Krhanice

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.

Na hřbitově středočeské obci Krhanice, která je výchozím bodem pro návštěvníky přijíždějící hromadnou dopravou do známého Vojenského technického muzea v Lešanech, se nachází hrob dvou rudoarmějců, a to gardového kapitána Andreje Ivanoviče Botašana a Nikolaje Alekseeviče Kareva, kteří zemřeli v květnu 1945. Dominantu válečného hrobu s ostatky tvoří kamenný obelisk zakončený tradičně rudou pěticípou hvězdou, ve spodní části obelisku jsou údaje o padlých psaných azbukou. Po levé a pravé straně obelisku se nachází dva menší sloupy.Vlastní hrob je vymezen žulovými kvádry.

Na území České republiky se nachází množství válečných hrobů cizích vojáků, kteří zde padli během různých konfliktů, jež se na území našeho státu odehrávaly. Cílem péče o válečné hroby je jejich zachování v důstojném a poznatelném stavu, přičemž všechny válečné hroby mají rovné postavení bez ohledu na to, zda se jedná o válečné hroby našich nebo spojeneckých vojáků, či zda se jedná o hroby vojáků, kteří bojovali proti naší zemi. Česká republika se k tomu zavázala coby civilizovaný stát.

Hrob rudoarmějců v Krhanicích je umístěn na severní straně hřbitova na rozhraní hrobů a urnového háje a již delší dobu působil, i přes pravidelnou běžnou údržbu, zašle, navíc mu i blízkým hrobům a kolumbáriu škodily přerostlé túje. Vlastník válečného hrobu, obec Krhanice, se jej proto rozhodl zrenovovat. Renovace proběhla v roce 2023, během níž byl kompletně ošetřen korpus pomníku a dvou sloupů, bylo obnoveno písmo, žulové kvádry byly zasazeny do nového betonového lože, byly pokáceny přerostlé túje a místo nich byl vysázen na základě doporučení dendrologa tis červený. Největší změnou oproti předchozímu stavu pak je vydláždění prostoru kolem hrobu žulovými dlažebními kostkami a vysypání vlastního hrobu bílými oblázky, tzv. kačírky.

Renovace přišla celkem na 438 987 Kč, přičemž Ministerstvo obrany přispělo částkou 351 189 Kč z dotačního programu ISPROFIN - Zachování a obnova historických hodnot I.

Číslo válečného hrobu: CZE2101-36901

Jiří Řezníček

 

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2101-36901

Pohled na pomník před renovací.

Pohled na pomník před renovací.
Zdroj. CEVH

Celkový pohled na pomník po renovaci.

Celkový pohled na pomník po renovaci.
Zdroj: CEVH

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.
Zdroj: CEVH

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.
Zdroj: CEVH

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.