Péče o válečné hroby – Rumunsko

Pietní akt u hrobu neznámého vojína v parku Karla I. v Bukurešti.

Péči o válečné hroby a válečné památníky v Rumunsku má v gesci Národní úřad pro kult hrdinů (Oficiul National pentru Cultul Eroilor – ONCE). Tento specializovaný orgán ústřední veřejné státní správy je zřízen na základě zákona č. 379/2003 Sb., o režimu hrobů a válečných pomníků, a vyhláškou č. 635/2004, nařízení o organizaci a činnosti Národního úřadu pro kult hrdinů, ve znění pozdějších předpisů. Úřad má právní subjektivitu a je podřízen rumunskému Ministerstvu národní obrany. Je právním nástupcem původní Národní nadace královny Marie pro kult hrdinů a jeho vznik představuje důležitý krok ve sbližování rumunské legislativy a praxe s evropskou v této oblasti.

Národní úřad pro kult hrdinů (ONCE) organizuje výzkum a centrální evidenci rumunských a zahraničních válečných hrobů a památníků na území Rumunska a rumunských válečných hrobů a památníků v zahraničí, podniká nezbytná opatření pro zřízení a ochranu těchto válečných hrobů a památníků, přičemž spolupracuje s nevládními a náboženskými organizacemi při péči o válečné hroby a památníky, jakož i se zahraničními organizacemi, které mají obdobný předmět činnosti. Ve věci mezinárodních dohod spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí a při pořádání pietních akcí připomínajících vojáky zahraničních států pohřbených na území Rumunska spolupracuje také se zahraničními diplomatickými misemi. Rovněž zpřístupňuje zájemcům údaje o místě uložení ostatků padlých a společně s dalšími institucemi vytváří program pietních aktů a manifestací u příležitosti Památného dne hrdinů (pohyblivý svátek v den Nanebevstoupení Páně), který je podle rumunských zákonů státním svátkem. Tuto svou činnost vykonává úřad na základě zásad, jako je ctít padlé, respektovat jejich lidskou důstojnost nebo nalézat porozumění mezi národy.

Národní úřad pro kult hrdinů (ONCE) eviduje v současnosti v 31 zemích světa více než 1871 pohřebišť rumunských vojáků padlých v obou světových válkách a ve válce za nezávislost. Pro zajímavost uvádíme, že na území českých zemí padlo v závěru druhé světové války více jak 1500 rumunských vojáků, kteří se účastnili jejich osvobození. Ostatky převážné většiny z nich jsou uloženy na vojenském hřbitově Ústředního hřbitova v Brně.

Odkaz na web Národního úřad pro kult hrdinů: https://once.mapn.ro
Odkaz na FB stránku Národního úřad pro kult hrdinů: https://www.facebook.com/p/Oficiul-National-pentru-Cultul-Eroilor-100068826386068/

Jiří Řezníček

Summary:

The National Office for the Cult of Heroes (Oficiul National pentru Cultul Eroilor – ONCE) is responsible for the care of war graves and memorials in Romania. Established under Law No. 379/2003, ONCE is a specialized public authority under the Ministry of National Defense. It succeeded the Queen Marie National Foundation for the Cult of Heroes and aligns Romania’s practices with European standards. ONCE conducts research and maintains records of Romanian and foreign war graves and memorials in Romania, as well as Romanian war graves abroad. It collaborates with NGOs, religious organizations, foreign institutions, and the Ministry of Foreign Affairs for international agreements and commemorative events. ONCE also provides information about the burial locations of fallen soldiers and organizes memorial ceremonies, especially on Romania's National Heroes' Day. Currently, ONCE oversees over 1871 Romanian military cemeteries in 31 countries.

Znak Národního úřadu pro kult hrdinů.

Znak Národního úřadu pro kult hrdinů.
Zdroj: once.mapn.ro

Památník Národních hrdinů v Bukurešti.

Památník Národních hrdinů v Bukurešti.
Zdroj: Wikipedia

Ústřední vojenský hřbitov rumunské armády na Slovensku ve Zvoleně, kde je pochováno 10 384 rumunských vojáků padlých při osvobozování Československa.

Ústřední vojenský hřbitov rumunské armády na Slovensku ve Zvoleně, kde je pochováno 10 384 rumunských vojáků padlých při osvobozování Československa.
Zdroj: mapy.cz

Ústřední vojenský hřbitov rumunské armády na Slovensku ve Zvoleně, kde je pochováno 10 384 rumunských vojáků padlých při osvobozování Československa.

Ústřední vojenský hřbitov rumunské armády na Slovensku ve Zvoleně, kde je pochováno 10 384 rumunských vojáků padlých při osvobozování Československa.
Zdroj: mapy.cz

Čestné pohřebiště rumunských vojáků na brněnském Ústředním hřbitově, kteří padli na našem území na jaře roku 1945 při osvobozovacích bojích, jichž se účastnili po boku Rudé armády.

Čestné pohřebiště rumunských vojáků na brněnském Ústředním hřbitově, kteří padli na našem území na jaře roku 1945 při osvobozovacích bojích, jichž se účastnili po boku Rudé armády.
Zdroj: CEVH

Pietní akt u hrobu neznámého vojína v parku Karla I. v Bukurešti.

Pietní akt u hrobu neznámého vojína v parku Karla I. v Bukurešti.
Zdroj: Wikipedia

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.