KALENDÁRIUM Dimitrij Roško

Protokol o zatčení a výslechu

Dimitrij Roško se narodil 7. října 1920 v obci Strabičevo na Podkarpatské Rusi do rodiny tesaře Andreje Roška a jeho manželky Terézie, roz. Lukeča, jako první dítě. Měl mladšího bratra Michala a tři mladší sestry – Annu, Marii a Olgu.  V letech 1926 – 1935 absolvoval osm tříd národní školy v Strabičevě a následně navštěvoval 4 třídy školy občanské ve Velikich Lučkách. Podle vysvědčení uměl česky, rusky a německy. Hlásil se k rusínské národnosti a řecko-katolickému vyznání. Po maďarském záboru Podkarpatí se v jeho dokladech jméno objevuje také ve variantě Demeter Roskó či Raskó. Po vychození školní docházky pracoval jako dělník na stavbě železnice. V srpnu 1940 se kvůli hrozbě odvodu do maďarské armády a vyhlídce lepší budoucnosti rozhodl uprchnout do SSSR.

Dvacetiletý Dimitrij Roško přišel 4. srpna 1940 s nápadem na útěk do SSSR za se stejně starým Dimitrijem Popovičem (Rusínem narozeným v USA) bydlícím ve Velikých Lučkách u Mukačeva. Kamarád souhlasil a ten samý den se spolu vypravili na východ do vsi Nelipyno, kde přespali u jedné místní ženy.  Další den pokračovali na sever do vsi Ždenijevo. Zde se setkali s převaděčem, u kterého opět přespali, a ráno 6. srpna 1940 za jeho pomoci přešli hraniční čáru v oblasti hory Pikuj. Převaděči každý zaplatil 10 pengő. Oba byli zadrženi v 6:00 pouhých 3,5 km od hranice. NKVD u Dimitrije Roška zajistila kapesní nůž, hřeben, notýsek se zápisky, železniční legitimaci, 3 fotografie, českou pracovní knížku, legitimaci, 2 školní vysvědčení, jeden opis vysvědčení, malé zrcátko, peněženku a 2 rubly. Následovalo kolečko výslechů, přesunů do různých vězení a soud. Za nelegální přechod hranic SSSR byli Dimitrij Roško a Dimitrij Popovič odsouzeni 29. listopadu 1940 na tři roky do pracovně-nápravného zařízení, s počítáním trestu od 6. srpna 1940. Roško trávil poslední část svého trestu v Kargopolském nápravně-pracovním táboře v Archangelské oblasti, kde asi 25 000 vězňů kácelo lesy a těžilo rašelinu. Dimitrij Roško byl 24. prosince 1942 amnestován a mohl se tak dostavit k čs. vojenské jednotce v Buzuluku, kde byl již 31. prosince 1942 prezentován a odveden jako vojín nováček. Uvedl o sobě, že byl sanitářem. Byl zařazen k minometné rotě. Jeho kamarád Popovič této možnosti nechtěl či nemohl využít. V srpnu 1943 žádal po odpykání tříletého trestu o propuštění jako občan USA. Žádost byla zamítnuta a propuštění se dočkal teprve 29. listopadu 1946. Vrátil se domů do Velikých Luček, nyní již součásti SSSR. 

Dimitrij Roško bojoval jako vojín minometné roty 8. března 1943 u Sokolova. O jeho službě v minometné rotě vyšla v roce 1953 v časopise Československý voják krátká, silně romantizovaná a upravovaná, povídka pplk. Michala Štemra „Puškin a střelecké tabulky“. Hlavní aktér Dimitrij Roškota (sic) je líčen jako mladý nezkušený, tělesně slabý, nevzdělaný chlapec prahnoucí po vzdělání, který se dostal k minometné rotě. Stává se díky své píli skvělým mířičem. V bojích u Kyjeva měl již být zástupcem velitele čety a frontové noviny měly údajně vydat článek s podtitulkem „Střílejte tak přesně a rychle, jak střílejí minometníci četaře Roškoty“. V bojích u Žaškova o most na Horním Tikiči měl být již velitelem čety minometů a přesnou palbou odrazit jeden z německých útoků. Tolik nepotvrzená poválečná povídka. S jistotou víme, že v září 1944 sloužil již v hodnosti rotného ve funkci pomocníka proviantního důstojníka 1. čs. brigády. Během bojů na Dukle dne 20. září 1944 padl. V roce 1946 byl povýšen do hodnosti rotmistra in memoriam. In memoriam byl dekorován Čs. válečným křížem 1939, Čs. vojenskou pamětní medailí (se štítkem SSSR) a Dukelskou pamětní medailí.

Vlastimil Křišťan

Dimitrij Roško je připomenut jako rotný 1. československého spojovacího praporu v SSSR na čestném pohřebišti v Dukelském průsmyku: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-39576

 

Summary:

Dimitrij Roško was born on October 7, 1920, in Strabičevo, Carpathian Ruthenia. After completing school, and Hungarian occupation of Carpathian Ruthenia, he worked as a railway construction worker. In August 1940, seeking a better future and to avoid conscription into the Hungarian army, Roško and his friend Dimitrij Popovič fled to the USSR. They were arrested shortly after crossing the border and sentenced to three years in a labor camp for illegal border crossing. Roško spent time in the Kargopol labor camp in the Arkhangelsk region, probably cutting timber and mining peat. He was amnestied in December 1942 and joined the Czechoslovak military unit in Buzuluk. He was enlisted as a novice soldier and assigned to the mortar company. Roško participated in battle of Sokolovo, and was later promoted to sergeant. In September 1944, during the Dukla Pass battle, Roško was killed in action. Posthumously, he was promoted to the rank of master sergeant and awarded several honors, including the Czechoslovak War Cross 1939 and the Dukla Commemorative Medal.

Dimitrij Roško (7. 10. 1920 – 20. 9. 1944)

Dimitrij Roško (7. 10. 1920 – 20. 9. 1944)
Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů. Digitalizované materiály DAZO, f. 2558, sp. 36263.

Schéma přechodu Roška a Popoviče přes hranice SSSR.

Schéma přechodu Roška a Popoviče přes hranice SSSR.
Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů. Digitalizované materiály DAZO, f. 2558, sp. 36263.

Protokol o zatčení a výslechu NKVD označující Dimitrije Andrejeviče Roška za Rusína.

Protokol o zatčení a výslechu NKVD označující Dimitrije Andrejeviče Roška za Rusína.
Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů. Digitalizované materiály DAZO, f. 2558, sp. 36263.

Minomety ve spolupráci s pěchotou během výcviku v Buzuluku v zimě 1942.

Minomety ve spolupráci s pěchotou během výcviku v Buzuluku v zimě 1942.
Zdroj: VÚA

Ilustrace Václava Dlouhého znázorňuje Dimitrije Roškota během učení u minometné roty v Buzuluku.

Ilustrace Václava Dlouhého znázorňuje Dimitrije Roškota během učení u minometné roty v Buzuluku.
Zdroj: ŠTEMR, Michal. Puškin a střelecké tabulky. In: Československý voják, 28. 11. 1952. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:f806ef26-6ec4-11e9-8797-005056b73ae5

Pamětní deska připomínající rotného Dimitrije (Demetera) Roška.

Pamětní deska připomínající rotného Dimitrije (Demetera) Roška.
Zdroj: CEVH

Památník v Dukelském průsmyku.

Památník v Dukelském průsmyku.
Zdroj: CEVH

Zdroje:

BROŽ, Miroslav, KOPECKÝ, Milan a kol. Sokolovo - nezapomenutí hrdinové. Příslušníci 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Praha: ČsOL a Epocha, 2023.

Ústav pro studium totalitních režimů. Digitalizované materiály DAZO, f. 2558, sp. 36263.

Databáze příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí. On-line: https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/65566

Databáze padlých ve 2. světové válce. On-line: https://www.vuapraha.cz/padli-2-svetova/2175

ŠTEMR, Michal. Puškin a střelecké tabulky. In: Československý voják, 28. 11. 1952. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:f806ef26-6ec4-11e9-8797-005056b73ae5

Čechoslováci v Gulagu. On-line: https://cechoslovacivgulagu.cz/

Kargopolskij ITL. Memorial. On-line: http://memo.ru/history/nkvd/gulag/r3/r3-192.htm

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.