Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Před 83 lety, 21. října 1941, se zapojil 11. československý pěší prapor o síle 643 mužů pod vedením podplukovníka Karla Klapálka do úspěšné obrany libyjského přístavního města Tobruk, jenž obléhal Rommelův Afrikakorps a jeho italský spojenec již od 11. dubna 1941 a přístupný byl pouze po moři.

Československá zahraniční jednotka na Středním východě pod velením pplk. Karla Klapálka začala vznikat v létě 1940 na britském území v Palestině. Tam se uchýlili Čechoslováci, kteří původně směřovali do západní československé armády. Porážka Francie je ale zastihla v různých koutech Evropy a Středního východu. Jednotku postupně doplňovali další českoslovenští občané, kteří pro útěk z okupovaného území používali tzv. balkánskou cestu přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii. Dalšími dobrovolníky byli také českoslovenští Židé již usídlení ve Svaté zemi. Významnou skupinu tvořili spolu s ostatními i příslušníci Československého legionu, kteří byli na počátku války zadrženi Rudou armádou v okupované východní části Polska a kteří byli po dobu sovětsko-německého spojenectví v letech 1939–1941 internováni v táborech v Sovětském svazu.

V polovině roku 1941, po předchozím nasazení v Západní poušti, jednotka prodělala svůj první a opravdový bojový křest na území Sýrie. Zde byli čs. vojáci nasazeni do bojů proti francouzské armádě věrné kolaborantské vládě generála Pétaina ve Vichy. Po kapitulaci Francouzů a krátkém oddechu byl pak v říjnu 1941 převezen celý prapor dvěma australskými torpédoborci do libyjského přístavu Tobruk, kde se zapojil do jeho obrany. Hlavní náplň činnosti čs. vojáků v Tobruku spočívala v hlídkové činnosti. Vojáci dostali svěřený téměř šestikilometrový úsek obrany, který měli v případě nepřátelského útoku uhájit. Během obrany docházelo k přestřelkám s protivníkem. Velkým nebezpečím bylo letecké ostřelování a dělostřelecká a minometná palba nepřítele.

Přístav Tobruk byl německými a italskými jednotkami obléhán až do 10. prosince 1941 a čs. vojáci významnou měrou přispěli k jeho udržení. V Tobruku se zdrželi i poté, přičemž v lednu 1942, po německé ofenzivě, zpevňovali jeho obranu pro případ nového obležení. Z přístavního města byli odveleni až 7. dubna 1942. Československý pěší prapor se po dobu svého šestiměsíčního působení v Tobruku zařadil mezi jeho slavné obránce, kteří jsou oprávněni užívat názvu „tobrucké krysy“ (původně hanlivého označení, které obráncům přiřkla nacistická propaganda v průběhu bojů). Toto označení hrdě nesou i další jednotky z Británie, Austrálie, Nového Zélandu, Polska a jižní Afriky. V bojích o Tobruk padlo 10 příslušníků praporu, 3 utonuli během potopení evakuační nemocniční lodi, 1 spáchal sebevraždu, 26 bylo zraněno těžce a 55 lehce. Poslední na místním hřbitově pochovaný Čechoslovák zahynul v únoru 1943 při druhém nasazení do obrany přístavu, již jako příslušník Čs. lehkého protiletadlového pluku 200, do nějž byl 11. pěší prapor přeměněn v květnu 1942. Boje spojeneckých i československých vojáků dodnes připomíná památník a vojenský hřbitov.

Jiří Řezníček

Odkaz na pohřebiště v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=20f1bfb8-11dc-4db7-abc2-9c183efcd33e

Summary:

The military cemetery in Tobruk, Libya, is the final resting place for 12 Czechoslovak soldiers who died defending the strategic port during WWII. The other 3 men mentioned in the cemetery were killed in the sinking of an evacuation hospital ship on 5 December 1942. Their sacrifice is commemorated with the inscription: "This is sacred ground, for here lie those who died for their homeland." On October 21, 1941, the 11th Czechoslovak Infantry Battalion, led by Lt. Col. Karel Klapálek, joined the defence of Tobruk, which had been besieged by Rommel’s Afrika Korps since April. The battalion, consisting of 643 men, played a crucial role in holding a 6 km defensive section. Despite constant shelling and attacks, they held the line, contributing to the port's defence and were recognized amongst the "Tobruk Rats“. Today, a monument and the military cemetery stand as lasting tributes to their bravery. By April 1942, after six months in Tobruk, they were commanded to At Tira near Haifa and in May 1942 the 11th Czechoslovak Infantry Battalion was converted into the Czechoslovak 200th Light Anti-Aircraft Regiment.