Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války – Ożenna

Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války – Ożenna

V lokalitě Ożenna v obci Krempná v Podkarpatském vojvodství narazíme hned na tři Jurkovičovy hřbitovy. Hřbitovy č. 1 a č. 2 se nalézají v obtížně dostupném terénu na pohraničním hřebeni necelý půl kilometru od slovenské hranice. Na obou hřbitovech spočívají příslušníci carské armády v hromadných hrobech, přičemž každý z těchto hrobů tvoří jediná hrobová šachta o rozměrech několika metrů. První čtvercový hřbitov o rozloze 25 m² ve tvaru mohyly se nalézá pod vrcholem kopce Czeremcha, v nadmořské výšce cca 610 m. Do dnešních dní se dochoval pouze monolitický dvouramenný pískovcový kříž uprostřed mohyly a kamenná deska s rytým nápisem: AUF DEM FELDE DER EHNE GEFALLENE 130 RUSSISCHE KRIEGER. Hřbitov je vzdálen cca 50 m od  druhého vojenského hřbitova v Ożenni. Na hřbitově č. 1 spočinulo 130 ruských vojáků, kteří zde padli v boji o průsmyk v Ożenni dne 27. listopadu 1914, z nichž se podle údajů polské Ogólnopolske komputerowe bazy cmentarzy wojennych dosud podařilo identifikovat pouze jednoho padlého vojáka.

Hřbitov č. 2 byl původně obehnán zdí z lámaného kamene s kamenným křížem ve střední části a své poslední místo odpočinku zde nalezlo 130 ruských vojáků. Z původního uspořádání hrobů se dochovaly pouze desky s německými nápisy ve znění s téměř identickým nápisem jako v případě hřbitova č. 1: AUF DEM FELDE DER EHNE GEFALLENE 130 RUSSISCHE KRIEGER. Podkarpatské vojvodství v roce 2011 financovalo komplexní opravu hrobů, přičemž rekonstruovalo kamennou ohradní zeď a dochované prvky umístilo na původní místa.

Poslední hřbitov v této lokalitě, hřbitov č. 3 najdeme na východním okraji vsi Ożenna. V jeho blízkosti dříve stával dnes již zaniklý dřevěný kostel Basila Velkého z 19. století. Stojí na místě frontového hřbitova a je zde pohřbeno celkem 423 vojáků, z toho 67 rakousko-uherských a 356 ruských, jež padli během bojů v listopadu a prosinci 1914.

Hřbitov se člení na jednotlivé oddíly podle příslušnosti vojáků k té které armádě, přičemž ruská část, jež se nachází na jižní straně, nemá samostatný vchod a přístup k ní vede přes část rakouskou, která zaujímá severní stranu hřbitova. Obě části dělí kamenná zídka. Jak v rakouské, tak v ruské části nalezneme pamětní desky s německými nápisy. Rakouským vojákům náleží tato oslavná slova: DER TREUEN SOHNE DIE IHR LEBEN HINGEGEBEN HABEN DENKT DAS VATERLAND DANKBAR UND STOLZ. Ruským vojákům patří poněkud prozaičtější věnování: DER GEFALLENEN FEINDEN WEIHTEN MITLEID
UND MENSCHLICHKEIT DIE LETZTE HEINSTATT. 

Obec Krempná v roce 2006 přistoupila k celkové obnově hřbitova, přičemž zrekonstruovala ohradní zeď a vztyčila nové kříže, aby jej dne 23. září téhož roku opět slavnostně otevřela za účasti zástupců místních úřadů, delegací z Rakouska, Slovenska a Ukrajiny či členů rodin zde pohřbených vojáků.

V Centrální evidenci válečných hrobů se v případě tohoto hřbitova setkáme se jménem vojína Jindřicha Kobera, nymburského rodáka, příslušníka c. k. praporu polních myslivců č. 2 Hradec Králové, který v hodnosti jägera neboli myslivce dle našich údajů podlehl svým zraněním v Trynaze dne 25. května 1915.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-41394

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.