KALENDÁRIUM Robert Weil

KALENDÁRIUM Robert Weil

Dnes si připomeneme Roberta Weila, jenž v odboji používal krycí jméno Měchura, příslušníka československého exilového vojska, který v průběhu druhé světové války zachraňoval životy vojáků na Středním východě.

Robert Weil se narodil 22. září 1893 v Kamenici nad Lipou, své mládí již strávil v Praze, kam se s rodinou přestěhoval. Po studiích nastoupil na pozici náměstka ředitele Nemocenské pojišťovny. Po nacistické okupaci českých zemí přes „balkánskou cestu“ - Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii - se dopravil až na Střední východ a připojil se k československému exilovému vojsku, kde jej v říjnu 1940 zařadili k technické rotě Československého pěšího pluku 4 – Východního, aby posléze přešel k československé vojenské misi v Jeruzalémě coby ústřední tajemník Československého červeného kříže. V listopadu téhož roku jej opět přeřadili k pomocné rotě Československého výcvikového střediska – Východního. U mise však působil i nadále v hodnosti kapitána zdravotní služby a výrazně napomohl s organizací exilové vojenské lékařské služby. Robert Weil zemřel 28. února 1941 v Jeruzalémě v důsledku onemocnění v místní britské vojenské nemocnici. Den nato jej pohřbili na britském vojenském hřbitově v Ramle, v oddělení L, do hrobu číslo 4. 

Uctěme proto Roberta Weila tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny na vojenském hřbitově v Ramle.

 

 

KALENDÁRIUM Robert Weil

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.