KALENDÁRIUM – Josef Švéd 16. srpna 1916

foto

Josef Švéd se narodil 16. srpna 1916 do židovské rodiny v maďarské obci Vylok na Podkarpatí. Po 1. světové válce se obec ocitla na československé straně hranic s Maďarskem a Josef Švéd zde pracoval jako krejčí. Po maďarském zabrání Podkarpatské Rusi v roce 1939 uprchl do Sovětského svazu, kde byl internován s dalšími uprchlíky v Kamenci Podolském. Patřil zde do tzv. politicky spolehlivé skupiny, která měla poměrně velkou volnost pohybu.

Pravděpodobně v červnu 1940 si jako člen Komsomolu našel práci v sovchozu Proletkult ve Stalingradské oblasti, kde se stal traktoristou a kombajnistou. Po začátku války se hlásil k tankovým jednotkám Rudé armády, ale odveden nebyl. Naopak sovchoz vyzdvihoval jeho práci v zajišťování potravin. V roce 1942 mu sovětské úřady umožnily vyslechnout československé mobilizace a 11. února 1942 byl Josef Švéd v Buzuluku odveden jako vojín nováček a dočkal se zařazení jako střelec protitankové pušky (PT puška). Během výcviku také absolvoval kurz „stíhačů tanků“ pro práci s protitankovými granáty a zápalnými lahvemi. V čs. vojenské jednotce se stal členem neoficiální buňky KSČ. 

Do památného boje u Sokolova 8. března 1943 nastupoval Josef Švéd jako střelec PT pušky v hodnosti svobodníka na jižní břeh řeky Mža – do obrany samotné obce. V noci se mu podařilo ze Sokolova ustoupit i s PT puškou a v některých pozdějších textech mu bylo přisuzováno, že rovněž vyvedl několik raněných. Následujícího dne se Josef Švéd zúčastnil nočního protiútoku 2. roty vedené npor. Janem Kudličem a sehrál jednu z klíčových úloh, když PT puškou zneškodnil německý tank. Generál Svoboda v knize Z Buzuluku do Prahy o tomto boji napsal:  >„Kam se ženeš? Neblázni!“ Ne, vojín čety protitankových pušek Jožko Švéd vůbec neblázní. Skok a ještě skok, svou předlouhou zbraň v obou rukách, k zemi, skok, k zemi – a střílí, zasahuje, zazvonilo to, znovu střílí a zasahuje z bezprostřední blízkosti. Věž tanku je zřetelně vychýlena, kanónem a kulometem esesmani už nemohou manévrovat. Jožka Švéd zneškodnil železnou obludu, prolomil pancéřovou hradbu... Jožka Švéd, československý Matrosov, vědomě obětoval život, aby zachránil soudruhy a uvolnil jim cestu na vrahy…<

Josef Švéd padl v bojích u Sokolova dne 9. března 1943. O osm dní později byl vyznamenán sovětským Řádem Rudého praporu a 13. dubna 1943 také Československým válečným křížem 1939 In memoriam. V návrhu na jeho vyznamenání je uvedeno: „8. 3. 1943 při obraně Sokolova bil se chrabře v obklíčení až do noci. Z hořící vesnice unikl pozdě v noci nepřátelským strážím a vynesl s sebou protitankovou pušku. Druhý den 9. 3. 1943 při nočním útoku na Sokolovo s nasazením vlastního života přiblížil se do bezprostřední blízkosti tanku a zničil jej. V boji padl.“ 

Dodnes je připomenut pomníkem v Sokolovu: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=UKR-1395

Summary

Josef Švéd was born on August 16, 1916, into a Jewish family in the Hungarian village of Vylok, located in the Carpathian region. After World War I, the village became part of Czechoslovakia. Following the Hungarian annexation of Carpathian Ruthenia in 1939, Josef švéd fled to the Soviet Union. With the outbreak of Soviet-German War in 1941, he volunteered for the Red Army's tank units, but was rejected. In February 1942, he joined the Czechoslovak military unit in Buzuluk as an anti-tank rifleman. On March 8, 1943, Josef Švéd participated in the Battle of Sokolovo. Next day, during the counterattack, he played a crucial role by disabling a German tank with his anti-tank rifle. He was killed in action. Posthumously, Josef Švéd was awarded the Soviet Order of the Red Banner and the Czechoslovak War Cross 1939 for his valor.

Josef Švéd jako střelec z protitankové pušky PTRD-41.

Josef Švéd jako střelec z protitankové pušky PTRD-41.
Zdroj: BROŽ, Miroslav, KOPECKÝ, Milan a kol. Sokolovo - nezapomenutí hrdinové. Příslušníci 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Praha: ČsOL a Epocha, 2023.

Střelci z protitankových pušek PTRD-41 s pomocníky během zimního výcviku v Buzuluku v lednu 1943.

Střelci z protitankových pušek PTRD-41 s pomocníky během zimního výcviku v Buzuluku v lednu 1943.
Zdroj: KOPECKÝ Milan, MOJŽÍŠ Milan, KACHEL Filip a kol. Sokolovo - První boj. 1. čs. samostatný prapor v bitvě o Charkov. Praha: ČsOL a Epocha, 2023.

Dominanta Sokolova, kostel Nanebevzetí Panny Marie, v roce 1953.

Dominanta Sokolova, kostel Nanebevzetí Panny Marie, v roce 1953.
Zdroj: VHU.cz

Pomník v Sokolovu.

Pomník v Sokolovu.
Zdroj: CEVH

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.