CALCIUM a BARIUM

Netín

V noci z 3. na 4. dubna 1944 vzlétl z italského Brindisi letoun, který měl za úkol vysadit československé paraskupiny CALCIUM a BARIUM. Díky výbornému nočnímu počasí na letových trasách jej následovaly do konce měsíce další čtyři úspěšné výsadkové operace s dalšími 13 parašutisty, jejichž mise na okupované území vám postupně připomeneme.

První jmenovaná čtyřčlenná skupina CALCIUM seskočila poblíž Čejkovic na Chrudimsku. Za účelem plnění úkolu obnovení spojení  s čs. exilem byla vybavena vysílačkou Zdeňka (později přejmenovanou na Miladu). Desant tvořili ppor. JUDr. Jaroslav Odstrčil, rtn. Josef Gemrot, rtn. František Široký a rtn. Karel Niemczyk. Přes počáteční neúspěchy na kontaktních adresách se jim podařilo na Vysočině navázat spojení s odbojovou organizací Rada tří (R3) a později i se Zpravodajskou brigádou. Tehdy už byli příslušníci výsadku rozděleni. Dne 21. května 1944 se radistovi skupiny Niemczykovi podařilo zprovoznit vysílačku a navázat radiový styk s Londýnem. Po odvysílání několika zpráv se parašutisté Niemczyk a Široký museli opakovaně přemísťovat. Kvůli vyzrazení místa setkání parašutistů s odbojáři došlo dne 23. června 1944 k přestřelce s gestapem u Netína u Žďáru nad Sázavou. J. Odstrčil padl. Zraněnému J. Gemrotovi se nakonec podařilo uniknout. Ilegální  činnost skupiny nebyla tímto zásahem okupační moci zásadně dotčena. I nadále pokračovala ve sběru zpravodajských informací a jejich odesílání čs. exilové vládě. Na přelomu let 1944/1945 se podílela na zabezpečení dalších desantů z Velké Británie na okupovaném území Čech a Moravy.

Druhý výsadek BARIUM byl vysazen nedaleko Vysoké nad Labem poblíž Hradce Králové. Jeho velitelem byl určen npor. Josef Šandera. Společně s radistou čet. asp. Josefem Žižkou a šifrantem čet. Tomášem Býčkem měli k dispozici vysílačky Marta a Zlata, jejichž pomocí měli předávat zpravodajské informace čs. exilové vládě. Záhy po ukrytí padáků se skupina rozdělila. První spojení s Londýnem se jim podařilo navázat už 19. dubna 1944, avšak kvůli konspiraci se místa vysílání průběžně měnila. K získávání relevantních informací členové desantu ve spolupráci s příslušníky domácího odboje vybudovali na území východních Čech rozsáhlou zpravodajskou síť. Vedle toho skupina rozvíjela sabotážní akce a komunikační sít s ilegální organizací Rada tří (R3). Německé odposlouchávací službě se podařilo zachytit a dešifrovat část depeší. Represivní okupační orgány tak mohly ve spolupráci s konfidenty gestapa zahájit pátrání na území žambereckého okresu. Dne 16. ledna 1945 se gestapo dostalo k úkrytu výsadkářů v katastru obce Polsko u Žamberka. J. Šandera se při zatýkací akci postřelil a byl převezen do nemocnice. J. Žižka byl zatčen a uvězněn. Oba později spáchali sebevraždu. T. Býček se zachránil, jelikož v dané době pobýval na Semilsku. Na jaře 1945 přešel k partyzánům a připojil se k sovětskému výsadku Chan, s nímž se účastnil několika sabotážních akcí. 

Osudy jmenovaných parašutistů však byly mnohem složitější a šíře příspěvku neumožňuje vykreslit všechny okolnosti jejich ilegálního života. Každopádně výsledky činnosti výsadků byly hodnoceny jako výborné. Hlavní úkol operací CALCIUM A BARIUM byl úspěšně splněn, jelikož se jim podařilo obnovit chybějící radiové spojení exilu s domácím odbojem. V této souvislosti nesmíme zapomenout na nezbytnou pomoc, které se jim dostalo od mnoha obětavých lidí v protektorátu. Také oni si byli vědomi, že dávají v sázku svůj život.

Věnujme proto odvážným československým parašutistům alespoň tichou vzpomínku, nebo zapalme svíčku či položme květiny u pietních míst ve Vysoké nad Labem a Netíně.V noci z 3. na 4. dubna 1944 vzlétl z italského Brindisi letoun, který měl za úkol vysadit československé paraskupiny CALCIUM a BARIUM. Díky výbornému nočnímu počasí na letových trasách jej následovaly do konce měsíce další čtyři úspěšné výsadkové operace s dalšími 13 parašutisty, jejichž mise na okupované území vám postupně připomeneme.

První jmenovaná čtyřčlenná skupina CALCIUM seskočila poblíž Čejkovic na Chrudimsku. Za účelem plnění úkolu obnovení spojení  s čs. exilem byla vybavena vysílačkou Zdeňka (později přejmenovanou na Miladu). Desant tvořili ppor. JUDr. Jaroslav Odstrčil, rtn. Josef Gemrot, rtn. František Široký a rtn. Karel Niemczyk. Přes počáteční neúspěchy na kontaktních adresách se jim podařilo na Vysočině navázat spojení s odbojovou organizací Rada tří (R3) a později i se Zpravodajskou brigádou. Tehdy už byli příslušníci výsadku rozděleni. Dne 21. května 1944 se radistovi skupiny Niemczykovi podařilo zprovoznit vysílačku a navázat radiový styk s Londýnem. Po odvysílání několika zpráv se parašutisté Niemczyk a Široký museli opakovaně přemísťovat. Kvůli vyzrazení místa setkání parašutistů s odbojáři došlo dne 23. června 1944 k přestřelce s gestapem u Netína u Žďáru nad Sázavou. J. Odstrčil padl. Zraněnému J. Gemrotovi se nakonec podařilo uniknout. Ilegální  činnost skupiny nebyla tímto zásahem okupační moci zásadně dotčena. I nadále pokračovala ve sběru zpravodajských informací a jejich odesílání čs. exilové vládě. Na přelomu let 1944/1945 se podílela na zabezpečení dalších desantů z Velké Británie na okupovaném území Čech a Moravy.

Druhý výsadek BARIUM byl vysazen nedaleko Vysoké nad Labem poblíž Hradce Králové. Jeho velitelem byl určen npor. Josef Šandera. Společně s radistou čet. asp. Josefem Žižkou a šifrantem čet. Tomášem Býčkem měli k dispozici vysílačky Marta a Zlata, jejichž pomocí měli předávat zpravodajské informace čs. exilové vládě. Záhy po ukrytí padáků se skupina rozdělila. První spojení s Londýnem se jim podařilo navázat už 19. dubna 1944, avšak kvůli konspiraci se místa vysílání průběžně měnila. K získávání relevantních informací členové desantu ve spolupráci s příslušníky domácího odboje vybudovali na území východních Čech rozsáhlou zpravodajskou síť. Vedle toho skupina rozvíjela sabotážní akce a komunikační sít s ilegální organizací Rada tří (R3). Německé odposlouchávací službě se podařilo zachytit a dešifrovat část depeší. Represivní okupační orgány tak mohly ve spolupráci s konfidenty gestapa zahájit pátrání na území žambereckého okresu. Dne 16. ledna 1945 se gestapo dostalo k úkrytu výsadkářů v katastru obce Polsko u Žamberka. J. Šandera se při zatýkací akci postřelil a byl převezen do nemocnice. J. Žižka byl zatčen a uvězněn. Oba později spáchali sebevraždu. T. Býček se zachránil, jelikož v dané době pobýval na Semilsku. Na jaře 1945 přešel k partyzánům a připojil se k sovětskému výsadku Chan, s nímž se účastnil několika sabotážních akcí. 

Osudy jmenovaných parašutistů však byly mnohem složitější a šíře příspěvku neumožňuje vykreslit všechny okolnosti jejich ilegálního života. Každopádně výsledky činnosti výsadků byly hodnoceny jako výborné. Hlavní úkol operací CALCIUM A BARIUM byl úspěšně splněn, jelikož se jim podařilo obnovit chybějící radiové spojení exilu s domácím odbojem. V této souvislosti nesmíme zapomenout na nezbytnou pomoc, které se jim dostalo od mnoha obětavých lidí v protektorátu. Také oni si byli vědomi, že dávají v sázku svůj život.

Věnujme proto odvážným československým parašutistům alespoň tichou vzpomínku, nebo zapalme svíčku či položme květiny u pietních míst ve Vysoké nad Labem a Netíně.

Geografickou situaci po seskoku desantu BARIUM přibližuje následující panel umístěný v blízkosti Vysoké nad Labem

Geografickou situaci po seskoku desantu BARIUM přibližuje následující panel umístěný v blízkosti Vysoké nad Labem
Zdroj: BARIUM 1944

Na hřbitově ve Vysoké nad Labem je na budově místní márnice umístěna pamětní deska připomínající seskok skupiny BARIUM.

Na hřbitově ve Vysoké nad Labem je na budově místní márnice umístěna pamětní deska připomínající seskok skupiny BARIUM.
Zdroj: Centrální evidence válečných hrobů

Josef Šandera (14. 3. 1912- 9. 3. 1945), velitel výsadku BARIUM, se při zatýkací akci gestapa pokusil spáchat sebevraždu. Lékaři jej v nemocnici zachránili. Aby se vyhnul krutým výslechům, záměrně si do rány zanesl infekci, na jejíž následky zemřel.

Josef Šandera (14. 3. 1912- 9. 3. 1945),  velitel výsadku BARIUM, se při zatýkací akci gestapa pokusil spáchat sebevraždu. Lékaři jej v nemocnici zachránili. Aby se vyhnul krutým výslechům, záměrně si do rány zanesl infekci, na jejíž následky zemřel.
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha

Tomáš Býček (10. 5. 1910 – 29. 11. 1986), příslušník výsadku BARIUM, zemřel v emigraci ve Velké Británii.

Tomáš Býček (10. 5. 1910 – 29. 11. 1986), příslušník výsadku BARIUM, zemřel v emigraci ve Velké Británii.
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha

Josef Žižka (10. 10. 1913 – 18. 1. 1945), příslušník výsadku BARIUM. Dne 16. 1. 1945 byl kvůli zradě zatčen gestapem a umístěn do cely na Pankráci v Praze. Ve své cele se 18. 1. 1945 oběsil.

Josef Žižka (10. 10. 1913 – 18. 1. 1945), příslušník výsadku BARIUM. Dne 16. 1. 1945 byl kvůli zradě zatčen gestapem a umístěn do cely na Pankráci v Praze. Ve své cele se 18. 1. 1945 oběsil.
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha

Poblíž místa seskoku příslušníků desantu CALCIUM u Čejkovic v Pardubickém kraji je umístěna informační tabule s textem, který přibližuje osudy skupiny.

Poblíž místa seskoku příslušníků desantu CALCIUM u Čejkovic v Pardubickém kraji je umístěna informační tabule s textem, který přibližuje osudy skupiny.
Zdroj: Mapy.cz + KVV Pardubice

Velitel výsadku CALCIUM Jaroslav Odstrčil byl při přestřelce s gestapem zastřelen. Na místě jeho skonu byl v roce 1946 postaven pomník.

Velitel výsadku CALCIUM Jaroslav Odstrčil byl při přestřelce s gestapem zastřelen. Na místě jeho skonu byl v roce 1946 postaven pomník.
Zdroj: Centrální evidence válečných hrobů

Jaroslav Odstrčil (6. 11. 1912 – 23. 6. 1944) byl velitelem výsadku CALCIUM. V roce 1940 se zúčastnil se bojů o Francii.

Jaroslav Odstrčil (6. 11. 1912 – 23. 6. 1944) byl velitelem výsadku CALCIUM. V roce 1940 se zúčastnil se bojů o Francii.
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha

Josef Gemrot (27. 12. 1911 – 11. 8. 1955), příslušník výsadku CALCIUM.

Josef Gemrot (27. 12. 1911 – 11. 8. 1955), příslušník výsadku CALCIUM.
Zdroj: Sborník Archivu bezpečnostních složek 8/2010

František Široký (23. 2. 1912 – 30. 5. 1976) ), příslušník výsadku CALCIUM. Byl perzekuován komunistickým režimem a nezákonně vězněn.

František Široký (23. 2. 1912 – 30. 5. 1976) ), příslušník výsadku CALCIUM. Byl perzekuován komunistickým režimem a nezákonně vězněn.
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha

Karel Niemczyk (15. 2. 1914 – 31. 7. 2004) ), příslušník výsadku CALCIUM, zemřel v emigraci v Austrálii.

Karel Niemczyk (15. 2. 1914 – 31. 7. 2004) ), příslušník výsadku CALCIUM, zemřel v emigraci v Austrálii.
Zdroj: Wikipedia.org

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.