KALENDÁRIUM Karel Tržil

Kalendárium Karel Tržil

Dnešní kalendárium věnujeme Karlu Tržilovi, příslušníku československé exilové jednotky, který nalezl tragickou smrt ve vlnách Středozemního moře, když se zraněný evakuoval na transportní lodi z bojujícího afrického Tobrúku. 

Karel Tržil se narodil se 18. února 1915 ve Vídni, domovskou příslušnost však měl v Kojetíně u Havlíčkova Brodu. Po nacistické okupaci přešel v srpnu 1939 ilegálně do Polska a přes Rumunsko pokračoval na Střední východ, kde vstoupil do československé vojenské jednotky. V březnu 1941 dosáhl hodnosti nadporučíka a připojil se k Československému pěšímu praporu 11 – Východního. Během obrany Tobrúku utrpěl zranění a ošetřující lékaři jej zařadili do transportu na lodi Chakdina do vojenské nemocnice v Alexandrii. Loď po vyplutí začátkem prosince 1941 zasáhl jeden z italských bombardérů Savoia Marchetii SM 79. Karel Tržil byl posmrtně povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty in memoriam a současně obdržel Československý válečný kříž 1939.

Uctěme  proto Karla Tržila tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny buď na rodinném hrobu na Ústředním hřbitově v Brně, nebo u pomníku československých vojáků na válečném hřbitově v Tobrúku.

#kareltrzil #kalendarium #hrdina #tobruk #chakdina #druhasvetova #pieta #vzpominame 

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.