Osvobození Františkových Lázní a Chebu

Osvobození Františkových Lázní a Chebu

Ve dnech 25. a 26. dubna si připomínáme 79. výročí osvobození Františkových Lázní a Chebu 3.  armádou Spojených států amerických. Vůbec prvním místem předmnichovského Československa, kam vstoupili američtí vojáci, bylo dnešní město Hranice v Ašském výběžku. V kalendáři se psalo datum 18. dubna 1945. O dva dny později byla osvobozena Aš a záhy následovaly další obce ve směru na Františkovy Lázně, které se dočkaly osvobození 25. dubna 1945.

Zatímco v Ašském výběžku operovala 90. pěší divize, k Chebu postupovala 97. pěší divize od německého Schirdingu přes obec Wiess. Starobylé město bylo prohlášeno za pevnost, která měla být bráněna do posledního muže. Jeho obranu tvořila minová pole a záseky na silnici v linii Svatý Kříž - Wies - Starý Hrozňatov. Německý velitel města mjr. Geissler měl k dispozici silnou domobranu a kolem tisícovky vojáků. Dne 24. dubna 1945 zahájili Američané dělostřelecké ostřelování Chebu a částečně pronikli do jeho okrajových částí. Postupné dobývání města pokračovalo i druhý den. Boje na jednotlivých úsecích se odehrávaly i v noci. Dne 26. dubna 1945 po překonání zátarasů se průzkumný tank náhodně střetl s majorem Geisslerem, kterého dobyvatelé zastřelili. Po jeho smrti se obrana města začala pomalu hroutit. Chebský starosta pak v odpoledních hodinách podepsal v budově nemocnice kapitulaci. Město bylo osvobozeno. Nacisté se však s porážkou odmítali smířit a župní vedoucí Konrad Henlein se ještě o dva dny později pokusil s jednotkami SS o dobytí města. I přes silný útok byly jemu podřízené jednotky poraženy. Boje v okolí Chebu si vyžádaly si životy 71 amerických a 200 německých vojáků. 

Záhy po konci války se i v této oblasti rozběhly přípravy pietních míst připomínajících válečné události nebo jejich oběti. Zajímavý osud měly dva pomníky osvoboditelům, jejichž historii si částečně přiblížíme. V červnu 1946 byl americkou stranou postaven nedaleko od Chebu u silnice zvané Ypsilonka desetimetrový pomník 1. pěší divizi, která od 29. dubna 1945 vystřídala v Chebu v plnění bojových úkolů dosavadní 97. pěší divizi. Na šestibokém jehlanu jsou uvedena jména všech 19 měst, kde 1. pěší divize bojovala, a jména amerických vojáků, kteří padli při osvobozování Evropy od února do května 1945. Na slavnostní odhalení 27. dubna 1947 přijeli českoslovenští ministři Jan Masaryk a gen. Ludvík Svoboda, účastnil se jej i velvyslanec USA Laurence Steinhardt. Po komunistickém převratu se někteří poslanci KSČ snažili tuto trvalou připomínku hrdinství amerických vojáků zlikvidovat, ale díky statutu diplomatické půdy nemohl být pomník v socialistické éře odstraněn. Stranické orgány se jej potom alespoň snažily zakrýt výsadbou rychle rostoucích tújí. Státní bezpečnost pak nechala k pomníku navézt velké hromady suti nebo písku, aby se na místo nedostala auta a motocykly. Každý návštěvník pietního místa byl komunistickou tajnou policií sledován. Po roce 1989 přešlo vlastnictví pozemku pod pomníkem na město Cheb, které zajistilo důstojnou úpravu jeho okolí.

Neméně zajímavá je i historie druhého pietního místa. Na paměť padlých vojáků byl v letech 1946-1947 postaven v chebských městských sadech pomník, který byl v 50. letech v době korejské války z ideologických důvodů odstraněn. Podle dobového vyjádření „se pomník amerických vojáků při stupňovaném třídním boji stal místem schůzek živlů, které tímto znevažují pravý význam pomníku“. Ve skutečnosti jen místní občané projevovali úctu tomuto pietnímu místu položením věnců a květin. Na stejném místě pak byla 17. července 1955 odhalena socha pohraničníka na dva metry vysokém podstavci. K  obnově původního pomníku ve tvaru kvádru, na němž je umístěna tabulka se jmény padlých amerických vojáků při osvobozování města, došlo až ve svobodných časech v roce 1990.

Odkaz na pomník věnovaný památce amerických vojáků za osvobození Chebu v Karlovarském kraji v Centrální evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4102-10024&rgid=6&rgn=Karlovarsk%c3%bd&orid=105&orn=Cheb&mid=4875&min=Cheb&hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&chid=7&chin=Pietn%c3%ad%20m%c3%adsto%20-%20objekt&st=0&

Odkaz na pomník příslušníků americké armády - 1. pěší divize, který je umístěný v katastrálním území Dřenice u Chebu v Karlovarském kraji, v Centrální evidenci válečných hrobů zde: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4102-10014&mt=cheb&srn=Vojtisek&st=0&

Pomník vojákům americké armády, kteří osvobodili Františkovy Lázně, není evidován v Centrální evidenci válečných hrobů, jelikož se nejedná o válečný hrob ve smyslu zákona č. 122/2004 Sb.

Pomník ve tvaru kvádru věnovaný památce amerických vojáků za osvobození Chebu se nachází na vydlážděném prostranství v městských sadech. Na pomníku v levé části je tabule se jmény padlých 71 vojáků

Pomník ve tvaru kvádru věnovaný památce amerických vojáků za osvobození Chebu se nachází na vydlážděném prostranství v městských sadech. Na pomníku v levé části je tabule se jmény padlých 71 vojáků
Zdroj: CEVH a Encyklopedie města Cheb http://encyklopedie.cheb.cz/cz/encyklopedie/mestsky-park-pomnik-4#foto

Pomník věnovaný památce americkým vojákům za osvobození Chebu 25.IV.1945

Pomník věnovaný památce americkým vojákům za osvobození Chebu 25.IV.1945
Zdroj: CEVH a Encyklopedie města Cheb http://encyklopedie.cheb.cz/cz/encyklopedie/mestsky-park-pomnik-4#foto

Pomník příslušníkům americké armády - 1. pěší divize se nachází na místě zvaném Ypsilonka u Chebu směrem do vnitrozemí Čech. Pomník tvoří deset metrů vysoký žulový jehlan složený ze tří dílů

Pomník příslušníkům americké armády - 1. pěší divize se nachází na místě zvaném Ypsilonka u Chebu směrem do vnitrozemí Čech. Pomník tvoří deset metrů vysoký žulový jehlan složený ze tří dílů
Zdroj: CEVH a Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/618-pomnik-vojakum-americke-armady/

Detail pomníku věnovaný americkým vojákům - američtí vojáci ho zhotovili v Německu a dne 12. června 1946 převezli na pozemek darovaným městem Cheb, kde ho také sami instalovali

Detail pomníku věnovaný americkým vojákům - američtí vojáci ho zhotovili  v Německu a dne 12. června 1946 převezli na pozemek darovaným městem Cheb, kde ho také sami instalovali
Zdroj: CEVH a Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/618-pomnik-vojakum-americke-armady/

Pomník vojákům americké armády, kteří osvobodili Františkovy Lázně, je umístěn náměstí Míru

Pomník vojákům americké armády, kteří osvobodili Františkovy Lázně, je umístěn náměstí Míru
Zdroj: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/393-frantiskovy-lazne/

Detailní pohled na pomník ve Františkových Lázních

Detailní pohled na pomník ve Františkových Lázních
Zdroj: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/393-frantiskovy-lazne/

Archivní snímek ze slavnostního odhalení pomníku příslušníkům americké armády v Chebu

Archivní snímek ze slavnostního odhalení pomníku příslušníkům americké armády v Chebu
Zdroj: Česká televize https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/pamatnik-u-chebu-i-za-komunismu-pripominal-americke-vojaky-131685

Pomník příslušníkům americké armády - 1. pěší divize nedaleko Chebu byl slavnostně odhalen 27. dubna 1947. Na pomníku je znak americké první pěší divize a seznam se jmény 639 padlých vojáků

Pomník příslušníkům americké armády - 1. pěší divize nedaleko Chebu byl slavnostně odhalen 27. dubna 1947. Na pomníku je znak americké první pěší divize a seznam se jmény 639 padlých vojáků
Zdroj: Česká televize https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/pamatnik-u-chebu-i-za-komunismu-pripominal-americke-vojaky-131685

Současný pomník vojákům americké armády v městských sadech v Chebu byl slavnostně odhalen 27.4.1990 za účasti tehdejší velvyslankyně USA v ČSFR paní Shirley Jane Temple-Blackové

Současný pomník vojákům americké armády v městských sadech v Chebu byl slavnostně odhalen 27.4.1990 za účasti tehdejší velvyslankyně USA v ČSFR paní Shirley Jane Temple-Blackové
Zdroj: Encyklopedie města Cheb http://encyklopedie.cheb.cz/cz/encyklopedie/mestsky-park-pomnik-4#foto

Snímek ze slavnostního odhalení pomníku v městských sadech v Chebu v roce 1990

Snímek ze slavnostního odhalení pomníku v městských sadech v Chebu v roce 1990
Zdroj: Encyklopedie města Cheb http://encyklopedie.cheb.cz/cz/encyklopedie/mestsky-park-pomnik-4#foto

Pískovcová socha pohraničníka se samopalem v ruce a psem u nohy v nadživotní velikosti nahradila v letech 1955-1989 pomník věnovaný památce amerických vojáků za osvobození Chebu. Dnes je socha pohraničníka umístěna v lapidáriu klášterní zahrady

Pískovcová socha pohraničníka se samopalem v ruce a psem u nohy v nadživotní velikosti nahradila v letech 1955-1989 pomník věnovaný památce amerických vojáků za osvobození Chebu. Dnes je socha pohraničníka umístěna v lapidáriu klášterní zahrady
Zdroj: Sochařství http://www.socharstvi.info/realizace/na-strazi-miru/

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.