

O mnoho lépe není zmapováno statistické vyjádření počtu československých občanů, kteří se účastnili vylodění v Normandii a sloužili přímo v britských, amerických a kanadských jednotkách. Je doloženo, že povolení ke službě ve spojeneckých armádách bylo vydáno pro 437 československých občanů (15 pro službu u Britů, 80 pro jednotky Svobodné Francie, 23 pro americkou armádu). Naprostá většina „exulantů“ nastupujících do spojeneckých armád československé úřady o této skutečnosti vůbec neinformovala. Platnost této teze víceméně potvrzuje i skutečnost, že v rámci 104. americké pěší divize byly během podzimu 1944 zaznamenány ztráty 124 Čechoslováků, z nichž 12 padlo. Z jiného zdroje je doloženo, že v Královském kanadském vojenském letectvu (Royal Canadian Air Force) mělo za války sloužit 900 Čechů a Slováků.

Naše připomínka vylodění by nebyla úplná, kdybychom nezmínili, že po spojenecké invazi do Normandie (operace Overlord) bylo v bývalém operačním prostoru otevřeno mnoho hřbitovů, památníků a muzeí, které připomínají padlé a přeživší, stejně jako válečné události. Z 27 vojenských hřbitovů, které se zde nachází, nelze nevzpomenout ty nejvýznamnější jako je Americký hřbitov a památník (Normandy American Cemetery and Memorial) v Colleville-sur-Mer, Válečný hřbitov (Bayeux War Cemetery) v Bayeux, Německý válečný hřbitov (Deutsche Kriegsgräberstätte) v La Cambe, nebo Kanadský válečný hřbitov (Canadian War Cemetery) v Bény-sur-Mer.  

Použité zdroje: 

AMBROSE, Stephen Edward. Den D: 6. 6. 1944: vrcholná bitva druhé světové války, Brno, 2006. 

BÍLÁ, Kristina: Životopisná studie Jiřího Muchy a jeho žurnalistická tvorba v předválečných, válečných a poválečných letech, BP, Praha 2014.

BEEVOR, Anthony. Den D., Praha, 2010. 

ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt, Československý odboj a okupační moc 1943-1945, Praha 2008.

HUBÁČEK, Miloš. Invaze. 3. vyd. Praha - Litomyšl, 2004. 

JAKEŠOVÁ, Miroslava. Den D a Den vítězství – výročí vylodění Spojenců v Normandii a Dne vítězství na stránkách československého/českého, britského, amerického a ruského tisku, DP FSV UK, Praha, 2016. 

KOLAFA, Marek: Vývoj kanadských a australských ozbrojených sil do roku 1945, BP Praha 2015.

Official History of the Canadian Army in the Second World War, Volume III, THE VICTORY CAMPAIGN The Operations in North-West Europe, 1944-1945 (on-line).

PLACHÝ, Jiří: Pravoslav Kubišta – dopisy z Normandie, Historie a vojenství, 4/2014. s. 48-54

RAJLICH, Jiří: Podíl československých letců na spojenecké invazi do Normandie v červnu 1944, Historie a vojenství, 45/1996, s. 26 – 55.

SVOBODA, Libor: Život a dílo Miloše Knorra, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR); Paměť a dějiny 2008, číslo 3, s. 44 - 65.

ŠTĚPÁNEK, Prokop: Českoslovenští emigranti v amerických ozbrojených silách za 2. světové války, BP, Plzeň 2023.

https://www.britishnormandymemorial.org/

Centrální evidence válečných hrobů

Válečný hřbitov v Bayeux je největším hřbitovem Commonwealthu (Společenství národů) z druhé světové války ve Francii

Válečný hřbitov v Bayeux je největším hřbitovem Commonwealthu (Společenství národů) z druhé světové války ve Francii
Zdroj: CWGC https://www.cwgc.org/visit-us/find-cemeteries-memorials/cemetery-details/2033300/bayeux-war-cemetery/

Kanadský válečný hřbitov v Bény-sur-Mer se nachází 18 východně od Bayeux

Kanadský válečný hřbitov v Bény-sur-Mer se nachází 18 východně od Bayeux
Zdroj: CWGC https://www.cwgc.org/visit-us/find-cemeteries-memorials/cemetery-details/2004600/beny-sur-mer-canadian-war-cemetery-reviers/

Americký hřbitov a památník v Normandii se nachází v Colleville-sur-Mer

Americký hřbitov a památník v Normandii se nachází v Colleville-sur-Mer
Zdroj: American Battle Monuments Commission https://www.abmc.gov/normandy

Na hřbitově La Cambe založeném v roce 1944 je pohřbeno 21 245 německých vojáků

Na hřbitově La Cambe založeném v roce 1944 je pohřbeno 21 245 německých vojáků
Zdroj: Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge e.V. https://kriegsgraeberstaetten.volksbund.de/friedhof/la-cambe

Plukovník Konop, účastník vylodění v Normandii, se v roce 2016 stal čestným občanem města Domažlice

Plukovník Konop, účastník vylodění v Normandii, se v roce 2016 stal čestným občanem města Domažlice
Zdroj: Wikipedia https://cs.wikipedia.org/wiki/Matt_Konop

Čechoameričan Leonard Ladislav Jindra, těžce zraněný veterán bojů v Normandii, byl vyznamenán francouzským Řádem čestné legie a Záslužným křížem ministra obrany ČR

Čechoameričan Leonard Ladislav Jindra, těžce zraněný veterán bojů v Normandii, byl vyznamenán francouzským Řádem čestné legie a Záslužným křížem ministra obrany ČR
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/node/5934525

Československý důstojník Miloš Knorr se vylodění účastnil v řadách britského 43. průzkumného pluku

Československý důstojník Miloš Knorr se vylodění účastnil v řadách britského 43. průzkumného pluku
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://www.vhu.cz/milos-knorr/

Československý důstojník Pravoslav Kubišta se vylodil 7. června 1944 na pláži Sword

Československý důstojník Pravoslav Kubišta se vylodil 7. června 1944 na pláži Sword
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://www.vhu.cz/pravoslav-kubista-prvni-cech-na-plazich-normandie/

Československý válečný zpravodaj Jiří Mucha, jehož život byl plný kontroverzí, byl svědkem bojů o Caen

Československý válečný zpravodaj Jiří Mucha, jehož život byl plný kontroverzí, byl svědkem bojů o Caen
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://www.vhu.cz/jiri-mucha-jako-valecny-redaktor/

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.