Operace Exporter 1941

Operace Exporter 1941

 „Československý pěší prapor 11 - Východní“ vstoupil do akce na přelomu června a července a již 2. července utrpěla první ztrátu, když vojín Karel Weiner ze slovenského městečka Modra dostal rozkaz odjet na velitelství britské 23. brigády, přičemž zemřel na následky zranění po střetu s nepřítelem. 

Při obraně vyvýšeniny nazývané Brity Beehive („Včelín“) pak na následky dělostřeleckého ostřelování zemřel vojín Jiří Haas. Prapor bojoval proti vichistickému 6. pluku cizinecké legie a dostal se tak pravděpodobně i do bojů s Čechoslováky, kteří byli jeho příslušníky. Boje skončily dne 11. července 1941 ve večerních hodinách ukončením palby a posléze příměřím a odchodem vichistických jednotek. Asi jedna sedmina se však přidala k jednotkám svobodných Francouzů. Ztráty na obou stranách byly po tvrdých bojích tisícové (uvádí se asi 2,5 tisíce na straně spojenců a 3,5 tisíce na straně vichistické Francie). 

Československý pěší prapor 11 - Východní byl vytvořen československými dobrovolníky dne 1. listopadu 1940 v táboře Gedera nedaleko Tel Avivu. Základ tvořilo 206 mužů, kteří se do Palestiny přesunuli po kapitulaci Francie ze Sýrie, jež zůstala pod kontrolou výše zmíněného loutkového státu - vichistické Francie. Velitelem se stal podplukovník Karel Klapálek. Prapor o pěti rotách se později přestěhoval do Egypta. V bojích v Sýrii proti vichistické Francii utrpěl prapor výše zmíněné první ztráty. V zemi zůstal až do října 1941, kdy se přesunul do bitvy o Tobruk. Jednotka již o síle 643 mužů zde od 21. října do 10. prosince 1941 hájila silně ohrožený západní úsek pevnostního perimetru. 14 příslušníků praporu v bojích zahynulo, mnoho dalších bylo raněno. V létě 1943 se jednotka stala součástí československé samostatné obrněné brigády.

Odkaz na hrob Karla Weinera v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=LBN-37189

Odkaz na hrob Jiřího Haase v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ISR-1045

Vojáci praporu v bitvě o Tobruk

Vojáci praporu v bitvě o Tobruk
Zdroj: Wikipedie

Ministryně obrany Jana Černochová u hrobu Karla Weinera 17. března 2023

Ministryně obrany Jana Černochová u hrobu Karla Weinera 17. března 2023
Zdroj: VHÚ

Hrob Karla Weinera - na základě výzkumu Vojenského historického ústavu zahájil Odbor pro válečné veterány a válečné hroby proces řádného označení válečného hrobu jménem

Hrob Karla Weinera  - na základě výzkumu Vojenského historického ústavu  zahájil  Odbor pro válečné veterány a válečné hroby proces řádného označení válečného hrobu jménem
Zdroj: CEVH

Hrob Jiřího Haase

Hrob Jiřího Haase
Zdroj. CEVH

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.