KALENDÁRIUM Jozef Gabčík

KALENDÁRIUM Jozef Gabčík

Dnes, 8. dubna, si připomínáme narození hrdiny protinacistického odboje, československého vojáka a výsadkáře Jozefa Gabčíka (8. 4. 1912 – 18. 6. 1942), který se v rámci Operace Anthropoid podílel na provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27. května 1942.

Jozef Gabčík pocházel ze slovenské obce Poluvsie (dnes součást Rajeckých Teplic) nedaleko Žiliny. Vyučil se kovářem a zámečníkem. Po absolvování základní vojenské služby v roce 1934 působil v armádě. Od roku 1937 pracoval v továrně na výrobu chemických bojových látek v Žilině. V červnu 1939 odešel přes Polsko do Francie, kde nejdříve vstoupil do Cizinecké legie a posléze v září 1939 do formující se československé zahraniční armády ve Francii, s níž se zúčastnil bojů o Francii. Po evakuaci do Anglie se jako jeden z prvních dobrovolně přihlásil k plnění bojových úkolů na okupovaném území. Prošel speciálním výcvikem a byl zařazen do operace Anthropoid. Byl vysazen v noci na 29. prosince 1941 poblíž Nehvizd u Prahy. Padl po statečném boji společně se svými kamarády dne 18. června 1942 v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Připomeňme si proto Jozefa Gabčíka tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, které jej připomínají. Nejznámějším je Pomník Operace Anthropoid v Praze 8 v ulici V Holešovičkách, tedy poblíž místa uskutečněného atentátu. Další pomník se nachází v místě seskoku u obce Nehvizdy, v místě jeho skonu v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze nebo v jeho rodné vsi v západoslovenské Poluvsii. Pamětní desky pak připomínají místa, kde se Gabčík ukrýval v Protektorátu - Pamětní deska Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a Václava Nováka na ulici Lidického 228/8 v Praze, Pamětní deska rodiny Fafkových na ulici Kolínská 1718/11 v Praze nebo Pamětní deska rodiny Králových, Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše na ulici Pod Záhorskem 1/22 v Plzni.

Odkaz na Pomník Operace Anthropoid v Praze 8 v ulici V Holešovičkách v Evidenci válečných hrobů: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0008-36641&srn=gab%c4%8d%c3%adk&st=0&.

Odkaz na pomník u obce Nehvizdy v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2103-36522&srn=gab%c4%8d%c3%adk&st=0&,

Odkaz na místo skonu v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-18091&srn=gab%c4%8d%c3%adk&st=0&

Odkaz na pamětní desku rodiny Králových, Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše na ulici Pod Záhorskem 22/1 v Plzni v Evidenci válečných hrobů: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-41601.

 

Zdroj fotografií: portrét Jozefa Gabčíka - VHÚ. Pamětní deska na kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici Praze - Vladimír Štrupl.

KALENDÁRIUM Jozef Gabčík

KALENDÁRIUM Jozef Gabčík
Zdroj fotografií: portrét Jozefa Gabčíka - VHÚ. Pamětní deska na kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici Praze - Vladimír Štrupl.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.