Operace ANTIMONY

Operace Antimony organizačně a chronologicky spadala do druhé vlny výsadků vyslaných v období 2. světové války do prostoru Protektorátu Čechy a Morava Zvláštní skupinou „D“ při exilovém čs. ministerstvu národní obrany v Londýně.

Úkoly skupiny ANTIMONY byly poměrně široké a podmiňovala je spolupráce s domácím odbojem. Vedle předání poselství prezidenta Beneše a gen. Ingra „podzemnímu“ hnutí měl desant obnovit radiové spojení s exilem a předat náhradní krystaly. Dne 24. října 1942 výsadkáři, kterými byli velitel nadporučík František Závorka, četař Stanislav Srazil, radista svobodník Lubomír Jasínek, seskočili na jiném místě, které nebylo původně plánováno a to u Rožďalovic na Nymbursku. 

Srazil, který v rámci operace plnil funkci zástupce velitele a šifranta, si při doskoku obnovil zranění kotníku. Jeho „podzemní“ činnost se tím nijak nenarušila. Skupina se sešla a výsadkáři se uchytili na záchytných adresách. Pak našli úkryt ve Studenci na Novopacku a spojení na doc. Krajinu, vedoucího představitele Ústředního vedení odboje domácího, který žil v ilegalitě v oblasti Českého ráje. Už předtím ale navázali kontakty na ilegální organizaci KSČ v Čelákovicích a Rakovníku. Jim předali větší částku peněz, obě poselství a dvě vysílačky. Třetí vysílačka, kterou si ponechali, byla ale poškozená, nicméně později ji zprovoznili. Na urgence o navrácení vysílaček komunisté nereflektovali. Během zatýkání mezi členy komunistického odboje gestapo získalo oba dokumenty exilových představitelů a navíc získalo poznatky o přesunech příslušníků desantu.

V oblasti severovýchodních Čech si skupina postupně vybudovala zázemí k vlastní činnosti. Jejich vysílačka Barbora operovala z několika míst na Turnovsku, Novopacku ale hlavně z Rovenska pod Troskami. I přes určité poruchy vysílala poměrně aktivně až do poloviny ledna 1943. 

Gestapo však začalo jejich činnost rozkrývat a s přispěním svých konfidentů Karla Čurdy a Jaroslava Nachtmanna se okupanti dostali na stopu spolupracovníků desantu Antimony a postupně i samotných výsadkářů. V noci z 15. na 16. ledna 1943 měli být zatčeni Závorka a Jasínek v domku plavčíka na plovárně v Rovensku pod Troskami, kde se ukrývali. 

Nacistické bezpečnostní složky plovárnu obklíčili. Pod hrozbou, že pokud se dobrovolně nevzdají, stihne Rovensko osud Lidic, vyšli posléze oba výsadkáři ven, ovšem až po požití kapslí s jedem. Gestapo okamžitě povolalo místního lékaře s příkazem udržet oba zajatce naživu. V jeho domě na rovenském náměstí oba 16. ledna 1943 zemřeli. Svou hrdinskou smrtí tak obyvatele Rovenska ochránili před represáliemi. Četař Srazil byl zatčen téhož dne za nejasných okolností v Horní Kalné a 31. ledna 1943 se v Turnově gestapo zmocnilo i doc. Krajiny. 

Po hrubém nátlaku a pod hrozbou represí vůči rodině byl Srazil přinucen ke spolupráci na radiové protihře Hermelín. Podle výpovědí spoluvězňů byl velmi mnoho týrán, trpěl a byl úplně nervově zhroucen. Pomocí smluvených znaků se snažil Vojenskou rádiovou ústřednu ve Velké Británii varovat. Jen do 2. dubna 1943 varoval Londýn pětkrát, ale bez výsledku. Čs. zpravodajci považovali jeho varování za omyl, neboť se nechtěli smířit se ztrátou spojení s okupovanou vlastí. Srazil potom volil jinou taktiku, vysílal vše doslova, jak dostával texty radiogramů od gestapa. Přesto protihra trvala téměř rok a ve svém důsledku nepřinášela žádné ze stran užitek. V Londýně postupně narůstala k vysílání radiostanice nedůvěra a dokonce i gestapo přestávalo být přesvědčené o Srazilově loajalitě. Definitivně s ním okupanti ztratili trpělivost v prosinci 1943, kdy úmyslně zařadil do textu depeše smluvené znaky, které svědčily o tom, že nevysílá svobodně, což ve svém důsledku vedlo k ukončení protihry. Za svůj statečný čin byl Srazil dne 16. dubna 1944 převezen do terezínské Malé pevnosti, kde byl o čtyři dny později bez soudu popraven. 

Své úkoly příslušníci desantu Antimony splnili, což potvrdil i přednosta II. odboru exilového MNO, plk. gšt. František Moravec, ve zprávě ze 4. ledna 1943 následujícími slovy: „Npor. Závorka, četař Srazil a svobodník Jasínek dokázali tímto historicky významným, vysoce úspěšným a pro další vedení boje proti Němcům skutečně důležitým výkonem svou vynikající vojenskou a mravní hodnotu, iniciativu a osobní statečnost před nepřítelem.“

Jan Benda

Jejich památku lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, která je připomínají.

1. Odkaz na pomník v obci Horní Ředice v Pardubickém kraji, který připomíná památku čet. Stanislava Srazila, v CEVH:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5303-6358

2. Odkaz na pamětní desku se jmény výsadkářů Závorky a Jasínka na budově radnice v Rovensku pod Troskami v CEVH:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5109-41920

3. Bližší informace o pomníku v Rovensku pod Troskami, který upomíná na oběť výsadkářů Jasínka a Závorky, lze dohledat v CEVH:.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5109-33168

4. Odkaz na pamětní desku na zdi domu č. p. 84. v Rovensku pod Troskami, kde Závorka s Jasínkem zemřeli, v CEVH:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5109-33465

5. Jména členů výsadku Antimony npor. Františky Závorky, svob. Lubomíra Jasínka a čet. Stanislava Srazila nechybí na pomníku v Arisaigu ve Velké Británii. Informace lze dohledat v CEVH: 
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-32165

Summary: 

We commemorate the anniversary of the start of Operation Antimony on the territory of the Protectorate of Bohemia and Moravia. The tasks of the landing party composed of Lt. František Závorka, Pfc. Lubomír Jasínek and Sgt. Stanislav Srazil were quite broad and were conditioned by cooperation with the domestic resistance and the restoration of radio communication with the exile. In the region of northeastern Bohemia, the group gradually built up the background for its own activities. Its radio station Barbora operated from several places in Region Turnov, but mainly from town Rovensko pod Troskami. Despite certain disturbances, it broadcast relatively actively until mid-January 1943, when the group was betrayed and liquidated due to Gestapo confidants.