KALENDÁRIUM BOHUMÍR MARTÍNEK

KALENDÁRIUM BOHUMÍR MARTÍNEK

V dnešním Kalendáriu si připomeneme velitele výsadku Bronze Bohumíra Martínka, kapitána dělostřelectva in memoriam, jemuž se březnové idy roku 1943 staly osudnými.

Bohumír Martínek se narodil 21. března 1916 v Prostějově. Po studiích na reálném gymnáziu nastoupil dobrovolným odvodem základní vojenskou službu u dělostřeleckého pluku 108 v Hranicích. Jinošská léta zasvětil holdování lehké atletice a hudbě, dokonce vedl žákovský orchestr. Vojenství mu natolik učarovalo, že v roce 1937 nastoupil v hodnosti podporučíka na Vojenskou akademii v Hranicích. V roce 1939, již jako poručík dělostřelectva, přes Slovensko, Maďarsko, Balkán a Bejrut připlul do Francie, aby se 30. března 1940 prezentoval u československého vojska v Agde. Po pádu Francie přeplul lodí Viceroy of India do Anglie, kde nejprve opět sloužil u dělostřeleckého oddílu, aby posléze v polovině roku 1942 nastoupil základní kurz na STS-26 ve Skotsku a absolvoval výcvik seskoku padákem. Ve stejné době jej zařadili do výcviku pro zvláštní úkoly v rodné vlasti. Po absolvování dalšího nezbytného výcviku a školení se stal velitelem výsadkové skupiny Bronze. Svou misi bohužel nemohl se svými parťáky uskutečnit, neboť v noci ze 14. na 15. března 1943 jejich letadlo sestřelili nad Mnichovem. Bohumír Martínek byl posmrtně vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a povýšen do hodnosti kapitána dělostřelectva in memoriam. Připomeňme i pohnuté životní osudy Martínkových nejbližších příbuzných. Oba rodiče byli od podzimu 1942 až do konce války internováni ve Svatobořicích, přičemž otec Jan Martínek na následky věznění zemřel. Bohumírův bratr rovněž poznal vězení za nedovolené překročení hranice v roce 1941, po dalších peripetiích v roce 1942 úspěšně uprchl z drážďanské věznice do Anglie.

Připomeňme si proto Bohumíra Martínka tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny na pietním místě na městském hřbitově v Prostějově, či na jeho hrobě na hřbitově v Perlacher Forst v Mnichově.

Odkaz na Martínkův hrob v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=DEU-32377&coid=104&con=N%c4%9bmecko&lid=112&lim=M%c3%bcnchen&st=0&

KALENDÁRIUM BOHUMÍR MARTÍNEK

KALENDÁRIUM BOHUMÍR MARTÍNEK
Zdroj: Portrét Bohumíra Martínka https://www.lib.cas.cz/parasut/martinek.htm Zdroj: Hrob. CEVH.

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.