Čs. letci ve Slovenském národním povstání

Slovenskému národnímu povstání přiletěl 17. září 1944 na pomoc 1. čs. samostatný stíhací letecký pluk v SSSR. Jeho 22 letounů Lavočkin La-5FN bylo dislokováno na polním letišti Zolná u Zvolenu. Následující den provedl pluk úspěšný přepad piešťanského letiště. Jeho hlavním cílem byly útočící pozemní jednotky nepřítele. V říjnu 1944 se pluk přemístil na letiště Tri Duby a s ohledem na vojenskou situaci se 25. října 1944 vrátil do SSSR. Celkem pluk provedl 561 bojových vzletů, v leteckých soubojích jeho piloti sestřelili 10 letounů a pravděpodobně sestřelili další 2. V leteckých bojích pravděpodobně poškodili dalších 6 letounů a až 20 jich poškodil či zničil na zemi při přepadu nepřátelské letecké základny Piešťany. Vedle toho čs. letci zčásti nebo zcela zničili desítky německých nákladních a osobních aut, několik tanků, dělostřeleckých a minometných baterií, muničních skladů a ucelených železničních souprav. 

Zatímco ve vzdušných soubojích pluk neutrpěl žádné ztráty, při náletech na pozemní cíle byli 4 jeho piloti sestřeleni protileteckou obranou – Tomáš Motyčka, Bohuslav Mráz, František Vaculík, František Kruťa. Z padajícího letounu se zachránil jen ppor. Kruťa, který byl následně vězněn v Maďarsku a pak v zajateckém táboře v Rakousku. Podařilo se mu však uprchnout a vrátit se k pluku. V pozemních bojích v horách padl jeden pilot – Rudolf Borovec.

Jaký byl tedy životní příběh zmíněných letců, kteří padli za osvobození naší vlasti v SNP? 

Nadporučík Rudolf Borovec se narodil dne 5. února 1915 v Pardubicích. Studoval reálné gymnázium a obor strojírenství a stavitelství na vyšší průmyslové škole strojnické. K létání se dostal v pardubickém aeroklubu. Prezenční vojenskou službu potom absolvoval u 5. leteckého pluku. Pracoval jako technický úředník. Po nacistické okupaci se v červenci 1939 dostal přes Polsko až do Francie, kde se přeškolil na francouzské letouny. Pád Francie však přišel velmi rychle, což způsobilo, že do bojů nezasáhl. Dne 21. června 1940 odjel do Velké Británie, kde se ihned dal k dispozici jako válečný pilot-stíhač. Již od 12. července 1940 byl zařazen jako pilot. Sloužil v 19. peruti RAF. Bojoval také ve slavné 310. čs. stíhací peruti v letecké ofenzivě nad okupovanou Francií, Belgií a Holandskem. Zúčastnil se mnoha výpadů nad silně chráněné vojenské a průmyslové prostory, které byly v rukou nacistů. Podnikal samostatné lety v přízemních výškách na nepřátelské silniční a železniční transporty, ostřeloval palubními kulomety malá pobřežní plavidla, nepřátelské radary, letiště apod. Doprovázel v peruti nebo wingu denní bombardovací svazy spojeneckých letadel, které ničily přístavní zařízení, betonové kryty ponorek a nepřátelské válečné lodě. Za svou bohatou bojovou činnost, při níž velmi často projevoval osobní statečnost, byl několikrát vyznamenán. 

Na jaře 1944 odjel do SSSR. Jako letec se zúčastnil SNP. Denně vzlétal do útoku proti dělostřeleckým a minometným bateriím, tankům a protiletadlovým zbraním nepřítele. Po potlačení povstání nemohl odletět ve vlastním stroji, a tak Rudolf Borovec ustoupil s pěšími jednotkami do hor. Když se jeho partyzánský oddíl vracel 9. listopadu 1944 z přepadové akce, spatřil Borovec stranou cesty u obce Nemecká Lupča (dnes Partizánska Lupča) německý radiovůz. Chtěl se zmocnit radiostanice a předat ji kamarádům-spojařům. Jednalo se o past. Nacisté je přepadli a při přestřelce Borovec padl. Poslední poctu vzdali Borovcovi jeho kamarádi z leteckého pluku po válce v Pardubicích. Jeho ostatky tam byly ze Slovenska převezeny a s vojenskými poctami pochovány. Rudolf Borovec byl „in memoriam“ povýšen do hodnosti štábního kapitána, později plukovníka.

Podporučík Tomáš Motyčka se narodil dne 8. července 1915 v Nedakonicích v okrese Uherské Hradiště. Vyučil se zámečníkem a pracoval jako mechanik. Během prezenční vojenské služby absolvoval poddůstojnickou školu, základní školu leteckého výcviku v Olomouci a stíhací školu v Hradci Králové.  Po okupaci Čech a Moravy odešel v hodnosti četaře 12. června 1939 do Polska a již 24. června 1939 byl prezentován v Krakově do čs. jednotky. Dnem 26. července 1939 byl přijat do polské armády, s níž se účastnil bojů proti útočícím Němcům. Po pádu Polska byl v září 1939 zajat Rudou armádou. Jeho internace trvala až do června 1940, kdy se ze SSSR přes Istanbul dostal do Velké Británie. Dne 28. října 1940 se hlásil v čs. depotu v Cosfordu. O dva týdny později byl přijat do RAF. Od 11. února 1941 sloužil ve funkci pilota. Už jako rotmistr letectva byl 25. listopadu 1941 přemístěn k 312. čs. stíhací peruti. Dne 1. února 1944 byl povýšen do hodnosti ppor. letectva. Během své služby úspěšně plnil své povinnosti při odrážení nepřítele. 

Po polovině února 1944 opustil společně s vybranými letci pod velením Františka Fajtla Velkou Británii, aby oklikou přes Egypt, Libanon, Bagdád a Teherán dospěli do Baku, na půdu SSSR. Na základnách Ivanovo a Kubinka se setkali se sovětskou leteckou technikou a prakticky se seznámili s nejnovějším typem stíhacího letounu La-5FN. Motyčka byl později nasazen do bojů v rámci SNP. Padl při útoku na německou autokolonu 15. října 1944 u obce Diviaky na Slovensku. Němci ho pochovali nedaleko trosek jeho letadla. Později mu obyvatelé nedaleké obce Diviaky vystrojili důstojný pohřeb jako neznámému hrdinovi. Po válce byly jeho ostatky exhumovány a následně s vojenskými poctami uloženy do rodinného hrobu v obci Nedakonice. „In memoriam“ byl povýšen do hodnosti nadporučíka, později plukovníka. 

Podporučík František Vaculík se narodil dne 5. května 1918 v Buchlovicích v okrese Uherské Hradiště. Vyučil se strojním zámečníkem. Absolvoval poddůstojnickou školu a pilotní školu v Olomouci. V srpnu 1939 odešel do Polska, kde vstoupil do čs. jednotky. Přes Rumunsko následně odjel do Francie, kde byl 15. listopadu 1939 prezentován u 1. pěšího pluku. Dne 3. ledna 1940 byl přemístěn k letecké skupině. Z Francie se 18. června 1940 evakuoval do Velké Británie a 24. července 1940 byl přijat do RAF.  Po výcviku na tamní letecké technice byl zařazen k 312. čs. stíhací peruti.

Dne 2. května 1942 byl těžce zraněn při operačním letu, když se jeho stroj při startu srazil s jiným. Viníkem nehody Vaculík nebyl. Po vyléčení byl 10. dubna 1943 přidělen k 310. čs. stíhací peruti, ve které absolvoval další operační nasazení.  Následně byl vybrán mezi letce, kteří odjeli do SSSR. Zúčastnil se bojů v rámci SNP na Slovensku. Po dobu svého prvního operačního letu 19. září 1944 bombardoval nepřátelské pozice v blízkosti Prievidzy. Druhý operační let byl pro něho osudný. Při útoku na pozemní cíle byl 20. září 1944 u obce Majzel (dnes Pravenec) sestřelen protileteckou obranou. Jelikož byl jeho stroj označen rudými hvězdami a nebyly nalezeny žádné osobní doklady, byly jeho pozůstatky pohřbeny na místním evangelickém hřbitově jako tělo neznámého sovětského letce. Až po válce jeho hrob vypátral jeho bratr Bedřich. Byla nařízena exhumace a ostatky Františka Vaculíka byly přemístěny na hřbitov v Buchlovicích, kde byl 23. září 1945 s poctami pohřben. „In memoriam“ byl povýšen do hodnosti nadporučíka, později plukovníka.

Podporučík Bohuslav Mráz se narodil dne 10. prosince 1920 v Bořetíně u Kamenice nad Lipou. Vyučil se strojním zámečníkem a živil se jako automechanik. Absolvoval poddůstojnickou školu a pilotní školu v Hodoníně. Po okupaci českých zemí odešel 24. července 1939 za hranice do Polska, kde se 2. září 1939 hlásil v Krakově do čs. jednotky. Posléze byl odeslán do Francie, kde byl 13. listopadu 1939 prezentován v Agde do čs. zahraniční armády. Byl vtělen k letecké skupině. Po pádu Francie se přesunul z Bordeaux se skupinou pplk. Rosíka do Velké Británie. Dnem 27. července 1940 byl přijat do RAF a zařazen do čs. depa v Cosfordu. Od 25. září 1940 sloužil u 312. čs. stíhací perutě jako pozemní personál. Absolvoval nezbytné kurzy a školení a 31. října 1941 byl zařazen na funkci druhého pilota. Od 2. února 1943 sloužil jako pilot. Účastnil se letecké ofenzivy nad Evropou a na podzim 1943 byl vybrán mezi čs. letce, kteří v únoru 1944 odjeli do SSSR. 

Na letišti Ivanovo se Mráz seznámil se sovětskou technikou (stroji La-5FN). Mráz se pak stal nejmladším členem 1. čs. stíhacího leteckého pluku v SSSR. Zúčastnil se s ním bojů v týlu nepřítele za SNP.  Hned druhý den po přistání na letišti Zolná se podílel na leteckém útoku na letiště v Piešťanech. Ještě čtrnáctkrát startoval Mráz k plnění bojových úkolů. Z patnáctého letu se nevrátil. Padl při útoku na pozemní cíle 7. října 1944 nedaleko obce Krahule na Slovensku. Byl pohřben nedaleko místa sestřelu.  Na přání rodiny byly po válce jeho ostatky exhumovány a uloženy na hřbitov v Praze 15 – Hostivaři. „In memoriam“ byl povýšen do hodnosti nadporučíka, později plukovníka.

Jan Benda

Památku statečných čs. letců, kteří padli v boji v SNP lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jejich hrobů ale i pietních míst, která je připomínají.

1. Odkaz na pamětní desku se jménem npor. Rudolfa Borovce v Dukelském průsmyku na Slovensku v CEVH:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-39576&srn=borovec&st=0&

2. Hrob npor. Rudolfa Borovce na pardubickém hřbitově lze dohledat v CEVH: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-37807

3. Odkaz na hrob ppor. Tomáše Motyčky v obci Nedakonice v CEVH:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7207-39287

4.  Hrob ppor. Bohuslava Mráze na hřbitově v Praze 15 – Hostivaři je evidován v CEVH: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0015-18077

5. Hrob ppor. Františka Vaculíka v Buchlovicích lze dohledat v CEVH:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7207-36964

Summary: 

On the occasion of this 80 year's anniversary of the Slovak National Uprising, we commemorate the fallen Czechoslovak pilots, members of the 1st Czechoslovak separate fighter aviation regiment in the USSR. As part of combat deployment from 17 September to 25 October 1944 the Czechoslovak airmen, most of them veterans of the RAF, made 561 combat sorties, destroyed 10 planes in dogfights, probably destroyed 2 more and probably damaged another 6 aircrafts, and knocked out up to 20 planes on the ground during raid on enemy air base in Piešťany. While the regiment did not suffer any losses to dogfights, during raids on land targets 4 of its pilots were shot down by anti-aircraft defense – Tomáš Motyčka, Bohuslav Mráz, František Vaculík, František Kruťa. However, only 2ndLt Kruťa survived, he was imprisoned in Hungary and then in a prison camp in Austria. He managed to escape and return to the regiment. One pilot, Rudolf Borovec, was killed later during ground fighting in the mountains.