KALENDÁRIUM Josef Bublík

Pamětní deska a portrét Josefa Bublíka

V dnešním Kalendáriu uctíme památku Josefa Bublíka, jednoho ze sedmi statečných, který padl v hrdinném boji v s nacistickými okupanty v památný den 18. června 1942 v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Josef Bublík se narodil 12. února 1920 v československém Bánově. Po přerušení studia práv  z důvodu uzavření vysokých škol v prosinci 1939 odešel přes Slovensko, Jugoslávii a Sýrii do Francie. Zúčastnil se bojů na francouzské frontě a po kapitulaci Francie se evakuoval do Anglie, kde sloužil po vzniku 1. čs. smíšené brigády u 2. roty pěšího praporu. Po dosažení hodnosti desátníka aspiranta se dobrovolně přihlásil k plnění zvláštních úkolů.

Josef Bublík společně s Janem Hrubým a Bohuslav Koubou tvořili výsadek Bioscop, jenž ve spolupráci s výsadkem Bivouac dostal za úkol provádět sabotáže na území protektorátu, zejména ve vsetínské Zbrojovce a na vybraných moravských železničních tratích. Po výsadku 28. dubna 1942 na Křivoklátsku a po marných pokusech navázání kontaktu s odbojem se Bublík se svými kolegy spojili s dalšími výsadkáři a přebývali v konspiračních bytech. Po atentátu na Heydricha se Bublík ukrýval v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje, kde po boji v obklíčení okupačními jednotkami spáchal sebevraždu. V roce 2002 byl povýšen do hodnosti podplukovníka v záloze. Jeho jméno nese ulice v Praze - Kobylisích a Základní škola v Bánově. 

Připomeňme si proto Josefa Bublíka tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pamětního kamene na nároží Resslovy a Václavské ulice v místě, kam položili tělo parašutisty po vyvlečení z krypty pravoslavného kostela, nebo na pietním místě v Pardubicích.

#josefbublik #kalendarium #nikdysenevzdame #bioscop #druhasvetova #WWII #RAF #pieta #vzpominka #hrdina #druhyodboj 

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.