KALENDÁRIUM Jaroslav Záruba

9.5.2024 Věra Adina Šefraná
KALENDÁRIUM Jaroslav Záruba

Dnes si připomínáme účastníka druhého odboje majora Jaroslava Zárubu. Major Záruba se narodil 26. dubna 1907 v Třeboni. Po maturitě na gymnáziu absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. 1. října 1928 nastoupil vojenskou prezenční službu a následně vystudoval školu pro důstojníky pěchoty a Vojenskou akademii v Hranicích. V roce 1931 byl z vojenské akademie vyřazen. Zůstal u armády, když dal přednost životu vojáka před kariérou právníka, přičemž dosáhl hodnosti štábního kapitána. Od července 1931 velel četě pěšího pluku 22 v Jičíně, od září 1933 pak cyklistického praporu 1 v Jaroměři. Následně prošel výcvikem na leteckého pozorovatele pěchoty a dále sloužil u pěšího pluku 21 v Čáslavi jako velitel roty. Po okupaci Československa byl přidělen do vládního vojska k pražskému praporu 1.

Záruba se v roce 1942 zapojil do odboje v rámci skupiny Jana Purkrábka. V květnu 1945 vyslyšel volání a zapojil se do boje o budovu rozhlasu, kdy organizoval jeho obranu a výstavbu barikád. 7. května vyjednal kapitulaci části německých sil. 8. května 1945 byl však zasažen střepinami nepřátelské letecké bomby (některé zdroje mluví o minometné palbě), přičemž utrpěl vážné zranění hrdla a plic. Urychleně byl spolubojovníky transportován do Schneiderova sanatoria. Velení po něm převzali major Antonín Rakouš a štábní kapitán Václav Kopecký. Záruba zemřel o dva dny později na následky zranění. Dožil se tak alespoň konce druhé světové války. In memoriam byl povýšen na majora. Pohřben byl nejprve na Olšanských hřbitovech v Praze. Později byly jeho ostatky přesunuty do jeho rodné Třeboni. 

Památku majora Jaroslava Zárubu dále připomíná deska na budově pražského rozhlasu, pomník památce důstojníků generálního štábu (absolventů Vysoké školy válečné) u budovy Ministerstva obrany Na Valech či památník před školou v Třeboni.

Odkaz na pietní místa v Evidenci válečných hrobů:

Pamětní deska věnovaná majoru Jaroslavu Zárubovi umístěna na Praze 2:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-18130

Pomník památce důstojníků generálního štábu (absolventů Vysoké školy válečné) u budovy Ministerstva obrany na Praze 6:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-20768

Pomník před školou v Třeboni: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3114-10988

Jaroslav Záruba

Jaroslav Záruba
Zdroj: VHÚ

Hrob v Třeboni

Hrob v Třeboni
Zdroj: Vets.cz

Deska na budově Českého rozhlasu

Deska na budově Českého rozhlasu
Zdroj: CEVH

Pomník Na Valech – Tychonova ulice

Pomník Na Valech – Tychonova ulice
Zdroj: CEVH

Památník v Třeboni

Památník v Třeboni
Zdroj: CEVH

Další příběhy

Letec - stíhací pilot generálmajor „in memoriam“ Otto Smik

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

3.12.2024 Vlastimil Křišťan
Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.
Letecký pohled na Mohylu míru.

Památník Mohyla míru

2.12.2024 Vlastimil Křišťan
Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.
Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

29.11.2024 Vlastimil Křišťan
Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.