KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO

KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO

Oldřich Janko se narodil dne 26. listopadu 1910 v Josefově. Coby vyučený číšník již od roku 1937 pracoval ve Francii a po vypuknutí druhé světové války se přesně na své narozeniny v roce 1939 přihlásil u československého zahraničního vojska v Agde a zúčastnil se bojů o Francii. Po porážce Francie přeplul lodí Viceroy of India do Anglie, kde absolvoval výcvik pro plnění zvláštních úkolů a celou sérií kurzů včetně parakurzu či šifrovacího kurzu. Připojil se k paradesantnímu výsadku Sulphur, který tvořili ve dvojici s velitelem výsadku nadporučíkem Adolfem Horákem. Společně s desantem Chalk byli Janko s Horákem vysazeni dne 9. dubna 1944 blízko Všetat u Rakovníka. Bohužel byli zatčeni četníky a gestapo si na těžce nemocném Jankovi, jenž používal i krycí jméno Oldřich Jindra, vynutilo účast na radiové hře Wallenstein, kterou však Janko operátorovi Vojenské rádiové ústředny v Anglii úspěšně prozradil. Za tento odvážný čin jej nacisté popravili dne 1. března 1945 v terezínské Malé pevnosti.

Věnujme proto Oldřichu Jankovi tichou vzpomínku, zapalme svíčku či položme květiny u symbolického hrobu obětem fašismu v obci Rasošky v Královohradeckém kraji, u pomníku československým vojákům ve skotském Arisaigu nebo u pomníku obětem druhé světové války v Jaroměři.

KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO

KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO
Zdroj fotografií: Portrét VHÚ, symbolický hrob CEVH.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.