Průvodce zákonem - Válečné hroby

Titulka

Průvodce zákonem - Válečné hroby

Za několik málo dní si připomeneme již dvacetileté výročí schválení zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech.

Dvacet let je dostatečně dlouhá doba na shrnutí zkušeností s aplikací tohoto zákona v praxi.  Zároveň je to i příležitost pro jejich zpracování do tištěného formátu – průvodce Válečné hroby, který nemůže mít menší ambice než se stát dobrým rádcem při řešení praktických otázek péče o válečné hroby. 

Spektrum právnických a fyzických osob, které mají k válečným hrobům nějaké povinnosti je velmi široký. Podle evidence válečných hrobů se válečný hrob s lidskými ostatky  nebo válečný hrob – pietní místo nachází v téměř pěti tisících obcích. Rovněž struktura vlastníků válečných hrobů je velmi pestrá. Jsou jimi obce a města, kraje, fyzické osoby, církve, spolky a podobně. K tomu je potřeba přičíst i orgány státní správy na městských a krajských úřadech.

Průvodce jsme srozumitelně zpracovali do dvou částí tak, aby každému uživateli poskytl podrobný výklad ustanovení zákona o válečných hrobech a souvisejících pojmů a v neposlední řadě nabídl návrh řešení nejčastějších situací a problémů, na které lze při aplikaci zákona o válečných hrobech narazit.

První část s příznačným názvem Průvodce zákonem využijí zejména orgány státní správy. Tato část obsahuje podrobný výklad jednotlivých paragrafů zákona. Druhá část s názvem Zásady péče a výklad základních pojmů se svou strukturou zaměřuje více na vlastníky válečných hrobů.

Průvodce budeme nejdříve distribuovat orgánům státní správy a posléze i zájemcům prostřednictvím Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.