Pomník padlých rakouských vojáků bitvy u Zahájí 25. května 1742

freska

Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko. Zpočátku bylo předmětem sporů také nástupnictví na císařském trůnu, o který usilovali bavorský Karel Albrecht a František Štěpán, manžel Marie Terezie. Války se rozrostly v mnohostranný konflikt, do něhož se na jedné či druhé straně zapojily další evropské mocnosti – především Francie, Velká Británie a Španělsko.

Bitva u Zahájí dopadla pro rakouskou stranu, v jejíchž jednotkách bojovalo také množství Čechů a Moravanů, neúspěšně, a to i kvůli výrazné francouzské přesile. Zatímco Francouzi měli více jak 200 padlých, rakouská strana přišla o 500 až 600 mužů, ač v místě pomníku má být pohřbeno pouze 197 padlých Rakušanů. Značně poškozena požárem byla také ves Zahájí, kde tehdy byly ještě většinou dřevěné nebo polodřevěné domky.

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3102-56870

Summary

The War of the Austrian Succession occurred between 1740 and 1748. It started after the death of Holy Roman Emperor Charles VI, resulting in a dispute over Maria Theresa's succession in the Habsburg monarchy. Prussian King Frederick II claimed Silesia. The conflict involved several other European powers. The Battle of Zahájí resulted in an Austrian defeat and significant casualties. The village of Zahájí was damaged by fire.

Pohled na válečný hrob s ostatky 197 rakouských vojáků

Pohled na válečný hrob s ostatky 197 rakouských vojáků
Zdroj: Karelkam – wikipedia.

Detail tabulky na válečném hrobu s ostatky 197 rakouských vojáků

 Detail tabulky na válečném hrobu s ostatky 197 rakouských vojáků
Foto: Lukáš Volný.

Průběh bitvy u Zahájí znázorňuje jedna z fresek barokního sálu horažďovického zámku

Průběh bitvy u Zahájí znázorňuje jedna z fresek barokního sálu horažďovického zámku
Zdroj: Wikipedia.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.