Pomník zavražděným četníkům v Habartově

V září 1938 vyvrcholil zápas o československé pohraničí. Intenzivně se projevil sudetoněmeckým povstáním v pohraničí českých zemí a pokračoval něčím, co by se dnes dalo označit za hybridní válku – bojem československých sil proti sudetoněmeckému Freikorpsu vycvičenému v Německu. Podnět k povstání, jehož cílem bylo převzetí kontroly nad pohraničními okresy, dal nacistický vůdce Adolf Hitler ve večerních hodinách 12. září 1938 ve svém projevu na závěr sjezdu NSDAP v Norimberku. Projev přenášený rozhlasem byl velmi štvavý vůči demokratické ČSR a jejímu prezidentu E. Benešovi. Během vlastního povstání docházelo k množství výtržností, které přerůstaly v ozbrojené incidenty, při kterých bylo zejména v západních Čechách zavražděno několik příslušníků československých bezpečnostních složek a mnoho dalších bylo vážně zraněno.

Tím se dostáváme i k smutné události v Habartově (něm. Habersbirk) na dnešním Sokolovsku, obci, v níž v roce 1938 převládalo německé obyvatelstvo. Z 3135 obyvatel obce bylo jen 207 Čechů. V jejím centru dnes nalezneme pomník připomínající četníky Jana Koukola, Antonína Křepelu, Stanislava Roubala a Vladimíra Černého.

Jen co Adolf Hitler ukončil 12. září 1938 svůj projev, vyšlo množství zfanatizovaných henleinovců v Habartově do ulic, kde zpívali zakázané písně a provolávali protistátní hesla. Nocí znělo: „Milý vůdce, osvoboď nás od Československa! Děkujeme, vůdce! Sieg Heil! Ein Volk, ein Reich, ein Führer! (Jeden lid, jedna říše, jeden vůdce!).“ Četníci dle rozkazu nezasahovali, aby situace neeskalovala. Jejich roli převzali ordneři SdP, kteří hlídkovali na cestách a křižovatkách a udržovali tak zdání pořádku a klidu. Ráno se situace vyhrotila, když henleinovci obsadili poštu, odkud násilím vyvlekli úřednici Růženu Pardusovou, manželku jednoho z místních četníků. Původně se dohadovali, že ji popraví, nakonec ji však odvedli na četnickou stanici, kde se zdržovali čtyři četníci – velitel štábní strážmistr Jan Koukol a strážmistři Jan Pardus, Antonín Křepela a Matěj Příbek a vyzvali je k odevzdání zbraní, což četníci odmítli. Následné přetahování o pušky přerostlo v přestřelku, kdy jeden z henleinovců zastřelil Jana Koukola. Četníkům se naštěstí podařilo zneškodnit dva z henleinovců – Křepelova vraha a vůdce henleinovské bandy a vyhnat je z budovy. 

Poté se četníci zabarikádovali ve stanici, kterou henleinovci oblehli. Obléhání by trvalo pravděpodobně až do příjezdu četnické posily, kdyby Růžena Pardusová, která se během přestřelky vytrhla věznitelům a ukryla se ve svém bytě nacházející se v budově strážnice, ze strachu neutekla oknem ven. Vzápětí byla totiž chycena henleinovci a po asi dvouhodinovém neúspěšném henleinovském obléhání četnické stanice, využita jako rukojmí k jednání s četníky. Henleinovci pohrozili, že Růženu Pardusovou zastřelí, jestli se obránci stanice nevzdají. Četníci se poté rozhodli vydat henleinovcům. První vyšel z budovy strážmistr Příbek a za ním strážmistr Pardus. Pardus byl okamžitě postřelen a napaden davem – kopali do něj, mlátili jej motykami a násadami od krumpáčů. O surovosti lynče svědčí jeho zranění: prolomení lebeční kosti, zlomeniny prstů levé ruky, povrchní průstřel ramene, vyražení zubů a další zhmoždění, která mu byla později ošetřena v dnešním Sokolově. Před jistou smrtí ho zachránilo jen to, že jej vzbouřenci považovali za mrtvého. Když strážmistr Křepela uviděl, co dav provedl Pardusovi, pokusil se uprchnout, ale byl postřelen a ubit k smrti.

Kolem 14. hodiny přijela do Habartova očekávaná posila s jedenácti příslušníky četnického pohotovostního oddílu z dnešního Sokolova. Během přestřelky padli další dva četníci, a to Stanislav Roubal a Vladimír Černý. Četníkům se nicméně podařilo překonat přesilu henleinovců a vyhnat je z Habartova. Ti uprchli do nacistického Německa, kde prodělali krátký výcvik, aby byli v následujících dnech vysíláni v paramilitárních jednotkách Freikorps k ozbrojeným přepadům do československého pohraniční v rámci nevyhlášené války nacistickým Německem.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE4107-10102

Odkaz na Centrální evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4107-10102

Summary:

In September 1938, the Sudeten German uprising broke out in the Czechoslovak borderlands. Hitler's speech in Nuremberg on 12 September sparked a wave of unrest. In the municipality of Habartov (Region Karlovy Vary) the following day so called Henleins (members of para-military organization established by the Sudeten German Party) occupied the post office and attacked the local gendarmerie station. Gendarme Jan Koukol was killed during the initial clash, but the others managed to defend the station. The Henleins subsequently threatened to murder the hostage Ruzena Pardusová, the wife of one of the gendarmes, and forced the gendarmes to surrender. The gendarmes Jan Pardus and Antonín Křepela were brutally attacked by the crowd during the surrender. Křepela died of his injuries. After the arrival of reinforcements, the gendarmes managed, at the cost of the lives of Corporal Stanislav Roubal and Sergeant Vladimír Černý, to drive the Henleins out of Habartov.