KALENDÁRIUM Libor Zapletal – operace BIVOUAC

V rámci připomenutí důležitých výročí připadajících na letošní rok nelze nevzpomenout osobu npor. i. m. Libora Zapletala, příslušníka výsadku Bivouac, který byl popraven právě před 80 lety - dne 27. září 1944 v koncentračním táboře v Mauthausenu. 

Jaký byl osud muže, jemuž ve splnění úkolů, kterými byl pověřen, zabránila zrada? Narodil se 14. ledna 1920 ve Velkých Bílovicích, ale s rodinou žil v Podivíně. Po studiích na gymnáziích v Břeclavi a Hodoníně začal studovat strojní inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. V dalším vzdělávání mu ale zabránilo uzavření českých vysokých škol nacisty. Nastoupil tedy do zaměstnání a začal pracovat jako zřízenec na jedné z brněnských pošt. S okupací se však vnitřně ztotožnit nemohl, a tak rozhodl se odejít do exilu a v rámci zahraniční armády bojovat za osvobození své vlasti. 

Vše urychlilo prozrazení odbojové činnosti, kterou s přáteli vyvíjel. V březnu 1940 odešel přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii až do Bejrůtu, odkud se vypravil nákladní lodí do Marseille. Dne 4. května 1940 byl prezentován v čs. zahraniční armádě. Byl zařazen jako vojín smíšeného předzvědného oddílu 1. čs. divize. V rámci 2. čs. pěšího pluku se účastnil ústupových bojů na francouzsko-německé frontě. Po pádu Francie byl evakuován do Velké Británie, kde jako příslušník 1. čs. smíšené brigády prodělal vojenský výcvik a školu pro záložní důstojníky. Byl povýšen do  hodnosti svobodníka aspiranta.

Na konci roku 1940 se přihlásil do výcviku pro boj v týlu nepřítele, následně nastoupil do sabotážního kurzu, aby se připravil pro plnění zvláštních úkolů ve své vlasti. Po sérii dalších kurzů byl na jaře roku 1942 už v hodnosti desátníka aspiranta zařazen do paraskupiny Bivouac spolu s rt. Jindřichem Čoupkem a velitelem skupiny rt. Františkem Pospíšilem. V protektorátu měli provádět sabotáže na přerovském železničním uzlu a vyřadit z provozu brněnskou teplárnu.

Účastníci operace byli vysazeni v noci z 27. na 28. dubna 1942 nedaleko obce Požáry u Křivoklátu. Ukryli padáky a vydali se na první kontaktní adresu do Slaného k majiteli místní sodovkárny, kde se jim podařilo přenocovat. Další spojení v Přerově už nemohli využít, jelikož kontaktní osoba byla před časem zatčena. Problémy vyvstaly i s hledáním další pomoci v Brně. Zapletal se proto společně s Pospíšilem přemístil na Zlínsko. Pospíšil požádal o pomoc spolužáka v Malenovicích Jana Chvátala, ale ten je odmítl. Sledoval je a ve Zlíně přivolal dva české protektorátní policisty, aby oba výsadkáře zatkli. Pospíšilovi se naštěstí podařilo uniknout. Zapletal byl ale zatčen a předán gestapu. Jen formálně přijal nabídku spolupráce, i když věděl, že v případě zrady bude postižena jeho rodina. Předpokládal totiž, že se mu podaří uniknout. Za úkol dostal vytěžit informace od rodin výsadkářů J. Zemka a J. Bublíka, ale neplnil jej podle představ nacistických zadavatelů. Záhy se začal ukrývat v Prusinovicích u Holešova a pak v lesích u Rusavy v Hostýnských vrších. S falešnými doklady se pokusil s dalšími osobami přejít do Švýcarska s vidinou další cesty do Velké Británie. Naneštěstí byli poblíž švýcarské hranice dne 6. srpna 1942 zatčeni. Po deportaci do protektorátu byl Zapletal vězněn za nedovolené překročení protektorátních hranic. Úspěšně se mu dařilo tajit svou pravou identitu, avšak v únoru 1943 jej jeden z gestapáků poznal. Po výsleších v Kounicových kolejích v Brně byl deportován do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde jej v 10 hodin dopoledne dne 27. září 1944 bez soudu oběsili. Postiženi byli i jeho nejbližší. Rodiče byli zavražděni v Osvětimi, bratři byli vězněni až do osvobození.

Za svou odbojovou činnost byl Libor Zapletal „in memoriam“ povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty. Obdržel i vysoká čs. vojenská vyznamenání.  

Jan Benda

Památku npor. i. m. Libora Zapletala lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, která jej připomínají.

1. Odkaz na pamětní desku se jménem npor. i. m. Libora Zapletala v Podivíně na Břeclavsku v Jihomoravském kraji v CEVH: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6204-14095

2. Jméno npor. i. m. Libora Zapletala nechybí na pomníku v Arisaigu ve Velké Británii. Informace lze dohledat v CEVH:  https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-32165

Summary: 

Already 80 years have passed since the execution of the brave paratrooper Libor Zapletal (1920-1944). Born on January 14, 1920, in Velké Bílovice, he lived with his family in Podivín. After studying at grammar schools in Břeclav and Hodonín, he attendedt he Technical University in Brno. After the closure of the Czech universities by the Nazis, he worked at one of the Brno post offices. He got involved in the resistance activity. His resistance activities were exposed, and in March 1940, he fled through Slovakia, Hungary, and Yugoslavia to Beirut. From there, he traveled to France and joined the Czechoslovak army abroad, he participated in the retreat battles in the spring of 1940. He was then evacuated to Great Britain, where he was assigned to the Bivouac landing party after completing the necessary training and courses. On April 28, 1942, he was dropped off in the occupied homeland. However, their operation was compromised by betrayal. After various complications in finding help, Zapletal and his commander František Pospíšil moved to the Zlín region, where a classmate reported them to the police. Zapletal was arrested and handed over to the Gestapo, though he only pretended to cooperate, hoping to escape. He later went into hiding and attempted to flee to Switzerland but was captured near the border on August 6, 1942. After being deported back to the Protectorate, he managed to conceal his true identity until February 1943, when a Gestapo officer recognized him. Zapletal was transferred to the Mauthausen concentration camp, where he was executed on September 27, 1944, at 10 a.m. His family also suffered: his parents were murdered in Auschwitz, and his brothers were imprisoned until liberation.